7 C 50/2022-26 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky 74 997 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně návrh odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ původní věřitelka“), dne [datum] Smlouvu o úvěru splatnou ve splátkách [číslo] na jejímž základě poskytla původní věřitelka žalovanému peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč bezhotovostním bankovním převodem. Ve smlouvě se žalovaný zavázal zaplatit původní věřitelce spolu s jistinou smluvní kapitalizovaný úrok ve výši 54 990,76 Kč. Celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal uhradit v 36 měsíčních splátkách po 2 916,41 Kč, poslední splátka byla splatná dne [datum]. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas. V důsledku zesplatnění závazku vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý započatý den prodlení a povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním žalovaného. Pohledávka za žalovaným byla na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum] postoupena z původní věřitelky na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne [datum]. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení nesplacené jistiny ve výši 50 000 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ode dne následujícího po postoupení pohledávky, tj. ode dne [datum] do zaplacení, dále kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 7 054,79 Kč za období od prvního dne prodlení po zesplatnění závazku do rozhodného dne dle smlouvy o postoupení pohledávek, tj. od 3. 1. 2020 do 1. 6. 2021, dále kapitalizovaného úroku ve výši 9 441 Kč sestávajícího z nesplaceného úroku ve výši 9 291 Kč a neuhrazených paušálních náhrad nákladů na upomínání ve výši 150 Kč, a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 434 Kč stávajících z dvou realizovaných cest pověřeného terénního pracovníka věřitele na kontaktní adresu dlužníka z důvodu osobní návštěvy, a dále nesplacené smluvní pokuty ve výši 24 997 Kč. Žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala dne [datum] k úhradě dlužné částky, žalovaný však do dne podání návrhu ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (na výzvu soudu k vyjádření k soudem zamýšlenému rozhodnutí věci bez nařízení jednání s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. se žalovaný nevyjádřil a žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas). Proto soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř. 4. V rámci dokazování soud provedl důkazy následujícími listinami, z nichž zjistil následující skutečnosti: -) ze smlouvy o úvěru splatném ve splátkách [číslo] ze dne [datum], formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, sdělení čísla účtu žalovaného a výpisu z účtu [číslo] vedeného u [právnická osoba] soud zjistil, že původní věřitelka poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč, které se žalovaný zavázal splatit v 36 měsíčních splátkách po 2 916,41 Kč, poslední splátka byla splatní dne [datum], sjednaná zápůjční úroková sazba činila 56,72 % p.a.; -) z dohody o postoupení pohledávek ze dne [datum], přílohy ke smlouvě o postoupení [anonymizováno] [číslo], z oznámení původní věřitelky o postoupení pohledávky ze dne [datum] a z oznámení žalobkyně o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že původní věřitelka postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni; -) z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že dne [datum] a dne [datum] proběhla cesta pověřeného terénního pracovníka na kontaktní adresu žalovaného; -) z předžalobní upomínky ze dne [datum] a z podacího lístku ze dne [datum] soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě jeho celkového dluhu. 5. Na základě listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zcela prokázané, že mezi původní věřitelkou a žalovaným byla dne [datum] platně uzavřena smlouva o úvěru, na základě které původní věřitelka poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 50 000 Kč, a to převodem na bankovní účet žalovaného. Žalovaný se zavázal jistinu s úroky v celkové výši 104 990,76 Kč řádně a včas splatit v 36 měsíčních splátkách po 2 916,41 Kč, avšak úvěr řádně a včas nesplatil. Pohledávka za žalovaným byla na základě Dohody o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena z původní věřitelky na žalobkyni. <i>6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.</i> <i>Podle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> <i>Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 7. Ve světle citovaných ustanovení soud posoudil po právní stránce žalobu ohledně nároku ze smlouvy o úvěru jako důvodnou. Původní věřitelka splnila své povinnosti ze smlouvy o úvěru v souladu s ustanovením § 2395 občanského zákoníku, když žalovanému poskytla peněžní prostředky. Naopak žalovaný svůj díl závazku nesplnil, jelikož poskytnuté peněžní prostředky původní věřitelce nevrátil. Žalovaný se tedy dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku, za což je po právu v souladu s ustanovením § 1968 a § 1970 sankcionován úrokem z prodlení. Následně došlo dle ustanovení § 1879 občanského zákoníku k postoupení pohledávky na žalobkyni. Lze přisvědčit, že žalovaný dohodnutou částku žalobkyni nesplatil a dluží kromě nesplacené jistiny ve výši 50 000 Kč i neuhrazený kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 7 054,79 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 9 441 Kč a částku 434 Kč coby náklady spojené s mimosoudním uplatněním pohledávky. S ohledem na shora uvedené skutečnosti shledal soud žalobu důvodnou a zavázal proto žalovaného k úhradě dlužné jistiny spolu se zákonným úrokem z prodlení, jehož výše byla stanovena dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., dále k úhradě kapitalizovaného úroku z prodlení, kapitalizovaného úroku i nákladů spojených s mimosoudním uplatněním pohledávky. 8. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 a § 142a o.s.ř. tak, že právo na jejich náhradu přiznal žalobkyni, která měla ve věci plný procesní úspěch. Náklady řízení ve výši 16 491,50 Kč představují zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000 Kč a náklady právního zastoupení v celkové částce 13 491,50 Kč, sestávající z mimosmluvní odměny ve výši 10 250 Kč dle § 7 bod 5. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) za dva úkony právní služby podle § 11 odst. 1 advokátního tarifu à 4 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby) a jeden půlúkon právní služby podle § 11 odst. 2 advokátního tarifu à 2 050Kč (předžalobní upomínka), dále je nutno připočíst částku 900 Kč, která představuje náhradu hotových výdajů dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu za tři úkony právní služby à 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, sepis žaloby), a konečně nutno připočíst částku 2 341,5 Kč za náhradu daně z přidané hodnoty v souladu s ustanovením § 137 odst. 1, 3 o.s.ř. 9. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. 10. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 o