7 C 65/2022-18 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky 2 541 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že společnost [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovaným pojistnou smlouvu Auto Go [číslo] [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění vozidla [příjmení] [jméno], [registrační značka], [příjmení] kód: WF0WXXGBBW6T88813. Pojištění vzniklo okamžikem zaplacení prvního pojistného dne [datum]. Pojistné bylo sjednáno ve výši 7 569 Kč s roční splatností pojistného. Žalovaný byl dopisy ze dne [datum] a [datum] informován o nové výši roční splátky pojistného pro další pojistné období počínaje [datum], která činila 7 744 Kč. Jelikož žalovaný neuhradil pojistné splatné dne [datum] ani v dodatečné lhůtě s upozorněním na možnost zániku pojištění, pojištění zaniklo s účinky ke dni [datum]. Ke dni zániku pojistné smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně vyčíslila dlužnou částku ve výši 2 541 Kč, jako dlužné běžné pojistné za dobu od [datum] do zániku pojištění, tj. do [datum], s přihlédnutím k nároku žalobce na pojistné do konce kalendářního měsíce července 2020, ve smyslu § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Právní předchůdkyně žalobkyně - společnost [právnická osoba] v důsledku fúze k [datum] zanikla a její nástupnickou společností se k [datum] stala žalobkyně, která v důsledku přeshraniční fúze sloučením se zaniklou [právnická osoba] vstoupila do všech jejích práv a povinností. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení dlužného pojistného spolu se zákonným úrokem z prodlení. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, žalovaný však do data podání žaloby žalobkyni ničeho neuhradil ani přes zaslanou předžalobní výzvu. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (na výzvu soudu k vyjádření k soudem zamýšlenému rozhodnutí věci bez nařízení jednání s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. se žalobkyně ani žalovaný nevyjádřili). Soud proto postupoval podle § 115a o.s.ř. a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 4. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne [datum] platně sjednána pojistná smlouva (zaplacením prvního pojistného), jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [příjmení] [jméno], [registrační značka], a dále připojištění asistence a připojištění skel. Na základě pojistné smlouvy vznikla žalovanému povinnost hradit právní předchůdkyni žalobkyně roční pojistné, které dle oznámení právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému ze dne [datum] a dne [datum] činilo pro další pojistné období částku 7 744 Kč, která byla splatná dne [datum]. Žalovaný předepsané pojistné řádně a včas neuhradil, přestože právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného upomínkou ze dne [datum] vyzvala k úhradě dlužného pojistného v dodatečné lhůtě do [datum] s upozorněním, že marným uplynutím lhůty pojištění zanikne. Protože žalovaný dlužné pojistné v dodatečné lhůtě žalobkyni neuhradil, pojištění ke dni [datum] zaniklo, o čemž byl žalovaný informován dopisem právní předchůdkyně žalobkyně ze dne [datum], jímž byl rovněž vyzván k úhradě dluhu na pojistném. Dlužná částka nebyla před podáním žaloby ze strany žalovaného zaplacena ani přes předžalobní upomínku zaslanou právní předchůdkyní žalobkyně. <i>5. Podle ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění k datu uzavření smlouvy, pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Pojistitel je vždy povinen uzavřít pojistnou smlouvu, jestliže návrh na její uzavření neodporuje tomuto zákonu, zákonu upravujícímu pojistnou smlouvu nebo pojistným podmínkám pojistitele. V pojistné smlouvě se mohou smluvní strany od tohoto zákona odchýlit jen tehdy, pokud tím nedochází ke snížení nebo omezení nároků poškozeného, vyplývajících z práva na náhradu újmy z pojištění odpovědnosti, způsobené provozem vozidla.</i> <i>Podle § 3 odst. 4 citovaného zákona pojistná smlouva obsahuje nejméně údaje o účastnících smlouvy a o vozidle, době trvání pojištění, limitu pojistného plnění, výši pojistného, způsobu jeho placení a jeho splatnosti, a formu a místo oznámení škodné události.</i> <i>Podle ustanovení § 13 odst. 2 citovaného zákona zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. Zbývající část zaplaceného pojistného je pojistitel povinen vrátit. Nastala-li v době do zániku pojištění odpovědnosti škodná událost, vzniká pojistiteli právo na pojistné podle věty první; povinnost zbývající část pojistného vrátit má pouze tehdy, jestliže mu z této škodné události nevznikne povinnost plnit.</i> <i>Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.</i> <i>Podle § 2782 odst. 1 občanského zákoníku má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění.</i> <i>Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 6. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba byla důvodná. Soud má za to, že v daném případě byla platně uzavřena pojistná smlouva, žalovanému vznikla povinnost platit za pojistné období sjednané lhůtní pojistné, což řádně vůči právní předchůdkyni žalobkyně nesplnil. Žalobkyně následně vstoupila do všech práv a povinností právní předchůdkyně žalobkyně na základě fúze sloučením. Žalobkyni proto po právu náleží pojistné za dobu trvání pojištění ve výši 2 541 Kč. Není pochyb o tom, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu ve smyslu § 1968 občanského zákoníku, takže žalobkyni přísluší vedle jistiny též úroky z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku, jejichž výše je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého soud přiznal zcela úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému, která úspěch neměl. Náklady řízení ve výši 1 489 Kč představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení v celkové částce 1 089 Kč, sestávající z mimosmluvní odměny ve výši 600 Kč dle § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) za tři úkony právní služby à 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní upomínka), dále je nutno připočíst částku 300 Kč, která představuje náhradu hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu za tři úkony právní služby à 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní upomínka), a konečně částku 189 Kč jako náhradu daně z přidané hodnoty v souladu s ustanovením § 137 odst. 1, 3 o.s.ř. 8. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. 9. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o.s.ř.).