7 C 64/2022-19 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky 15 323,93 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně žalobní návrh odůvodnila tak, že společnost [právnická osoba] (dále jen„ původní věřitelka“) uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o vydání kreditní karty [číslo]. Nedílnou součástí smlouvy byly též Obchodní podmínky pro vydávání a používání kreditních karet, Všeobecné obchodní podmínky původní věřitelky a Ceník produktů a služeb pro soukromé osoby. Obsahem smlouvy byl závazek původní věřitelky poskytnout žalovanému úvěrový rámec až do výše 15 000 Kč, který mohl žalovaný čerpat prostřednictvím kreditní karty. Vyčerpaná část úvěru byla úročena smluvní úrokovou sazbou ve výši 23,99 % ročně. Žalovaný se zavázal splácet čerpaný úvěr povinnou měsíční minimální splátkou z čerpaných prostředků. Žalovaný byl dále dle obchodních podmínek povinen hradit veškeré poplatky a náklady spojené s vydáním a užíváním kreditní karty, přičemž výše a druh všech poplatků byl stanoven Ceníkem účinným k datu jejich splatnosti. Původní věřitelka svou povinnost splnila, když žalovanému vydala kreditní kartu a poskytla mu úvěrový rámec, žalovaný však svou povinnost splácet čerpaný úvěr neplnil. Původní věřitelka přistoupila v souladu s obchodními podmínkami k okamžitému zesplatnění celé dlužné částky. Původní věřitelka následně postoupila svou pohledávku vůči žalovanému na [právnická osoba], a.s., která ji smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila na žalobkyni. Žalovaný tak dluží žalobkyni částku 15 353,93 Kč, která sestává z nesplacené jistiny úvěrového rámce ve výši 14 023,93 Kč a poplatků ve výši 1 300 Kč, a dále dlužný kapitalizovaný úrok ve výši 1 266,42 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (na výzvu soudu k vyjádření k soudem zamýšlenému rozhodnutí věci bez nařízení jednání s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. se žalovaný nevyjádřil a žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas). Proto soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř. 4. V rámci dokazování soud provedl důkazy následujícími listinami, z nichž zjistil následující skutečnosti: - z návrhu na uzavření smlouvy o vydání kreditní karty [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum] a z protokolu o převzetí kreditní karty/PINu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný žádal původní věřitelku o vydání kreditní karty s úvěrovým rámcem 15 000 Kč s výší úrokové sazby 23,99 % ročně, karta mu byla dne [datum] vydána; - ze Všeobecných obchodních podmínek původní věřitelky soud zjistil podmínky poskytování služeb klientům ze strany původní věřitelky; - z Obchodních podmínek pro vydávání a používání kreditních karet původní věřitelky soud zjistil podmínky vydávání a používání kreditních karet klienty původní věřitelky; - z Ceníku produktů a služeb pro soukromé osoby soud zjistil ceny, za které poskytovala původní věřitelka svým klientům jednotlivé služby; - ze souhrnného výpisu z účtu kreditní karty soud zjistil, jak žalovaný čerpal a splácel úvěr; - z prohlášení o okamžité splatnosti kreditní karty ze dne [datum] soud zjistil, že původní věřitelka prohlásila všechny závazky žalovaného ze smlouvy za okamžitě splatné ke dni 25. 7. 2021; - z Rámcové smlouvy o postupování pohledávek č. [rok] ze dne [datum] a ze smlouvy o postoupení pohledávek č. [rok] [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla původní věřitelkou jako postupitelem postoupena na [právnická osoba], a.s. jako postupníka; - ze smlouvy o postoupení pohledávek č. [rok] [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla [právnická osoba], a.s. postoupena na žalobkyni; - z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a [datum] soud zjistil, že původní věřitelka a následně [právnická osoba], a.s. vyrozuměly žalovaného o postoupení pohledávky z původní věřitelky na [právnická osoba], a.s. a poté na žalobkyni; - z předžalobní výzvy k úhradě dluhu ze dne [datum] a podacího archu soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. 5. Na základě provedeného dokazování má soud za zcela prokázané, že žalobkyně disponuje pohledávkou za žalovaným, kterou nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek, přičemž právním důvodem pohledávky byla smlouva o úvěru, resp. smlouva o vydání kreditní karty [číslo]. Původní věřitelka umožnila žalovanému čerpat peněžní prostředky. Žalovaný se zavázal čerpaný úvěr splácet v měsíčních splátkách, tuto svoji povinnost však neplnil a takto vzniklý dluh nezaplatil, přestože k tomu byl původní věřitelkou i žalobkyní vyzván. <i>6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.</i> <i>Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>Podle § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> <i>Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 7. Ve světle výše uvedených ustanovení právních předpisů a provedených listinných důkazů má soud za to, že žaloba byla důvodná. Žalobkyně prokázala, že má za žalovaným pohledávku, která vznikla na základě smlouvy o úvěru (o vydání kreditní karty). Původní věřitelka své povinnosti ze smlouvy o úvěru řádně splnila, tedy poskytla žalovanému peněžní prostředky, žalovaný peněžní prostředky čerpal. Žalovaný, i když byl povinen řádně a včas plnit povinnosti ze smlouvy o úvěru, a to především zaplatit původní věřitelce a posléze žalobkyni čerpané peněžní prostředky, úroky a poplatky, tyto své povinnosti řádně nesplnil, peněžní prostředky žalobkyni nevrátil řádně a včas, a dostal se tak do prodlení s plněním svého závazku. Žalovanému, neboť porušil ujednání předmětné úvěrové smlouvy, byla oprávněně vyúčtována jistina včetně smluvního úroku a úroku z prodlení. Pohledávka za žalovaným byla platně postoupena na žalobkyni. S poukazem na shora uvedené shledal soud žalobu důvodnou, a zavázal proto žalovaného k úhradě částky podle žaloby. 8. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že právo na jejich náhradu přiznal žalobkyni, která měla ve věci plný procesní úspěch. Náklady řízení ve výši 2 252 Kč představují zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a náklady právního zastoupení v celkové částce 1 452 Kč, sestávající z mimosmluvní odměny ve výši 900 Kč dle § 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) za tři úkony právní služby à 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní upomínka), dále je nutno připočíst částku 300 Kč, která představuje náhradu hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu za tři úkony právní služby à 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní upomínka), a konečně částku 252 Kč jako náhradu daně z přidané hodnoty v souladu s ustanovením § 137 odst. 1, 3 o.s.ř. Soud posoudil žalobu podanou žalobkyní jakožto návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech tak, jak to předpokládá ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu. Je totiž zřejmé, že žalobkyně podala ke zdejšímu soudu více obdobných žalob, které se liší pouze osobou žalovaného, výší poskytnutého úvěru a výší dlužné částky. Nejedná se tedy o skutkově i prá