7 C 7/2022-19 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že žalobkyně uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru, jejíž součástí byly obchodní podmínky žalobkyně, a na základě níž dne [datum] poskytla žalované bezúčelový úvěr ve výši [částka] a žalovaná se zavázala jej s úrokem ve výši 10,9 % p.a. žalobkyni splatit v měsíčních splátkách ve výši [částka] splatných vždy k 19. dni v měsíci. Žalovaná však nesplácela úvěr řádně, naposledy se ocitla v prodlení s úhradou splátky splatné [datum], žalobkyně přistoupila po opakovaném prodlení s úhradou a předchozí marné výzvě k zaplacení ze dne [datum] k zesplatnění úvěru ke dni [datum]. Žalobkyně se tak domáhala dlužné jistiny ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], úroku ve výši 10,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] a zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalovaná žalovanou částku neuhradila ani přes zaslanou předžalobní upomínku ze dne [datum]. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (na výzvu soudu k vyjádření k soudem zamýšlenému rozhodnutí věci bez nařízení jednání s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. se žalovaná nevyjádřila a žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas). Soud proto postupoval podle § 115a o.s.ř. 4. Ke skutkovým tvrzením žalobkyně byly provedeny důkazy listinami založenými ve spise. Z listin založených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti: z žádosti o poskytnutí úvěru, předsmluvních informací, smlouvy o ČSOB revolvingovém spotřebitelském úvěru – půjčka po ruce ze dne [datum] a sazebníku žalobkyně bylo zjištěno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena dne [datum] smlouva, ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované neúčelový úvěr ve výši [částka] s opakovanou možností čerpání a žalovaná se zavázala jej spolu s úrokem ve výši 10,90 % p.a. splácet měsíčními splátkami ve výši [částka] splatnými vždy k 19. dni v měsíci; pro případ prodlení se splácením úvěru trvajícího více jak 30 dnů bylo sjednáno oprávnění žalobkyně prohlásit jistinu úvěru za splatnou; z přehledu pohybů na účtu od [datum] do [datum] soud zjistil, že žalovaná dne [datum] čerpala úvěr ve výši [částka]; z poslední výzvy k zaplacení dluhu ze dne [datum] včetně dodejky bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou, aby v dodatečné lhůtě do [datum] doplatila dluh ve výši [částka] s upozorněním, že jinak žalobkyně přistoupí k zesplatnění celého závazku; z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne [datum] včetně dodejky bylo zjištěno, že žalobkyně s poukazem na neuhrazení dlužných částek vyplývajících ze smlouvy o úvěru přistoupila k zesplatnění úvěru k datu [datum], a vyzvala žalovanou k zaplacení celé zbývající dlužné částky ve výši [částka]; z předžalobní upomínky ze dne [datum] včetně poštovního podacího archu z [datum] bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k dobrovolnému zaplacení jejího dluhu před podáním žaloby. 5. Ke skutkovým tvrzením žalované nebyly provedeny žádné důkazy, protože žalovaná nenabídla žádné důkazy na podporu svých tvrzení. 6. Na základě provedeného dokazování má soud za zcela prokázané, že žalovaná uzavřela se žalobkyní smlouvu o úvěru ze dne [datum], podle níž žalované vznikl závazek vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky ve výši [částka] s úrokem ve výši 10,90 % p.a. v měsíčních splátkách ve výši [částka] splatných vždy k 19. dni v měsíci. Soud má rovněž za prokázané, že žalovaná nesplácela úvěr ve sjednaných splátkách řádně, v důsledku čehož žalobkyně přistoupila ke sjednané možnosti úvěr zesplatnit, žalovaná však úvěr ani poté řádně nesplatila. <i>7. Podle § 2395 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>Podle § 1931 občanského zákoníku bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky.</i> <i>Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 8. Ve světle výše uvedených ustanovení právních předpisů a provedených listinných důkazů lze vyslovit závěr, že žaloba je důvodná. Žalobkyně prokázala, že se žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku, ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. Žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve sjednané výši, avšak žalovaná poskytnutý úvěr s úroky sjednaným způsobem nesplácela. V důsledku prodlení žalované s úhradou splátky žalobkyně využila sjednaného oprávnění dle § 1931 občanského zákoníku a zesplatnila celý dluh. Žalovaná se následně dostala do prodlení s úhradou celého zůstatku úvěru ve smyslu § 1968 občanského zákoníku, v důsledku čehož vzniklo žalobkyni dle § 1970 občanského zákoníku právo na úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na výše uvedené shledal soud žalobu důvodnou, a zavázal proto žalovanou k úhradě částky podle žaloby. 9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého soud přiznal zcela úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení vůči žalované, která úspěch neměla. Náklady řízení ve výši [částka] představují zaplacený soudní poplatek ve výši [částka] a náklady právního zastoupení v celkové částce [částka], sestávající z mimosmluvní odměny ve výši [částka] dle § 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“), za tři úkony právní služby à [částka] (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní upomínka), a dále je nutno připočíst částku [částka], která představuje náhradu hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu za tři úkony právní služby à [částka] (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní upomínka), a konečně částku [částka] jako náhradu daně z přidané hodnoty v souladu s ustanovením § 137 odst. 1, 3 o.s.ř. Soud posoudil žalobu podanou žalobkyní jakožto návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech tak, jak to předpokládá ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu. Je totiž zřejmé, že žalobkyně podala ke zdejšímu soudu více obdobných žalob, které se liší pouze osobou žalovaného, výší poskytnutého úvěru a výší dlužné částky. Nejedná se tedy o skutkově i právně složité věci, které by se vyskytovaly v rámci podnikání žalobkyně výjimečně. Soud se tak neztotožnil s žalobkyní namítanou nemožností podřadit její návrh do kategorie tzv. formulářových žalob, neboť text žaloby je natolik obecně formulován, že jej lze použít po doplnění několika konkrétních údajů, jako je jméno, číslo smlouvy a výše, členění a splatnost pohledávky, a to i pouze administrativním pracovníkem či za pomoci počítačových programů, a to na všechny spory ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž u žalobkyně lze dovodit očekávatelnost většího počtu sporů tohoto typu a pravděpodobnost opakovaného použití takového předpřipraveného textu (viz např. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 20. 1. 2022, č. j. 70 Co 2/2022-111, dostupný v ASPI). 10. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. 1