7 C 60/2022-18 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 1. 6. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 4 906 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že žalovaný je evidovaný v registru silničních vozidel jako vlastník/provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], [VIN kód], přičemž neměl v období od 3. 9. 2020 do 9. 12. 2020 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ačkoli mu tato povinnost vyplývá z § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“). Žalobkyni tak v souladu s § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vznikl nárok na příspěvek vypočtený jako součin počtu dní, kdy byla porušována výše uvedená povinnost a výše denní sazby podle druhu vozidla. Jelikož vozidlo nebylo pojištěno 98 dní při denní sazbě příspěvku 47 Kč, vzniklo žalobkyni právo na příspěvek ve výši 4 606 Kč a dále na poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku nejprve výzvou ze dne 28. 1. 2021, s tím, že splatnost příspěvku pak nastala dne 13. 4. 2021. Žalovaný však na tuto výzvu nereagoval a svůj dluh žalobkyni neuhradil, a to ani v návaznosti na předžalobní upomínku žalobkyně. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (na výzvu soudu k vyjádření k soudem zamýšlenému rozhodnutí věci bez nařízení jednání s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. se žalovaný nevyjádřil a žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas). Soud proto postupoval podle § 115a o.s.ř. a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 4. Žalovaný jakožto provozovatel motorového vozidla evidovaný v registru silničních vozidel nesjednal pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému příspěvek za dobu, po kterou žalovaný provozoval vozidlo bez tzv. povinného ručení, a to včetně nákladů na jeho uplatnění; žalovaný nezaplatil žalobkyni žádnou částku. <i>5. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“), nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen„ pozemní komunikace“), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.</i> <i>Podle § 3 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění k datu uzavření smlouvy, pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy. Podle § 3 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak.</i> <i>Podle § 3 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, pojistná smlouva obsahuje nejméně údaje o účastnících smlouvy a o vozidle, době trvání pojištění, limitu pojistného plnění, výši pojistného, způsobu jeho placení a jeho splatnosti, a formu a místo oznámení škodné události.</i> <i>Podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.</i> <i>Podle § 4 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla.</i> <i>Podle § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla.</i> <i>Podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.</i> <i>Podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.</i> <i>Podle § 2 odst. 1 písm. g) a § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, činí denní sazba příspěvku pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 včetně 47 Kč, a náklady mimosoudního uplatnění práva na příspěvek částku 300 Kč.</i> <i>Podle § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu.</i> <i>Podle § 1970 zákona č. 89/2020 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 6. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba byla důvodná. Soud má za to, že v daném případě nebyla uzavřena pojistná smlouva - smlouva o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ačkoliv to byla zákonná povinnost vlastníka vozidla (žalovaného). Žalovanému proto vznikla za období od 3. 9. 2020 do 9. 12. 2020 povinnost platit příspěvek, který byl vypočten násobkem denní sazby dle objemu válců vozidla nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, tj. 47 Kč, a počtem dnů, ve kterých nebylo vozidlo pojištěno, tj. 98 dnů, tj. celkem 4 606 Kč. Žalobkyně dále oprávněně nárokovala náklady na uplatnění příspěvku ve výši 300 Kč; součtem soud dospěl k částce 4 906 Kč, k jejímuž zaplacení žalobkyně marně vyzývala žalovaného. Žalobkyni po právu náleží uvedený příspěvek včetně nákladů na jeho uplatnění. Není pochyb o tom, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu, takže žalobkyni přísluší vedle jistiny též úrok z prodlení, jehož výše je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého soud přiznal úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému, který úspěch neměl. Náklady řízení ve výši 600 Kč představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náhradu hotových výdajů ve výši 200 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“), za dva úkony à 100 Kč (žaloba a předžalobní upomínka). Odměnu za právní zastoupení soud žalobkyni nepřiznal, jelikož žalobkyně je profesní organizace pojistitelů, která byla zřízena mimo jiné i za účelem správy garančního fondu, jehož zdrojem tvorby jsou i příspěvky nepojištěných. Vymáhání těchto příspěvků je nutno posuzovat jako činnost náležející k hlavnímu předmětu její činnosti, který pak musí být zásadně schopna zajišťovat vlastními silami. Náklady na právní zastoupení advokátem v řízení tak nelze považovat za účelné. Současně však nemohl soud přehlédnout závěry vyslovené Ústavním soudem Č