8 C 152/2022-52 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

Žalobkyně podala dne 24. 3. 2022 návrh, kterým se proti žalované domáhala zaplacení částky 3 700 Kč a příslušenství, jak je uvedeno shora, a to jako nároků vyplývajících ze smlouvy o úvěru číslo [anonymizováno] uzavřené dne [datum] mezi žalovanou a společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen původní věřitelka), která pohledávku za žalovanou postoupila žalobkyni. Žalovaná se k návrhu nevyjádřila. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již při podání návrhu a žalovaná se na výzvu soudu k vyjádření k tomuto postupu s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. nevyjádřila). Proto soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] číslo [anonymizováno], z potvrzení o platbě, z korespondence mezi účastníky a dohody o postoupení pohledávek ze dne 11.10.2021, z výpisu ze seznamu postoupených pohledávek a z předžalobní výzvy soud zjistil, že původní věřitel poskytl žalované úvěr ve výši 3 700 Kč, které měla žalovaná vrátit v celkové výši 5 032,01 Kč, délka splatnosti půjčky byla sjednána do 24 dnů. Žalovaná původnímu věřiteli neuhradila sjednanou částku řádně a včas. Nesplacená jistina činila ke dni postoupení 3 700 Kč. Žalobkyně požadovala rovněž poplatek za poskytnutí úvěru, smluvní pokutu, zákonný úrok a sjednaný z prodlení a náklady spojené s uplatněním pohledávky. Na základě shora zjištěných skutečností, dospěl soud k závěru, že je návrh důvodný. Mezi žalovanou a původní věřitelkou byla uzavřena smlouva o úvěru podle ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku a zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Podle této smlouvy poskytl původní věřitel žalované úvěr a žalovaná byla povinna tento úvěr v dohodnuté době vrátit. Žalovaná však tuto povinnost nesplnila, proto je povinna uhradit vedle dlužné částky i její příslušenství. Podle ust. § 1879 a násl. občanského zákoníku postoupil původní věřitel pohledávku žalobkyni, které je žalovaná povinna dlužnou částku uhradit. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení, je povinna zaplatit žalobkyni též úrok z prodlení (§ 1970 obč. zák.), jehož výše vyplývá z vládního nařízení číslo 351/2013 Sb. Podle ust. 142 odst. 1 o.s.ř. má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení. Tyto představují soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměnu za zastupování advokátem ve výši 600 Kč (tři úkony po 200 Kč, § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů zejména vyhl. č. 120/2014 Sb., převzetí věci, sepis žaloby a předžalobní výzva) a hotové výdaje 300 Kč (tři úkony po 100 Kč, § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb.) a daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.) Tyto náklady je žalovaná povinna zaplatit k rukám advokáta, který žalobkyni zastupoval.