12 C 44/2022-30 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

Žalobkyně se svojí žalobou ze dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 2 024 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 147,15 Kč. Žalobkyně uvedla, že se žalovaný stal držitelem televizního přijímače, čímž mu ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník TV poplatku do příslušné evidence, což žalovaný splnil dne [datum]. Současně mu vznikla povinnost platit televizní poplatek ve stanovené výši. Žalovaný své povinnosti nedostál v měsících září až prosinec 2020 a leden až listopad 2021 včetně v částce 14 x 135 Kč a 1 x 134 Kč (září 2020). Žalobkyně se potom úhrady dlužných televizních poplatků a úroků z prodlení za uvedená období domáhala s odkazem na § 10 zákona č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích v pl. zn., když zákonný úrok z prodlení kapitalizovala, a to od prvého dne prodlení s každou jednotlivou platbou televizního poplatku do dne vyhotovení žaloby, tedy k [datum]. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Soud ve věci vydal dne 28. 3. 2022 platební rozkaz čj. 12 C 44/2020-16, který následně usnesením ze dne 17. 5. 2022 čj. 12 C 44/2022-25 zrušil, protože se ho žalovanému nepodařilo doručit do vlastních rukou, neboť si jej žalovaný opakovaně v úložní době u doručující pošty [obec] nevyzvedl. Usnesením ze dne 20. 5. 2022 čj. 12 C 44/2022-26 potom soud uložil žalovanému povinnost písemně se k podané žalobě ve stanovené lhůtě vyjádřit. Žalovaný tuto povinnost nesplnil. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, proto usnesením ze dne 11. 7. 2022 čj. 12 C 44/2022-28 vyzval účastníky k vyjádření souhlasu s rozhodnutím této věci bez nařízení jednání, přičemž jim poskytl poučení dle ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. a současně také stanovil lhůtu, ve které tak mají učinit. Žalobkyně ani žalovaný se potom ve stanovené lhůtě nevyjádřili. Soud tedy má za to, že žalobkyně i žalovaný se zamýšleným postupem soudu souhlasili, a proto v této věci dále postupoval dle ust. § 115a o. s. ř. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, a to z potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků z evidence České pošty ze dne [datum], z předžalobní upomínky žalobkyně ze dne [datum] a dodejky žalobkyně k této upomínce, soud zjistil a má za prokázané, že žalovaný přihlásil televizní přijímač v květnu 1995, číslo SIPO [číslo], na adrese [obec a číslo]. Dále má soud za prokázané z tvrzení žalobkyně, jakož i její předžalobní upomínky ze dne [datum], že žalovaný neuhradil žalobkyni televizní poplatek za 14 měsíců vždy ve výši 135 Kč a za jeden měsíc ve výši 134 Kč, tedy celkem částku 2 024 Kč, když uvedená upomínka byla žalovanému doručena uložením ([datum]) a následným vhozením do schránky ([datum]), přičemž konkrétně se jednalo o neuhrazené televizní poplatky za měsíce září až prosinec 2020 včetně a leden až listopad 2021 včetně. Žalovaný potom žalobkyni dlužné televizní poplatky neuhradil ani na základě její předžalobní upomínky ze dne [datum]. Žalovaný tak doposud žalobkyni dluží na nezaplacených televizních poplatcích částku 2 024 Kč, přičemž žalovaný proti žalobě a nároku žalobkyně v ní uplatněném nevznesl žádných námitek. Z postoje žalovaného tak lze učinit závěr, že žalovaný si svého závazku vůči žalobkyni je vědom a tento včetně jeho výše nerozporuje. Soud tak uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužné televizní poplatky, a to s odkazem na ust. § 7 odst. 2 a § 10 zákona č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích v pl. zn. A protože je žalovaný s úhradou televizních poplatků žalobkyni v prodlení, soud mu uložil rovněž povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení s odkazem na ust. § 1970 o.z. a nař. vl. č. 351/2013 Sb. v pl. zn., a to za období, za které žalobkyně zákonný úrok z prodlení požadovala, tedy za období od 1. dne prodlení s každou jednotlivou platbou TV poplatku do [datum], který žalobkyně kapitalizovala a požadovala v částce 147,15 Kč. Žalobkyně potom úrok z prodlení za další období z dlužných TV poplatků nenárokovala. Protože jde o rozhodnutí, kterým se řízení před soudem končí, rozhodoval soud i o nákladech řízení (§ 151 odst. 1 o.s.ř.) a rozhodl s odkazem na § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého soud účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V této věci byla plně úspěšná žalobkyně, která byla v řízení před soudem zastoupena advokátem. Náklady řízení žalobkyně tedy tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, odměna advokáta ve výši 400 Kč za 2 úkony právní služby po 200 Kč z puncta 2 024 Kč dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/96 Sb. advokátní tarif v pl. zn., hotové výdaje advokáta ve výši 200 Kč dle § 14b odst. 5 cit. vyhl. (2x režijní paušál po 100 Kč za 2 úkony právní služby – příprava a převzetí zastoupení a sepis žaloby na ustáleném vzoru) a 21 % DPH z odměny náhrady hotových výdajů ve výši 126 Kč Náklady řízení žalobkyně tak celkem činí částku 1 726 Kč a k úhradě této částky soud také žalovaného zavázal, přičemž stanovil současně lhůtu splatnosti a platební místo.