7 C 59/2022-46 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky 14 180,38 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně žalobní návrh odůvodnila tak, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ původní věřitelka“), a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření Smlouvy o zápůjčce [číslo] jejíž nedílnou součástí byly Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce. Na základě uzavřené smlouvy poskytla původní věřitelka žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Ve smlouvě se žalovaný zavázal zaplatit původní věřitelce spolu s jistinou i souhrnný poplatek ve výši 17 333 Kč, a to v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 623 Kč; poslední splátka byla splatná dne [datum]. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Žalovaný tak dlužil na jistině částku 14 180,38 Kč a na dlužném souhrnném poplatku částku 11 838,86 Kč. Následně ještě uhradil částku 9 800 Kč. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], s účinností ke dni [datum], původní věřitelka postoupila pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalobkyně tedy po žalovaném požadovala dlužnou jistinu ve výši 14 180,38 Kč, úrok ve výši 29 % ročně z částky 14 180,38 Kč za období od [datum] do [datum] kapitalizovaný částkou ve výši 1 770,58 Kč, a dále pak od [datum] do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky 14 180,38 Kč, za období od [datum] do [datum] kapitalizovaný částkou ve výši 1 906,47 Kč, a dále pak od [datum] do zaplacení. Žalobkyně před podáním žaloby vyzývala žalovaného k úhradě celkové dlužné částky, žalovaný však neuhradil ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný je státním občanem Polska, je však v České republice od [datum] hlášen k pobytu na adrese [adresa žalovaného], a rovněž služby byly původní věřitelkou žalovanému poskytnuty na území České republiky, byl zdejší soud příslušný o věci v souladu s Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, ve znění pozdějších předpisů (Brusel I bis), rozhodnout. Rozhodné právo je české s ohledem na čl. 3 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I). 4. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (na výzvu soudu k vyjádření k soudem zamýšlenému rozhodnutí věci bez nařízení jednání s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. se žalovaný nevyjádřil a žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas). Proto soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř. 5. Ke skutkovým tvrzením žalobkyně byly provedeny důkazy listinami založenými ve spise. Z listin založených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti: -) ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] [číslo] zákaznické karty soud zjistil, že původní věřitelka půjčila žalovanému v hotovosti při uzavření smlouvy částku 20 000 Kč, žalovaný se zavázal tuto částku společně se souhrnným poplatkem ve výši 17 333 Kč, celkem tedy částku 37 333 Kč původní věřitelce vrátit v 60 týdenních splátkách po 623 Kč; -) ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a strany [číslo] seznamu postupovaných pohledávek soud zjistil, že původní věřitelka postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni; -) z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] a z podacího lístku ze dne [datum] soud zjistil, že původní věřitelka vyrozuměla žalovaného o postoupení svých pohledávek za žalovaným na žalobkyni; -) z předžalobní upomínky ze dne [datum] a z podacího lístku ze dne [datum] soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě jeho celkového dluhu. 6. Ke skutkovým tvrzením žalovaného nebyly provedeny žádné důkazy, protože žalovaný se v průběhu celého řízení nevyjádřil a nenabídl žádné důkazy na podporu svých tvrzení. 7. Na základě provedeného dokazování má soud za zcela prokázané, že žalobkyně disponuje pohledávkou za žalovaným, kterou nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek od původní věřitelky, přičemž právním důvodem postoupené pohledávky byla smlouva o zápůjčce. Původní věřitelka poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaný byl povinen jí je vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 17 333 Kč. Žalovaný však svoji povinnost nesplnil, když původní věřitelce neuhradil část dluhu ve výši 14 180,38 Kč, čímž se dostal do prodlení. <i>8. Podle § 2390 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil dle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku lze při peněžité zápůjčce sjednat úroky.</i> <i>Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 3. 1. 2019 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.</i> <i>Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> <i>Podle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> <i>Podle § 1880 odst. 1 občanského zákoníku postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.</i> 9. Ve světle citovaných ustanovení soud posoudil po právní stránce žalobu ohledně nároku ze smlouvy o zápůjčce dle § 2390 a násl. občanského zákoníku ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru jako důvodnou. Původní věřitelka splnila své povinnosti ze smlouvy o zápůjčce, když žalovanému poskytla peněžní prostředky. Naopak žalovaný svůj díl závazku ze smlouvy řádně nesplnil, jelikož poskytnuté peněžní prostředky se sjednaným úrokem a poplatky původní věřitelce řádně nevrátil. Žalovaný tedy nezaplatil část dluhu ve výši 14 180,38 Kč a dostal se tak do prodlení s plněním peněžitého závazku, za což je po právu sankcionován úrokem z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Původní věřitelka následně postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni. S ohledem na shora uvedené skutečnosti shledal soud žalobu důvodnou a zavázal proto žalovaného k úhradě dlužné částky spolu s úroky a se zákonnými úroky z prodlení. 10. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 a § 142a o.s.ř. tak, že právo na jejich náhradu přiznal žalobkyni, která měla ve věci plný procesní úspěch. Náklady řízení ve výši 2 452 Kč představují zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč a náklady právního zastoupení v celkové částce 1 452 Kč, sestávající z mimosmluvní odměny ve výši 900 Kč dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) z tarifní hodnoty 14 180,38 Kč dle § 8 odst. 1 advokátního tarifu za tři úkony právní služby uvedené v § 11 odst. 1 advokátního tarifu realizované před podáním návrhu ve věci à 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, žaloba), dále je nutno připočíst částku 300 Kč, která představuje náhradu hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu za tři úkony právní služby à 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, žaloba), a konečně částku 252 Kč jako náhradu daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč v souladu s ustanovením § 137 odst. 1, 3 o.s.ř. 11. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů ř