12 C 5/2020-167 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému, jejímu otci, povinnost platit žalobkyni vyšší výživné, a to z původní částky 3 000 Kč měsíčně na částku 9 000 Kč měsíčně od [datum]. Žalobkyně uvedla, že rozsudkem Okresního soudu v Jihlavě ze dne 23. 11. 2001 čj. P 143/2001-14 byla svěřena do péče matky [příjmení] [jméno] [příjmení] a žalovanému bylo uloženo přispívat na výživu tehdy nezl. žalobkyně částkou 1 500 Kč měsíčně, rozhodnutím téhož soudu ze dne 28. 7. 2007 čj. 6 P 143/2001-247 potom bylo výživné pro osobu žalobkyně upraveno na částku 2 500 Kč. Naposledy bylo o výživném pro žalobkyni rozhodováno opět rozsudkem Okresního soudu v Jihlavě ze dne 12. 8. 2014 čj. 6 P 143/2001-354, kdy bylo žalovanému uloženo přispívat na výživu žalobkyně částkou 3 000 Kč měsíčně. Žalobkyně v té době byla ještě nezletilá a navštěvovala 5. ročník víceletého gymnázia v [obec]. V současné době žalobkyně studuje 3. ročník [obec] školy chemicko-technologické v [obec], Fakultu potravinářské a biochemické technologie, obor biochemie a biotechnologie. Potřeby žalobkyně se zvýšily zejména v souvislosti se studiem na vysoké škole a také s ohledem na to, že od poslední úpravy výživného uplynulo již 6 let. Žalobkyně proto považuje změnu svých potřeb za odůvodněnou. Její měsíční náklady související se studiem činí 14 tis. Kč a zahrnují ubytování, studijní pomůcky, dopravu, stravování aj. Zaměstnavatel žalovaného ani výše jeho příjmů nejsou žalobkyni známy, ale uvedla, že lze předpokládat zvýšení jeho příjmů. Žalovaný nemá žádnou další vyživovací povinnost, žalobkyně je s ním v nepravidelném telefonickém kontaktu, žalovaný jí nad rámec výživného v poslední době poskytuje cca 1 500 Kč měsíčně. Žalobkyně ještě doplnila, že bydlí na kolejích, kde platí 3 300 Kč měsíčně, za stravování utratí měsíčně částku 5 000 Kč, za léky a brýle vydá měsíčně částku 700 Kč, stejnou částku vydává průměrně za skripta a knihy, na jízdné vynakládá částku 500 Kč, oblečení a obuv měsíčně cca 1 200 Kč, a na kulturu částku 500 Kč. Samozřejmě si také musí kupovat hygienické potřeby, za což vynakládá částku měsíčně asi 500 Kč. Celkové měsíční náklady žalobkyně tak činí částku 12 400 Kč, když jinak má běžné náklady, jako mají její vrstevníci. Svůj návrh na zvýšení výživného považovala za zcela přiměřený, řádně studuje. Žalovaný jí v současné době neplatní žádné výživné a dluží jí výživné za červen až srpen 2020. Se žalovaným se snažila o výživném dohodnout mimosoudně, ale byla odmítnuta s tím, že žalovaný nevidí žádný prostor pro navyšování výživného. V souvislosti s jejím zahraničním studiem potom její matka vynaložila částku cca 20 000 Kč na zakoupení letenky, oblečení a covidového testu. Žalobkyně totiž od [datum] začala v rámci studentského programu [příjmení] studovat na Univerzitě v Tromso v Norsku, zpočátku pouze jeden semestr, posléze dva semestry. 2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil, navrhoval její zamítnutí a uvedl, že dcera má již 22 let a je tedy více jak 4 roky dospělá. Měla by si uvědomovat, že od té doby se vyživovací povinnost rodiče, resp. její výše spojuje mimo jiné s tím, jak se dítě k takovému rodiči chová. Ač žalovaný platil výživné určené mu soudem a později navýšené na částku 4 500 Kč měsíčně a činil by tak za normálních okolností i do budoucna, resp. do ukončení studií, musel v rámci tohoto řízení namítat, že přiznání výživného, resp. minimálně jakékoliv jeho navýšení nad rámec původního rozhodnutí by bylo v rozporu s dobrými mravy. Dcera vyrůstala s matkou, nicméně jako dospělá již má za chování k osobě žalovaného, tedy otci sama plnou odpovědnost. Delší dobu již neplatí, že je s ním dcera v telefonickém kontaktu, dcera s ním nekomunikuje, telefon mu nezvedá. Má zjevně zájem pouze o peníze, což dokumentuje naprosto nereálná výše požadovaného výživného, rozsah jejích údajných, resp. nepřiměřených výdajů či skutečnost, že se ani neobtěžovala rozloučit po úmrtí se svojí babičkou, matkou žalovaného, která ji v ještě nedávné době finančně podpořila. Něco takového žalovaný opravdu nečekal. Žalovaný chování dcery považoval za závadné a neslučitelné s požadavkem na placení výživného v jakékoliv vyšší částce. 3. Usnesením ze dne 11. 6. 2020 čj. 12 C 5/2020-27 soud vyzval žalovaného, aby ve stanovené lhůtě doplnil své vyjádření k žalobě o informace o tom, kde je zaměstnán, od kdy, jaké má příjmy, zdroj jeho příjmů, počet vyživovacích povinností a ke komu, pokud žije s nějakou osobou, potom aby uvedl její údaje včetně zaměstnání, dále aby uvedl měsíce, ve kterých platil žalobkyni vyšší výživné, tj. částku 4 500 Kč. Žalovaný byl také vyzván, aby ke svým tvrzením označil důkazy a soudu předložil listiny, pokud půjde o důkazy listinné. 