6 C 225/2021-26 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”). 2. Předmětem řízení je (po částečném zpětvzetí žaloby ohledně jistiny ve výši 2 039 Kč) nárok žalobkyně na zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 150 Kč. Žalobkyně uvedla, že motorové vozidlo [registrační značka], [VIN kód] (dále jen„ vozidlo“) je evidováno v registru silničních vozidel jako provozované, ale v období od 25. 4. 2020 do 31. 5. 2020, kdy jeho vlastníkem/provozovatelem byla žalovaná, k němu nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti. Žalobkyně proto vyzvala žalovanou k zaplacení příspěvku ve výši 1 739 Kč, žalovaná však příspěvek a náklady na jeho uplatnění ve výši 300 Kč ve lhůtě stanovené ve výzvě žalobkyni neuhradila. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Usnesením Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 28. 6. 2021, č. j. [číslo jednací] bylo řízení ohledně částky 2 039 Kč zastaveno z důvodu částečného zpětvzetí žaloby žalobkyní s tím, že v řízení bude pokračováno pro příslušenství, neboť žalovaná uvedenou částku uhradila žalobkyni po podání žaloby k soudu. Toto usnesení nabylo právní moci dne 15. 12. 2021. 5. Soud dospěl k závěru, že v této věci jsou splněny podmínky ust. § 115a o. s. ř. a rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů. Skutkový stav tvrzený žalobkyní v žalobě vzal soud za zjištěný a za prokázaný na základě předložené výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu [název] ze dne 1. 10. 2020, upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu [název] ze dne 21. 1. 2021, II. upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu [název] ze dne 18. 2. 2021 a předžalobní upomínky ze dne 31. 3. 2021 včetně souvisejících doručenek. Soud má za prokázané, že žalovaná dlužný příspěvek ve výši 1 739 Kč ve lhůtě stanovené ve výzvě žalobkyni neuhradila, a dostala se tak do prodlení se zaplacením tohoto peněžitého dluhu. 6. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba ohledně zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 150 Kč je důvodná. Nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení vyplývá z ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v pl. znění (dále jen „o. z.“). Soud proto výrokem I. tohoto rozsudku žalovanou zavázal k úhradě žalobkyní požadovaného kapitalizovaného úroku z prodlení. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 146 odst. 2 věty druhé tak, že přiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení za zastoupení advokátem, neboť dle nálezů Ústavního soudu České republiky sp. zn. I. ÚS 988/12 ze dne 25. 7. 2012, sp. zn. II. ÚS 736/12 ze dne 2. 10. 2013 a usnesení Ústavního soudu České republiky sp. zn. IV. ÚS 223/12 ze dne 1. 11. 2012 je třeba hodnotit účelnost těchto nákladů. Z druhé právní věty již zmíněného nálezu sp. zn. I. ÚS 988/12 pak vyplývá obecné kritérium hodnocení účelnosti nákladů řízení – náklady spojené se zastupováním advokátem tomuto vymezení zpravidla budou odpovídat. Tomuto pravidlu však nelze přisuzovat absolutní povahu – mohou se vyskytovat i situace, za nichž náklady spojené se zastoupením advokátem nebude možno považovat za nezbytné k řádnému uplatňování nebo bránění práva u soudu. Právě o takový případ se podle soudu jedná v této projednávané věci, neboť žalobkyně se opakovaně obrátila na žalovanou s výzvou k úhradě dlužného příspěvku a žalovaná na tyto výzvy žalobkyně nijak nereagovala. Neuplatnila tedy žádnou obranu, na níž by bylo zapotřebí reagovat a přednést právní argumentaci ve prospěch žalobou uplatněného nároku. Dále soud přihlédl k tomu, že žalobkyně byla mimo jiné zřízena i za účelem správy garančního fondu, zdrojem jehož tvorby jsou i příspěvky nepojištěných – vymáhání těchto příspěvků představuje činnost náležející k hlavnímu předmětu činnosti žalobkyně a právě jako takovou by ji žalobkyně měla být schopna zajišťovat vlastními silami na rozdíl od jednotlivých pojišťoven, u kterých vymáhání neuhrazeného pojistného představuje pouze nutný vedlejší produkt jejího podnikání, který nemusí být schopna zabezpečit z vlastních zdrojů. Ve prospěch závěru o neúčelnosti nákladů vynaložených žalobkyní na právní zastoupení lze také odkázat např. na usnesení Krajského soudu v Brně, pobočky v Jihlavě ze dne 15. 12. 2021, č. j. [číslo jednací], které bylo vydáno ve věci vedené u podepsaného soudu pod sp. zn. [spisová značka]. 8. Náklady přiznané žalobkyni tak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů řízení určených dle § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., podle níž účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů učiněných do podání návrhu na zahájení řízení včetně (předžalobní výzva a žaloba), a to podle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky, když bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. Dále žalobkyni náleží podle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky částka 300 Kč za úkon učiněný po podání návrhu na zahájení řízení (částečné zpětvzetí žaloby).