6 C 272/2021-103 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Manželka se návrhem podaným k soudu dne 16. 11. 2021 domáhala rozvodu manželství. V návrhu uvedla, že manželství bylo uzavřeno dne 21. 4. 2017 před [stát. instituce]. U manželky se jednalo o manželství druhé, u manžela o manželství třetí. Z manželství se nenarodilo žádné dítě. Dále manželka uvedla, že se s manželem seznámili na jaře roku 2016 a během krátké doby se manžel nastěhoval do jejího rodinného domu. Manželce bylo známo, že manžel je nemocný, a chtěla mu být v jeho nemoci oporou. V prvním roce fungovalo manželství po všech stránkách dobře, ale po roce došlo mezi manžely k odcizení. Na konci roku 2020 manžel oznámil manželce, že už s ní nechce bydlet a hledá si nový byt. Manželka považuje manželství za hluboce a trvale rozvrácené. Vzhledem k tomu, že manželé uzavřeli dohodu o úpravě majetkových poměrů a bydlení pro dobu po rozvodu s úředně ověřenými podpisy, kterou soudu spolu s návrhem předložila, navrhla manželka, aby manželství bylo rozvedeno podle § 757 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v pl. znění (dále jen „o. z.“). 2. Manžel zprvu s návrhem manželky souhlasil a k návrhu na rozvod manželství se připojil, a to ve vyjádření ze dne 7. 2. 2022. V dalším průběhu řízení manžel svoje připojení k návrhu na rozvod odvolal (podáním ze dne 29. 3. 2022) a navrhl, aby soud návrh na rozvod manželství zamítl. Uvedl, že manželka mu byla skutečně velkou oporou ode dne jeho nastěhování do jejího domu a činila tak přes rok a půl po uzavření manželství. Asi po roce manželství se s manželkou začali pozvolna odcizovat. Manželka přestala o manžela řádně pečovat a ochlazovaly se i jejich vzájemné vztahy, z nichž se vytratilo porozumění a vstřícnost. Od poloviny léta 2019 jej manželka začala slovně napadat, ponižovat a vyvíjet na něj psychický nátlak, který s přibývajícím časem sílil, a začal činit bydlení manžela v jejím domě nesnesitelným. Několik posledních let trávili Vánoce a Velikonoce odděleně. Manželka jej v té době přestěhovala do malého pokojíku v přízemí, v době její nepřítomnosti v domě obvykle nezapínala topení, takže míval v pokoji v zimě okolo poledne teplotu nižší než 14 stupňů Celsia. Manžel dále vyjádřil přesvědčení, že se na rozvratu manželství převážně nepodílel, že rozvodem by mu byla způsobena zvlášť závažná újma a že mimořádné okolnosti, jakými jsou zejména zhoršování zdravotního stavu, hmotná nouze a neuspokojivá sociální situace na straně manžela, svědčí ve prospěch zachování manželství. 3. V replice k vyjádření manžela manželka uvedla, že návrh na rozvod manželství podala poté, co se s manželem na rozvodu dohodli. Dále manželka uvedla, že dříve jí manžel pomáhal, někdy vařil, žehlil, případně i uklízel a sliboval jí, že nejenom ona jemu, ale též on jí bude oporou. Záhy po uzavření manželství však veškerá manželova pomoc ustala. Neměl snahu dělat ani ty práce, které s ohledem na svůj zdravotní stav dělat mohl. Veškerá starost o domácnost tak spočívala pouze na manželce, vozila manžela na veškerá vyšetření a starala se o něj. Na domácnost přispíval manžel částkou 3 000 Kč měsíčně a nad rámec uvedené částky jí nijak nepřispíval, a to ani na pohonné hmoty, přestože pobíral příspěvek na péči a příspěvek na mobilitu. Manžel často jezdil do lázní a na rekreace, přičemž rezolutně odmítal, aby manželka jezdila s ním. Po roce manželství manžel oznámil manželce, že s ní nebude sdílet ložnici, a z vlastní vůle se odstěhoval do pokoje, který si vybavil vlastním nábytkem. Od roku 2018 nežijí jako manželé, netrávili spolu vánoční svátky a nebyli společně na dovolené. Na konci roku 2020 manžel oznámil manželce, že s ní nejen nechce žít, ale ani bydlet v jednom domě a že si hledá bydlení. Popřela, že by byla na manžela zlá. V květnu 2021 odjel do lázní Karlova Studánka a v červenci potom na dovolenou do Chorvatska a Slovinska. Před odjezdem na dovolenou manžel navrhl manželce, že se odstěhuje k 30. 9. 2021 za podmínky, že proběhne majetkové vyrovnání. Obsah dohody o vypořádání, která byla soudu předložena, se opakovaně měnil na základě připomínek manžela. Tuto dohodu manžel podepsal dne 23. 9. 