10 C 266/2023-40 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 2. 5. 2023 se žalobkyně vůči žalovanému domáhala zaplacení 31 138 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ původní věřitelka“) uzavřela s žalovaným dne 31. 10. 2019 smlouvu o úvěru [číslo] jejíž přílohu tvořil předpis splátek. Na základě uvedené smlouvy byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, kdy se žalovaný zavázal vrátit jistinu spolu s částkou 12 888 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Smlouvou se tak žalovaný zavázal uhradit celkovou dlužnou částku ve výši 27 888 Kč, ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč, splatnost poslední splátky připadala na 31. 12. 2020. Žalovaný si sjednanou jistinu v hotovosti převzal při podpisu smlouvy, avšak sjednanou částku původní věřitelce neuhradil řádně a včas. Poslední splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 7. 9. 2020 ve výši 1 000 Kč. Žalovaný se tak dostal do prodlení s úhradou jistiny ve výši 12 243,40 Kč a zůstatku smluvního příslušenství ve výši 10 189,15 Kč. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo původní věřitelce právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení, a dále původní věřitelce vzniklo právo na úrok ve výši 15 % ročně z neuhrazené jistiny 12 243,40 Kč od 1. 1. 2021. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek s účinností k 25. 11. 2022 postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný však na žalovanou částku žalobkyni ničeho neuhradil ani přes předžalobní upomínku ze dne 29. 3. 2023. Žalovaná částka tak sestává z dlužné jistiny ve výši 12 243,40 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 957,61 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 5 900,45 Kč, úhrady za administrativní činnost ve výši 1 119,02 Kč, úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 2 167,52 Kč, a smluvní pokuty ve výši 8 750 Kč. Žalobkyně dále požadovala zaplacení zákonného úrok z prodlení kapitalizovaného částkou 2 736,86 Kč, a dále z částky 13 201,01 Kč od 20. 10. 2022 do zaplacení, a úroku ve výši 15 % ročně z částky 12 243,40 Kč za období od 1. 1. 2021 do 19. 10. 2022 kapitalizovaného částkou 4 128,07 Kč, dále z částky 12 243,40 Kč od 20. 10. 2022 do zaplacení. 2. Žalobkyně se z jednání omluvila, souhlasila s tím, aby soud jednal v její nepřítomnosti. Žalovaný se k jednání nedostavil, ani se neomluvil, ač k němu byl řádně a včas předvolán. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a jednal v jejich nepřítomnosti. 3. Soud ve věci provedl dokazování listinami předloženými žalobkyní. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 31. 10. 2019, informací o zpracování osobních údajů, předpisu splátek, žádosti o úvěr soud zjistil, že původní věřitelka se zavázala žalovanému poskytnout spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč s náklady spotřebitelského úvěru ve výši 12 888 Kč. Žalovaný tak měl původní věřitelce zaplatit celkem 27 888 Kč, splatných ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátek byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné jistiny denně. Z přehledu plateb soud zjistil, jak žalovaný splácel úvěr, přičemž poslední splátka ve výši 1 000 Kč byla zaplacena dne 7. 9. 2020. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 11. 2022, seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 7. 12. 2022 soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, přičemž postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Z předžalobní výzvy ze dne 29. 3. 2023 a podacího lístku soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně žalovaného vyzval k úhradě dluhu. 4. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutkový stav věci. Původní věřitelka jakožto právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy o úvěru ze dne 31. 10. 2019 poskytla žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaný měl dlužnou částku společně s náklady úvěru, tedy celkově částku 27 888 Kč žalobkyni zaplatit ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč, splatnost poslední splátky připadala na 31. 12. 2020. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou byla sjednána povinnost žalovaného uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny denně. Žalovaný však svůj závazek nesplnil řádně, když na jistině úvěru dluží 12 243,40 Kč, na pevném úroku 957,61 Kč, na úhradě za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy 5 900,45 Kč, úhradě za administrativní činnost 1 119,02 Kč, úhradě za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště 2 167,52 Kč a smluvní pokutě 8 750 Kč. Žalobkyni též náleží úrok ve výši 15 % ročně z neuhrazené jistiny 12 243,40 Kč od 1. 1. 2021 do zaplacení. Následně došlo k postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni, o čemž byl žalovaný řádně informován. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil ani poté, co k tomu byl žalobkyní vyzván předžalobní výzvou. 5. Provedeným řízením má soud za prokázané, že žaloba je důvodná, a proto jí vyhověl, když mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalovaný nesplnil svoji povinnost vyplývající pro něj z uvedené smlouvy, neboť svůj závazek řádně nesplatil a původní věřitelce nevrátil částku 12 243,40 Kč, na neuhrazených poplatcích 10 144,60 Kč. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s plněním svého závazku ve smyslu § 1968 o. z., má žalobkyně právo dle § 1970 o. z. a nařízení č. 531/2013 Sb. na zákonný úrok z prodlení, za období od počátku prodlení do 19. 10. 2022 kapitalizovaný částkou 2 736,86 Kč, dále z částky 13 201,01 Kč od 20. 10. 2022 do zaplacení, na úrok ve výši 15 % ročně z částky 12 243,40 Kč za období od 1. 1. 2021 do 19. 10. 2022 kapitalizovaný částkou 4 128,07 Kč, dále z částky 12 243,40 Kč od 20. 10. 2022 do zaplacení, jakož i právo na smluvní pokutu dle § 2048 o. z. ve sjednané výši 0,1 % z dlužné jistiny denně ve výši 8 750 Kč. Pohledávku za žalovaným včetně příslušenství původní věřitelka platně postoupila na žalobkyni v souladu s ustanovením § 1879 občanského zákoníku. Z uvedených důvodů shledal soud podanou žalobu důvodnou, a proto jí výrokem I. tohoto rozsudku v plném rozsahu vyhověl. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 628,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 208 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, §7, § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 31 138 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (příprava a převzetí věc, předžalobní výzva a sepis žaloby), a z částky 2 380 Kč za jeden úkon po podání návrhu (účast na jednání [datum], kdy soud doplnění žaloby dne 21. 6. 2023 a 3. 1. [číslo] o prokázání posouzení úvěruschpnosti žalovaného ze strany žalobkyně nepovažoval za účelně vynaložený náklad, neboť požadované skutečnosti měly být obsaženy již v žalobě), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., jedné paušální náhrady výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 480 Kč ve výši 940,80 Kč. Soud posoudil žalobu podanou žalobkyní jakožto návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech tak, jak to předpokládá ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu. Je totiž zřejmé, že žalobkyně podala ke zdejšímu soudu více obdobných žalob (např. sp. zn. [spisová značka] či [spisová značka]), které se liší pouze osobou žalovaného, výší poskytnutého úvěru a výší dlužné částky. Nejedná se tedy o skutkově i právně složité věci, které by se vyskytovaly v rámci podnikání žalobce výjimečně.