4. Žalovaný na toto nereagoval a při jednání soudu tyto požadavky soudu označil na neadekvátní, protože soud si je mohl vyžádat sám. Protože nepřiměřeně reaguje soud a nereaguje ani dcera, která se neptala, kde žalovaný pracuje a jak žije, když i on je introvert, takže ví, o čem mluví. Nicméně potom se zjevným despektem k soudu uvedl, že od [datum] pracuje ve [právnická osoba], a.s. [obec], což není žádným [anonymizováno]. Žádné další vyživovací povinnosti nemá, žije sám. Jeho výdaje nedosahují takové výše, jako výdaje jeho dcery, o kterých se dověděl při jednání, ačkoliv vůbec netuší, proč mu to nebylo zasláno písemně. [příjmení] mu brada, což by soudkyně viděla, kdyby nemusel mít roušku na obličeji (k tomu soudkyně poznamenala, že umožnila přítomným ochranu úst a nosu v průběhu jednání před soudem sundat), protože si ji ponechal pro to, že je na ochranu soudu a jeho okolí. Od září 2012 do prosince 2019 včetně na základě dohody platil dceři zvýšené výživné ve výši 4 500 Kč měsíčně. Protože věděl, že dcera bude končit bakalářské studium a že má zájem o [příjmení], tak se ji snažil kontaktovat, nicméně k tomu nedošlo a dcera, aniž by ho o tom informovala, podala žalobu na zvýšení výživného. Tak přestal platit zvýšené výživné, ale i výživné určené mu soudem. Posléze ale dlužné výživné uhradil. V současné době dluh na výživném nemá. Dcera mu nezvedala telefon, odmítala jej zvedat, neodpovídala na e:maily, potom dostal výhrůžnou SMS nějaká nová č. účtu. 5. Zástupce žalovaného potom uvedl, že žalovaný byl dříve zaměstnán u [právnická osoba] s.r.o. [obec]. 6. Z provedeného dokazování soud zjistil a má za prokázané, že naposledy bylo o výživném pro žalobkyni rozhodováno v době, kdy byla ještě nezletilá, a to rozsudkem Okresního soudu v Jihlavě ze dne 20. 5. 2014 čj. 6 P 143/2001-354, který nabyl právní moci [datum]. Soud uvedeným rozsudkem rozhodl o povinnosti žalobce přispívat na výživu tehdy ještě nezl. žalobkyně částkou 2 700 Kč měsíčně od [datum] a počínaje dnem [datum] potom částkou 3 000 Kč měsíčně. V té době byla žalobkyně šestnáctiletá, navštěvovala víceleté gymnázium v [obec], měla četné zájmové aktivity, učila se francouzsky, žila ve společné domácnosti s matkou, tehdy ještě provdanou [příjmení], která se v průběhu tohoto řízení rozvedla a do její péče byla svěřena nezl. dcera [jméno] [příjmení] a jejímu otci, bývalému manželu matky žalobkyně byla uložena povinnost přispívat na výživu nezletilé [jméno] částkou 4 500 Kč, a to rozsudkem Okresního soudu v Jihlavě ze dne [datum]. Žalobkyně s matkou a polorodou sestrou v to době žily v bytě či rodinném domě (rozsudek hovoří o obou) ve vlastnictví bývalého manžela matky žalobkyně. Matka žalobkyně v té době byla zaměstnána jako ředitelka [právnická osoba], pobočka [obec], její druhá dcera se narodila v roce 2010. Žalovaný potom žil sám, na bydlení hradil v té době částku 3 500 – 4 000 Kč měsíčně, obdobné výdaje měl i s dojížděním do práce, měl vyživovací povinnost pouze k nezl. žalobkyni. Živil se podnikáním, ale počátkem roku 2013 nastoupil do zaměstnání, když jeho podnikání bylo ziskové. V zaměstnání tehdy dosahoval příjmů [číslo] tis. Kč měsíčně. 7. Z výpovědi žalobkyně jako účastnice řízení soud zjistil, že ze svého studijního pobytu se vrátila v prosinci 2021, když k ukončení studia na vysoké škole jí zůstávají 3 semestry. Na kolejích platí 115 Kč/den, v menze potom 50- 60 Kč za oběd, nadále žije ve společné domácnosti s matkou a polorodou sestrou, PC si kupovala na počátku studia, za skripta platí 700 Kč za semestr, je zdravá, vynakládá 700 Kč čtvrtletně na antikoncepci, protože není z [obec], asi bude mít nárok na ubytovací stipendium, jehož výši ale nezná, pobírala prospěchové stipendium v době, kdy studovala bakalářský studijní program, jeho výše byla odvislá od studijních výsledků a byla různá. O svém vztahu k žalovanému otci uvedla, že s ním před podáním žaloby byla v kontaktu, jezdila s ním za rodinou na Slovensko, to bylo asi do roku 2019. V poslední době měla hodně práce se školou, studiem v zahraniční, tudíž měla málo času. Ani se svojí matkou není v kontaktu stále. Matka jí volá, žalobkyně je ráda, že se ozve. Samozřejmě její vztah s matkou je intenzivnější, chtěla tím říci, že se své matce třeba týden neozve, protože řeší s