6 C 132/2021-144 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 5. 5. 2021, doplněným vyjádřením ze dne 3. 12. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 20 171 Kč s úrokem z prodlení uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyně uvedla, že na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] ze dne 23. 2. 2018 dodávala žalovanému elektřinu. Za dodávky elektřiny realizované v období od 14. 8. 2018 do 14. 8. 2019 žalobkyně vystavila žalovanému fakturu [číslo] ze dne 22. 8. 2019 na částku 5 967 Kč, splatnou dne 5. 9. 2019. Žalovaný však žalobkyni tuto částku neuhradil. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaný nezaplatil ani za dodávky elektřiny v období od 15. 8. 2019 až 30. 4. 2020 žalobkyně vystavila žalovanému fakturu [číslo] ze dne 11. 5. 2020 na částku 5 581 Kč, splatnou dne 25. 5. 2020. Opravnou fakturou [číslo] ze dne 30. 6. 2020 byla vyúčtována cena za odebranou elektřinu za totožné období na částku 8 623 Kč, opravná faktura dodatečně vyúčtovává část pohledávky na základě skutečné spotřeby zjištěné odečtem. Tato faktura byla splatná dne 14. 7. 2020 a původně vydanou fakturu nenahrazuje, ale pouze ji doplňuje. Žalovaný dlužnou částku v celkové výši 20 171 Kč však žalobkyni neuhradil, přestože byl k tomu vyzván předžalobní upomínkou ze dne 10. 3. 2021, která mu byla odeslána na poslední známou adresu, tj. na doručovací adresu uvedenou ve smlouvě. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a jednání se bez omluvy nedostavil. 3. Skutkový stav tvrzený žalobkyní v žalobě vzal soud za zjištěný a za prokázaný na základě předložené Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítě nízkého napětí [číslo] ze dne 23. 2. 2018. Žalobkyně na základě této smlouvy dodávala žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného]. Z předložené faktury za elektřinu [číslo] ze dne 22. 8. 2019, kterou žalobkyně vystavila za dodávky v období od 14. 8. 2018 do 14. 8. 2019, byl zjištěn nedoplatek ve výši 5 967 Kč. Faktura byla splatná dne 5. 9. 2019. Z předložené faktury za elektřinu [číslo] ze dne 11. 5. 2020, kterou žalobkyně vystavila za dodávky v období od 15. 8. 2019 až 30. 4. 2020, byl zjištěn nedoplatek ve výši 5 581 Kč. Faktura byla splatná dne 25. 5. 2020. Opravnou fakturou [číslo] ze dne 30. 6. 2020 byla vyúčtována cena za odebranou elektřinu za totožné období na částku 8 623 Kč. Tato faktura byla splatná dne 14. 7. 2020. Žalovaný na celkovou dlužnou částku 20 171 Kč žalobkyni nic neuhradil, přestože byl k úhradě dluhu žalobkyní vyzván. Předžalobní upomínka byla žalovanému odeslána dne 10. 3. 2021 na doručovací adresu uvedenou ve smlouvě. 4. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že v daném případě byla mezi účastníky uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny podle ust. § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), na jejímž základě žalobkyně dodávala žalovanému elektřinu do sjednaného odběrného místa a žalovanému vznikla dle této smlouvy povinnost zaplatit za realizované dodávky sjednanou cenu. Žalovaný vystavená vyúčtování za dodanou elektřinu neuhradil a dostal se do prodlení s plněním svého peněžitého dluhu. Vedle nároku na zaplacení žalované jistiny tak žalobkyni vznikl i nárok na zaplacení požadovaného úroku z prodlení v souladu s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v pl. znění (dále jen „o. z.“) a s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Dnem následujícím po splatnosti vystavených faktur se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dlužné částky v celkové výši 20 171 Kč. Soud tedy uzavřel, že podaná žaloba je důvodná, a proto jí výrokem I. tohoto rozsudku v plném rozsahu vyhověl. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 260 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 808 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 171 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 6. Žalobkyně ve svém návrhu požadovala přiznání náhrady nákladů řízení ve výši 8 939,20 Kč, tj. nákladů řízení vyčíslených podle ust. §§ 7 a 13 advokátního tarifu. Jelikož se v tomto případě jedná o občanské soudní řízení zahájené návrhem podaným na ustáleném vzoru, uplatněném opakovaně tentýž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, kdy předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující částku 50 000 Kč, přiznal soud žalobkyni náhradu nákladů řízení dle ust. § 14b advokátního tarifu. Žalobkyně u zdejšího soudu opakovaně uplatňuje totožné nároky vůči žalovaným (např. se jedná o věc vedenou u zdejšího soudu pod sp. zn. EPR [číslo] či [spisová značka]). Jinak by případně mohla být hodnocena výše nákladů právního zastoupení v souvislosti s obhajováním uplatněného nároku v reakci na individuálně uplatněnou obranu žalovaného, avšak takové náklady zde vynaloženy nebyly, a proto nebyl důvod odchýlit se od aplikace ust. § 14b advokátního tarifu a soud o nákladech řízení rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. 7. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o. s. ř.). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.