7 C 83/2022-17 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky 6 735 Kč spolu s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že žalovaná je evidovaná v registru silničních vozidel jako vlastník/provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], neměla v období od [datum] do [datum] sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ačkoli jí tato povinnost vyplývá z § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“). Žalobkyni tak v souladu s § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vznikl nárok na příspěvek vypočtený jako součin počtu dní, kdy byla porušována výše uvedená povinnost a výše denní sazby podle druhu vozidla. Jelikož vozidlo nebylo pojištěno 99 dní při denní sazbě příspěvku 65 Kč, vzniklo žalobkyni právo na příspěvek ve výši 6 435 Kč a dále na poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení příspěvku, splatnost příspěvku nastala dne [datum]. Žalovaná však na tuto výzvu nereagovala a svůj dluh žalobkyni neuhradila, a to ani v návaznosti na předžalobní upomínku žalobkyně. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (na výzvu soudu k vyjádření k soudem zamýšlenému rozhodnutí věci bez nařízení jednání s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. se žalovaná nevyjádřila a žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas). Soud proto postupoval podle § 115a o.s.ř. a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 4. Žalovaná jakožto provozovatel motorového vozidla evidovaný v registru silničních vozidel nesjednala pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně vyúčtovala žalované příspěvek za dobu, po kterou žalovaná provozovala vozidlo bez tzv. povinného ručení, a to včetně nákladů na jeho uplatnění; žalovaná nezaplatila žalobkyni ničeho. <i>5. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“), nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen„ pozemní komunikace“), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.</i> <i>Podle ustanovení § 3 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění k datu uzavření smlouvy, pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy. Podle § 3 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak.</i> <i>Podle § 3 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, pojistná smlouva obsahuje nejméně údaje o účastnících smlouvy a o vozidle, době trvání pojištění, limitu pojistného plnění, výši pojistného, způsobu jeho placení a jeho splatnosti, a formu a místo oznámení škodné události.</i> <i>Podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.</i> <i>Podle § 4 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla.</i> <i>Podle § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla.</i> <i>Podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.</i> <i>Podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.</i> <i>Podle § 2 odst. 1 písm. h) a § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, činí denní sazba příspěvku pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně 65 Kč, a náklady mimosoudního uplatnění práva na příspěvek částku 300 Kč.</i> <i>Podle § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu.</i> <i>Podle § 1970 zákona č. 89/2020 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 6. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba byla důvodná. Soud má za to, že v daném případě nebyla uzavřena pojistná smlouva – smlouva o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ačkoliv to byla zákonná povinnost vlastníka vozidla (žalované). Žalované proto vznikla za období od [datum] do [datum] povinnost platit příspěvek, který byl vypočten násobkem denní sazby dle objemu válců vozidla nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, tj. 65 Kč a počtem dnů, ve kterých nebylo vozidlo pojištěno, tj. 99 dnů, tj. celkem 6 435 Kč. Žalobkyně dále oprávněně nárokovala náklady na uplatnění příspěvku ve výši 300 Kč; součtem soud dospěl k částce 6 735 Kč, k jejímuž zaplacení žalobkyně marně vyzývala žalovanou. Žalobkyni po právu náleží uvedený příspěvek včetně nákladů na jeho uplatnění. Není pochyb o tom, že se žalovaná dostala do prodlení s plněním peněžitého dluhu, takže žalobkyni přísluší vedle jistiny též úrok z prodlení, jehož výše je stanovena nařízeními vlády [číslo] Sb. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého soud přiznal úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení vůči žalované, která úspěch neměla. Náklady řízení ve výši 600 Kč představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náhradu hotových výdajů ve výši 200 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“), za dva úkony à 100 Kč (žaloba a předžalobní upomínka). Odměnu za právní zastoupení soud žalobkyni nepřiznal, jelikož žalobkyně je profesní organizace pojistitelů, která byla zřízena mimo jiné i za účelem správy garančního fondu, jehož zdrojem tvorby jsou i příspěvky nepojištěných. Vymáhání těchto příspěvků je nutno posuzovat jako činnost náležející k hlavnímu předmětu její činnosti, který pak musí být zásadně schopna zajišťovat vlastními silami. Náklady na právní zastoupení advokátem v řízení tak nelze považovat za účelné. Současně však nemohl soud přehlédnout závěry vyslovené Ústavním soudem ČR v nálezu ze dne [datum], sp. zn. Pl. ÚS 39/13 Ústavní soud zde dovodil