10 C 306/2023-32 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 26. 5. 2023 domáhala proti žalovanému zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně žalobní návrh odůvodnila tak, mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ původní věřitelka“), a žalovaným došlo dne 15. 11. 2007 k uzavření smlouvy o půjčce [číslo]. Na základě uzavřené smlouvy poskytla původní věřitelka žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Ve smlouvě se žalovaný zavázal zaplatit původní věřitelce spolu s jistinou i souhrnný poplatek ve výši 13 920 Kč, a to v hotovosti v 53 týdenních splátkách, poslední splátka byla splatná 20. 11. 2008. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Žalovaný tak dluží na jistině částku 20 000 Kč a na souhrnném poplatku 10 280 Kč. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015, s účinností ke dni 1. 7. 2015, původní věřitelka postoupila pohledávky za žalovaným na [právnická osoba] S.á.r.l., a tato posléze pohledávky za žalovaným postoupila na základě smlouvy ze dne 24. 8. 2018, s účinností k témuž dni, na žalobkyni. Žalovaný byl o změně věřitele informován přípisem ze dne 14. 9. 2018. Žalobkyně před podáním žaloby vyzývala žalovaného k úhradě celkové dlužné částky výzvou ze dne 26. 4. 2023, žalovaný však neuhradil ničeho. 2. Žalobkyně a její právní zástupce se z jednání omluvili, souhlasili s tím, aby soud jednal v jejich nepřítomnosti. Žalovaný se z jednání omluvil, nepožádal o odročení jednání. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a jednal v jejich nepřítomnosti. 3. Soud provedl ve věci dokazování listinami předloženými žalobkyní. Ze smlouvy o půjčce a smluvních podmínek soud zjistil, že smlouvou o půjče [číslo] ze dne 15. 11. 2007 se původní věřitelka zavázala poskytnout žalovanému v hotovosti půjčku ve výši 20 000 Kč a žalovaný se ji zavázal původní věřitelce vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 13 920 Kč, celkem tedy částku 33 920 Kč v 53 týdenních splátkách po 640 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 19. 6. 2015 mezi původní věřitelkou a [právnická osoba] S.á.r.l., seznamu pohledávek a potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne 25. 6. 2013 bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla původní věřitelkou postoupena na [právnická osoba] S.á.r.l., a to v celkové výši 30 280 Kč. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 25. 6. 2015 a podacího archu z 29. 7. 2015, soud zjistil, že původní věřitelka oznámila žalovanému postoupení pohledávky na [právnická osoba] S.á.r.l. na základě smlouvy ze dne 19. 6. 2015. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 14. 9. 2018 a podacího archu z 19. 9. 2018, soud zjistil, že [právnická osoba] S.á.r.l. oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni na základě smlouvy ze dne 24. 8. 2018. Z výzvy právního zástupce žalobkyně ze dne 26. 4. 2023, včetně podacího archu ze dne 27. 4. 2023, bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného před podáním žaloby k úhradě žalované částky. 4. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav věci. Žalobkyně má za žalovaným pohledávku z titulu nevrácené půjčky poskytnuté žalovanému původní věřitelkou jakožto právní předchůdkyní žalobkyně, a to na základě smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 15. 11. 2007. Žalovaný byl půjčku povinen splácet ve sjednaných pravidelných splátkách, poslední ke dni 20. 11. 2008, tyto však nehradil řádně a včas. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by žalobkyni dlužnou částku ve výši 20 000 Kč spolu se souhrnným poplatkem ve výši 10 280 Kč uhradil, přestože k tomu byl žalobkyní vyzván předžalobní upomínkou. 5. Po právním posouzení skutkového stavu dospěl soud s přihlédnutím k § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. k závěru, že původní věřitelka uzavřela s žalovaným smlouvu o půjčce dle § 657 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“). Protože žalovaný původní věřitelce finanční prostředky ve výši 20 000 Kč včetně nesplacené části souhrnného poplatku ve výši 10 280 Kč ve lhůtě do 22. 11. 2008 nevrátil, dostal se do prodlení dle § 517 odst. 1 věty prvé obč. zák., za což je po právu sankcionován úrokem z prodlení dle § 517 odst. 2 obč. zák., ve výši dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném ke dni prodlení žalovaného, tj. 23. 11. 2008. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena na základě smluv o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 a 24. 8. 2018 uzavřených dle § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava, žaloba, předžalobní upomínka) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.