8 C 9/2022-43 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

Žalobkyně podala dne [datum] návrh, kterým se proti žalované domáhala zaplacení částky 12 390 Kč s příslušenstvím, a to jako nároků vyplývajících ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi účastníky dne [datum]. Žalovaná se k návrhu nevyjádřila. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již při podání návrhu a žalovaná se na výzvu soudu k vyjádření k tomuto postupu s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. nevyjádřila). Proto soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum], z formuláře, všeobecných obchodních podmínek, faktury ke smlouvě a výpisu z účtu soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalované na základě její žádosti úvěr ve výši 7 000 Kč. Tato částka byla žalované zaslána na její účet č. [bankovní účet]. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit do [datum]. Celková částka, kterou měla uhradit činila 8 890 Kč. Žalovaná neuhradila ničeho a žalobkyni vznikl nárok na úhradu jistiny, úvěru a úroku z úvěru ve výši 8 890 Kč, dále pak na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny, kterou vyčíslila od [datum] ke dni [datum], a činí 3 500 Kč. Na základě shora zjištěných skutečností, dospěl soud k závěru, že je návrh důvodný. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva podle ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku a zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Podle této smlouvy poskytla žalobkyně žalované úvěr a žalovaná byla povinna tento úvěr v dohodnuté době vrátit spolu se sjednaným úrokem. Protože úvěr nevrátila, je povinna podle smlouvy uhradit žalobkyni úvěr ve výši 7 000 Kč, sjednané úroky a smluvní pokutu. Protože se žalovaná dostala do prodlení, je povinna zaplatit žalobkyni též úrok z prodlení (§ 1970 o.z.), jehož výše vyplývá z vládního nařízení číslo 351/2013 Sb., a to z dlužné jistiny. Podle ust. 142 odst. 1 o.s.ř. má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení. Tyto představují soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměnu za zastupování advokátem ve výši 900 Kč (tři úkony po 300 Kč, § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů zejména vyhl.č. 120/2014 Sb., převzetí věci, sepis žaloby a předžalobní výzva) a hotové výdaje 300 Kč (tři úkony po 100 Kč, § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb.) daň z přidané hodnoty ve výši 252 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.) Tyto náklady je žalovaná povinna zaplatit k rukám advokáta, který žalobkyni zastupoval. V daném případě použil soud pro výpočet odměny a hotových výdajů advokáta zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení v části páté vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů, zejména vyhl. č. 120/2014 Sb., protože řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění do 50 000 Kč. Obdobná řízení jsou vedena u zdejšího soudu pod sp.zn. 10 C 325/2021.