13 C 305/2021-21 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky 517 Kč spolu s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tak, že dne [datum] provedla převoz žalovaného do [anonymizována tři slova] [obec], a to za asistence policistů služebním vozidlem při vzdálenosti [anonymizováno] km. Jelikož byla u žalovaného prokázána přítomnost alkoholu, žalobkyně vyúčtovala žalovanému náklady na převoz částkou 517 Kč spočívající v náhradě za použití služebního vozidla. Žalovaný i přes výzvu žalobkyni neuhradil ničeho. Ve věci byl [název soudu] dne [datum] vydán elektronický platební rozkaz [číslo jednací], proti kterému žalovaný podal odpor, ve kterém uvedl, že souhlasí s dlužnou částkou za neuhrazený soudní poplatek, je schopen ho splatit pouze ve splátkách. Soudem byl vyzván k doložení osobních a majetkových poměrů, výzvu si převzal dne [datum], nijak na ni nereagoval. K žalobě se blíže nevyjádřil. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (na výzvu soudu k vyjádření k soudem zamýšlenému rozhodnutí věci bez nařízení jednání s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. se žalovaný nevyjádřil a žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas). Soud proto postupoval podle § 115a o.s.ř. a na základě listinných důkazů (záznam [anonymizována tři slova] [číslo] protokol o dopravě osoby k lékařskému vyšetření a do [anonymizována dvě slova] ze dne [datum], vyčíslení náhrad za použití služebního vozidla, technický průkaz služebního vozidla, předžalobní upomínka) dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný byl za asistence [anonymizováno] policistů převezen ze [obec] do [anonymizována tři slova] v [obec], kde mu byla dechovou zkouškou zjištěna hodnota alkoholu [anonymizováno] ‰. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému náklady na převoz spočívající v náhradě za použití dopravního prostředku. Žalovaný tuto částku žalobkyni i přes výzvu neuhradil. Podle § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba byla důvodná. Žalovaný byl za asistence policistů služebním vozidlem převezen ze [obec] do [anonymizována tři slova] [obec], služebním vozidlem bylo najeto celkem [anonymizováno] km. Jednalo se o vozidlo [anonymizována dvě slova] s druhem pohonných hmot [anonymizováno]. Žalovanému byla dechovou zkouškou naměřena hodnota alkoholu [anonymizováno] ‰, tím byly splněny podmínky dle § 89e odst. 1 zákona o specifických zdravotních službách a žalovaný je tak povinen uhradit náklady na dopravu ze [obec] do [obec] a zpět. Žalovaný i přes výzvu žalobkyni tyto náklady neuhradil, tím se dostal do prodlení s plněním svého peněžitého dluhu. Soud uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku 517 Kč (doprava vozidlem [anonymizována dvě slova], při ceně benzínu [anonymizována dvě slova] ve výši 27,80 Kč, spotřebě 7,4 l [číslo] km, vzdálenosti [anonymizováno] km, základní náhradě za 1 km jízdy 4,40 Kč – vše dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) spolu s úroky z prodlení, jejich výše je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého soud přiznal zcela úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému, který úspěch neměl. Náklady řízení v celkové výši 200 Kč představují náhradu hotových výdajů dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 2 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, za dva úkony à 100 Kč (žaloba, předžalobní upomínka). Podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Jelikož je žalobkyně podle § 11 odst. 2 zákona o soudních poplatcích od poplatkové povinnosti osvobozena, přechází na žalovaného povinnost zaplatit soudní poplatek za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu v částce 400 Kč. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o.s.ř.). Soud nevyhověl žádosti žalovaného o splátky, jelikož žalovaný k výzvě soudu nedoložil své majetkové a osobní poměry, soud tak nemá za prokázáno, že poměry žalovaného možnost splátek skutečně odůvodňují.