2021 poté, co se vrátil ze svého tříměsíčního pobytu v Chorvatsku a Slovinsku, kam se dopravoval osobním automobilem, který sám řídil. Manželka odmítla tvrzení manžela, že by byl z její strany vystaven psychickému nátlaku, případně že by jí dělal jakékoliv ústupky. Manžel si našel byt ve [obec], ale adresu manželce nesdělil. Svoje stanovisko k rozvodu změnil teprve poté, co mu manželka uhradila celé majetkové vyrovnání. Podle názoru manželky se na rozvratu manželství nijak nepodílela. Ostatně manžel ve svém vyjádření potvrdil, že se o něj vždy vzorně starala. Rozvrat manželství byl podle manželky způsoben především chováním manžela, který sice ve svém vyjádření ocenil její všestrannou péči, ale od roku 2018 tak nikdy nečinil, vše bral jako samozřejmost, ba naopak„ nic mu nebylo dobré“. Manželka je toho názoru, že ze strany manžela bylo uzavření manželství dobře promyšlený kalkul, jak ji využít a zneužít ve svůj prospěch. Přesto manželka nevylučuje, že chování manžela bylo způsobeno částečně i jeho duševní chorobou. 4. Z výslechu manželky soud zjistil, že na jaře 2016 si manžel podal žádost na ubytování v Domě s pečovatelskou službou v [obec], jehož je ředitelkou. Od té doby mezi nimi začala probíhat e-mailová komunikace. Postupem času, kdy manželovi byly ze strany domova poskytovány služby, došlo k tomu, že se sblížili. Manžel byl pozorný, obden nosil manželce květiny. Na podzim 2016 navrhla manželovi, zda by nechtěl nějakou dobu trávit víkendy v manželčině domě. V zimě 2016 se potom manžel k manželce přestěhoval a na jaře 2017 uzavřeli manželství. Od roku 2018 se jejich vztah změnil a manžel se odstěhoval do svého pokoje, což manželce vysvětlil tím, že s ní nemůže sdílet ložnici, protože chrápe. Zatímco předtím manžel pomáhal na zahradě, v domácnosti, tak po přestěhování přestal vykonávat veškeré práce. Manželka svoje chování vůči manželovi nijak nezměnila. I když měl manžel řidičské oprávnění, vozila jej k lékaři, pečovala o něj (tzn. vyzvedávala léky, inkontinenční pomůcky apod.), pro oba vařila, prala a uklízela. Manžel auto používal, ale zajišťoval takto pouze svoje potřeby. Od roku 2018 manželé netrávili společně Vánoce a Velikonoce. Na Vánoce 2020 manžel oznámil manželce, že s ní nemůže sdílet ani dům, že se dusí a že potřebuje vlastní bydlení. Zeptala se jej, do jakého zařízení se hodlá přestěhovat, na což jí odpověděl, že se cítí naprosto soběstačný, že si hledá byt, že už nepotřebuje žádnou péči a že všechno zvládne sám. Na jaře 2021 manžel odjel na měsíc do lázní do Karlovy Studánky a po návratu z lázní požadoval vyplacení poloviny nákladů, které investoval do manželčina domu. Manželka mu na to řekla, že mu ty peníze vyplatí, ale v tom případě že se rozvedou, s čímž manžel souhlasil. Odcestoval na tříměsíční zahraniční dovolenou v Chorvatsku a Slovinsku a po návratu z dovolené se již stěhoval do nového bytu. Manželka byla na dovolené s manželem pouze jednou, a to před uzavřením manželství. Za trvání manželství manžel jezdil na dovolenou asi dvakrát do roka, jezdil sám a nechtěl, aby manželka jezdila s ním. Možnost obnovení manželského soužití manželka vyloučila. 5. Z oddacího listu soud zjistil, že manželství bylo uzavřeno dne 21. 4. 2017 před [stát. instituce]. 6. Fotodokumentace v přílohové obálce (na č. l. 28) dokumentuje stav pokoje v domě manželky, do něhož se manžel odstěhoval. 7. Ze smlouvy o nájmu bytové jednotky ze dne 11. 8. 2021 soud zjistil, že předmětem této nájemní smlouvy byl nájem bytu manželem s dohodnutým nájemným ve výši 8 000 Kč a zálohou na služby ve výši 3 000 Kč měsíčně počínaje od 1. 10. 2021. Předávací protokol dokládá předání bytu manželovi dne 23. 9. 2021. 8. V dohodě o úpravě majetkových poměrů a bydlení pro dobu po rozvodu ze dne 23. 9. 2021 se manželka zavázala zaplatit manželovi na vypořádání společného jmění manželů částku 140 000 Kč ve splátkách tak, že částka 65 000 Kč bude vyplacena po odstěhování manžela a předání klíčů k rukám manželky a dále částka 75 000 Kč v osmi měsíčních splátkách (sedmi splátkách po 10 000 Kč a osmé splátce ve výši 5 000 Kč) splatných počínaje měsícem následujícím po odstěhování manžela. Z e-mailové komunikace účastníků ze dne 24. 8. 2021 a ze dne 25. 8. 2021 (na č. l. 37) vyplývá, že manžel připomínkoval obsah dohody o vypořádání. 9. Z návrhu na změnu výše příspěvku na péči ze dne 31. 1. 2022, žádosti o přidělení bytu v DPS ze dne 4. 2. 2022, vyjádření k sociálnímu šetření ze dne 8. 2. 2022 a žádosti o poskytování pobytové sociální služby ze dne 2. 3. 2022 bylo zjištěno, že manžel požádal o zvýšení přiznaného příspěvku na péči, dále žádal o přidělení bytu v DPS [ulice] ve [obec], kde jeho žádost zaevidovali a doporučili žádost podat i do dalších zařízení, mimo jiné Domova pro seniory [obec], na který se obrátil s žádostí o poskytování pobytové sociální služby ze dne 2. 3. 2022. 10. Z korespondence manžela adresované manželce z roku 2022 bylo zjištěno, že manže