12 C 264/2021-38 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobce se svojí žalobou ze dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 0,01 % denně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, dále z částky [částka] od [datum] do zaplacení a z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobce uvedl, že s žalovaným uzavřel dne [datum] nájemní smlouvu s dohodou o narovnání č. PM031967 [číslo] ZDMaj/Vi, jejímž předmětem byl pronájem pozemku žalobce pro umístění jezu žalovaného. Žalovaný se zavázal hradit nájemné, za které mu žalobce vystavil faktury. Konkrétně šlo o faktury č. FVobc10118 [číslo] na částku [částka] se splatností dne [datum], fakturu č. FVobc10119 [číslo] na částku [částka] se splatností dne [datum] a fakturu č. FVobc10120 [číslo] na částku [částka] se splatností dne [datum]. Žalovaný ničeho na faktury neuhradil, ačkoliv byl k tomu žalobcem vyzván předžalobní výzvou odeslanou žalovanému dne [datum]. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Soud vydal ve věci dne 15. 9. 2021 platební rozkaz čj. 12 C 264/2021-16, který následně usnesením ze dne 3. 12. 2021 čj. 12 C 264/2021-31 zrušil, protože se ho žalovanému nepodařilo doručit do vlastních rukou. 4. Usnesením ze dne 13. 12. 2021 čj. 12 C 264/2021-32 soud uložil žalovanému povinnost písemně se k podané žalobě ve stanovené lhůtě vyjádřit. Žalovaný tuto povinnost nesplnil. 5. Usnesením ze dne 1. 2. 2022 čj. 12 C 264/2021-34 byli účastníci vyzváni, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání s tím, že pokud se nevyjádří, bude jejich souhlas soud předpokládat. Žalobce sdělil, že s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí, žalovaný na výzvu soudu nereagoval, z čehož tedy soud dovodil závěr, že proti navrhovanému postupu soudu žalovaný nemá námitek. Proto soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání (§ 115a o. s. ř.). 6. Z listin předložených žalobcem, a to z nájemní smlouvy a dohody o narovnání č. PM031967 [číslo] ZDMaj/Vi ze dne 26. 2. 2016, z faktury č. FVobc10118 [číslo], č. FVobc10119 [číslo], č. FVobc10120 [číslo] a z předžalobní výzvy žalobce ze dne [datum] a souvisejícího poštovního archu soud zjistil a má za prokázané, že žalobce a žalovaný dne [datum] uzavřeli nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl nájem ve smlouvě uvedeného pozemku ve vlastnictví žalobce, za který se žalovaný zavázal hradit nájemné ve výši [částka] ročně, přičemž žalobce byl povinen nájemné vyúčtovat vždy nejpozději do 30. 6. příslušného kalendářního roku v roční výši či výši poměrné. Zároveň se strany ve smlouvě dohodly na automatickém zvyšování nájemného dle vývoje indexu spotřebitelských cen. Pro případ prodlení s úhradou nájmu bylo mezi stranami sjednáno právo žalobce požadovat po žalovaném úrok z prodlení ve výši 0,01 % denně. Žalobce vystavil žalovanému o fakturu č. FVobc10118 [číslo] na částku [částka] se splatností dne [datum], fakturu č. FVobc10119 [číslo] na částku [částka] se splatností dne [datum] a fakturu č. FVobc10120 [číslo] na částku [částka] se splatností dne [datum]. Z tvrzení žalobce, kterému žalovaný nikterak neodporoval, má pak soud za prokázané, že žalovaný žalobci na dluh ničeho neuhradil. Žalovaný ničeho neuhradil ani poté, co byl k tomu žalobcem vyzván předžalobní výzvou ze dne [datum]. Žalovaný potom proti podané žalobě nevznesl žádných námitek. Žalobce svá tvrzení obsažená v žalobě shora uvedenými listinnými důkazy prokázal, když tvrdil, že žalovaný mu doposud neuhradil splatné nájemné a neučinil tak ani na základě předžalobní upomínky žalobce. Proto soud s odkazem na ust. § 2217 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) žalovanému uložil povinnost zaplatit dlužné nájemné dle smlouvy uzavřené mezi účastníky řízení dle § 2201 a násl. o. z. Protože žalovaný je doposud s úhradou nájemného v prodlení, soud mu rovněž uložil povinnost zaplatit žalobci úrok z prodlení s odkazem na ust. § 1970 o. z., a to ve výši 0,1 % denně, jak bylo sjednáno mezi účastníky v nájemní smlouvě, přičemž žalobce požadoval úrok z prodlení vždy od data následujícího po datu splatnosti jednotlivých faktur, tedy nepožadoval více, než na co měl ze zákona nárok. 7. Protože jde o rozhodnutí, kterým se řízení před soudem končí, rozhodoval soud i o nákladech řízení (§ 151 odst. 3 o.s.ř.) a rozhodl s odkazem na § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého soud účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V této věci byl plně úspěšný žalobce, který nebyl v řízení před soudem zastoupen advokátem. Náklady řízení žalobce tedy tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši [částka] a paušální náhrada ve výši [částka] za 2 úkony (sepis žaloby a výzva k plnění) po [částka] dle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu Náklady řízení žalobce tak celkem činí částku [částka] a k úhradě této částky soud také žalovaného zavázal, přičemž stanovil současně lhůtu splatnosti a platební místo.