7 C 4/2022-18 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky 8 000 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně žalobní návrh odůvodnila tak, že na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] uzavřené mezi žalobkyní a společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ původní věřitelka“), nabyla žalobkyně pohledávku za žalovaným. Původní věřitelka uzavřela s žalovaným prostřednictvím sítě internet dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě původní věřitelka poskytla žalovanému bezhotovostně úvěr ve výši 8 000 Kč splatný nejpozději [datum]. Původní věřitelka prověřila úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný úvěr čerpal, avšak do sjednaného data splatnosti jej nesplatil. Žalovaný byl prokazatelně upomínán k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. Upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne [datum]. Žalovaný však neuhradil ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (na výzvu soudu k vyjádření k soudem zamýšlenému rozhodnutí věci bez nařízení jednání s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. se žalovaný nevyjádřil a žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas). Proto soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř. a dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: 4. Soud má za zcela prokázané, že původní věřitelka uzavřela se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum], podle níž se původní věřitelka zavázala poskytnout žalovanému bez poplatku za poskytnutí a bezúročně finanční prostředky ve výši 8 000 Kč a žalovaný se zavázal původní věřitelce tuto částku vrátit do [datum]. Původní věřitelka žalovanému úvěr poskytla, avšak žalovaný částku 8 000 Kč řádně nevrátil. Poté původní věřitelka postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni. <i>5. Podle § 2395 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.</i> <i>Podle § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> <i>Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 6. Ve světle citovaných ustanovení soud posoudil po právní stránce žalobu ohledně nároku ze smlouvy o úvěru dle § 2395 a násl. občanského zákoníku jako důvodnou. Původní věřitelka splnila své povinnosti ze smlouvy o úvěru ze dne [datum], když žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč. Naopak žalovaný svůj díl závazku nesplnil, jelikož poskytnuté peněžní prostředky původní věřitelce ve sjednané době splatnosti do [datum] nevrátil a dostal se tak do prodlení s plněním peněžitého závazku dle § 1968 občanského zákoníku, za což je po právu sankcionován úrokem z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Původní věřitelka následně postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni dle § 1879 občanského zákoníku. S ohledem na shora uvedené skutečnosti shledal soud žalobu důvodnou a zavázal proto žalovaného k úhradě dlužné částky včetně úroku z prodlení. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého soud přiznal zcela úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému, který úspěch neměl. Náklady řízení ve výši 1 489 Kč představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení v celkové částce 1 089 Kč, sestávající z mimosmluvní odměny ve výši 600 Kč dle § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“), z tarifní hodnoty ve výši 8 000 Kč za tři úkony právní služby à 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní upomínka), a dále je nutno připočíst částku 300 Kč, která představuje náhradu hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu za tři úkony právní služby à 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní upomínka), a konečně částku 189 Kč jako náhradu daně z přidané hodnoty v souladu s ustanovením § 137 odst. 1, 3 o.s.ř. Soud posoudil žalobu podanou žalobkyní jakožto návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech tak, jak to předpokládá ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu. Je totiž zřejmé, že žalobkyně podala ke zdejšímu soudu více obdobných žalob, které se liší pouze osobou žalovaného, výší poskytnutého úvěru a výší dlužné částky. Nejedná se tedy o skutkově i právně složité věci, které by se vyskytovaly v rámci podnikání žalobkyně výjimečně. 8. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. 9. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o.s.ř.).