11 C 158/2022-194 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 6. 10. 2022 domáhala určení vlastnického práva k pozemkům a stavbě specifikovaným ve výroku I. a II. tohoto rozsudku (v části výroku I. dále jen jako „stavba“ nebo „rodinný dům“ a v části výroku II. dále jen jako „pozemky“ nebo „pozemek“, společně též jako „nemovité věci“). Žalobu odůvodnila tím, že účastníci uzavřeli manželství dne 25. 11. 1995, toto manželství bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu ve , adresa, ze dne 2. 9. 2022, č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne 9. 9. 2022. Účastníci nabyli v průběhu manželství do společného jmění manželů nemovité věci, a to pozemek na základě kupní smlouvy ze dne 31. 1. 2005 a rodinný dům jeho výstavbou. Kupní cena pozemků byla hrazena z prostředků tvořících společné jmění, finanční prostředky totiž účastníci našetřili od doby vzniku jejich společného jmění manželů do uzavření kupní smlouvy ze svých příjmů. Následně bylo , právnická osoba, , adresa, vydáno stavební povolení k výstavbě rodinného domu na pozemku p. č. 916/1 a rozhodnutím téhož úřadu ze dne 6. 12. 2010 bylo vydáno kolaudační rozhodnutí. , právnická osoba, byla financována rovněž z prostředků tvořících společné jmění, které účastníci naspořili ze svých příjmů, např. z účtu žalobkyně byly dne 24. 9. 2009 hrazeny sádrokartonářské práce. Mimo to byl žalobkyni poskytnut úvěr na střechu rodinného domu od ČSOB, a.s. ve výši , částka, . Účastníci užívali rodinný dům společně se svými dětmi k bydlení, nyní ovšem bydlí v domě sami. Skutečnost, že v katastru nemovitostí je jako vlastník nemovitých věcí veden pouze žalovaný, zjistila žalobkyně v okamžiku, kdy připravovala podklady pro rozvod manželství. Žalobkyně spatřuje naléhavý právní zájem na určení svého vlastnického práva v tom, že stav zapsaný v katastru nemovitostí není v souladu se skutečným právním stavem a je nutné tento nesprávný zápis napravit.2. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě ze dne 7. 2. 2023 uvedl, že nárok uplatněný žalobou v plném rozsahu neuznává, neboť účastníci nenabyli nemovité věci do společného jmění manželů. Ve vztahu k pozemkům uvedl, že jsou v jeho výlučném vlastnictví, protože kupní cena ve výši , částka, byla hrazena z finančních prostředků, které dostal darem od svého otce. Pozemky nabyl na základě kupní smlouvy ze dne 31. 1. 2005 od manželů Jiřího a , jméno FO, . V kupní smlouvě je jako předmět koupě uveden pouze pozemek p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , zahrada, z něhož byl následně oddělen geometrickým plánem pozemek p. č. St. , Anonymizováno, . Pokud jde o výstavbu rodinného domu, ta byla hrazena zčásti z prostředků tvořících společné jmění a zčásti z výlučných prostředků žalovaného, které nabyl darem od svého otce. Stavební práce byly provedeny převážně svépomocí za významného přispění rodiny a kamarádů žalovaného. Souhlasil s tím, že z prostředků tvořících společné jmění byly hrazeny sádrokartonářské práce ze dne 24. 9. 2009 a na střechu rodinného domu byl účastníkům poskytnut úvěr od ČSOB, a.s. ve výši , částka, . Má za to, že ve věci není dán naléhavý právní zájem žalobkyně na požadovaném určení.3. Ve věci se konala tři jednání za účasti obou účastníků, první jednání dne 21. 3. 2023 bylo odročeno za účelem mimosoudního jednání účastníků, ke vzájemné shodě se jim však nepodařilo dojít. Mezi účastníky tak nadále zůstala sporná otázka vlastnictví jak pozemků, tak i stavby.4. Při jednání dne 25. 7. 2023 žalovaný k financování výstavby rodinného domu doplnil, že tato byla vedle poskytnutého úvěru a úhrady sádrokartonových prací z prostředků tvořících společné jmění dále hrazena z finančních prostředků, které nabyl od otce nebo od rodičů, případně z odškodnění, které obdržel po pracovním úrazu. Otec žalovaného chtěl, aby žalovaný měl nemovité věci ve svém výlučném vlastnictví, proto je financoval. Z prostředků tvořících společné jmění nemohla být výstavba uskutečněna, protože účastníci měli minimální příjmy, k tomu pečovali o nezletilé děti. K pochopení, proč mu otec daroval peníze na úhradu kupní ceny pozemků popsal, že pochází z venkovských poměrů, kde bylo na statku zvykem, že nejstarší syn byl podarován statkem a polnostmi před uzavřením manželství a sestry případně dostaly věno. Jeho otec sám dostal od svého otce (dědečka žalovaného) před uzavřením manželství zemědělskou usedlost. V době, kdy žalovaný řešil otázku bydlení s tehdy již těhotnou žalobkyní, řešila stejnou otázku i jeho sestra. V tomto smyslu se dohodli, že sestra dostane darem všechny úspory žalovaného ve výši , částka, , k tomu něco přidají rodiče a nadstaví si patro u rodičů švagra žalovaného. Žalovaný s žalobkyní naopak bydleli v usedlosti společně s rodiči žalovaného. Vztahy rodičů žalovaného s žalobkyní ovšem byly od počátku komplikované, otec žalovaného ho v průběhu prvních 10 let manželství nabádal k rozvodu, proto bylo nevyhnutelné, aby si účastníci našli vlastní bydlení. V té době bydlel starší bratr žalovaného ve , adresa, , jejich otec mu domluvil koupi sporných pozemků, bratr žalovaného se do Vlkova přestěhovat nechtěl, proto otec nabídl dar na koupi pozemků žalovanému jako výměnu za jiný dar, který žalovaný dal své sestře. Otec žalovanému zároveň slíbil, že mu pomůže s výstavbou rodinného domu. To vše pouze za podmínky, že výlučným vlastníkem nemovitých věcí bude pouze žalovaný, nikoliv žalobkyně (tehdy již manželka žalovaného). Uzavřel, že takto byla nastavena rodinná tradice, tedy usedlost nebo jiné nemovitosti má vždy manžel. Stejně tak maminka žalovaného nemá na rodinném statku žádný vlastnický podíl a akceptuje to, stejný pohled měl otec žalovaného. Trval na tom, že není dán naléhavý právní zájem na požadovaném určení, protože nemovité věci by měly být řešeny jako předběžná otázka v rámci sporu o vypořádání společného jmění manželů.5. Žalobkyně uvedla, že některé skutečnosti slyší poprvé, jako např. o rozvodu, o peněžním daru a o jiných podmínkách otce žalovaného. K původu finančních prostředků k úhradě kupní ceny za pozemky uvedla, že o žádném daru nic nevěděla, jedná se o účelové tvrzení žalovaného. Stejně tak výstavba rodinného domu byla hrazena ze společných peněz. Potvrdila, že otec žalovaného jim často na stavbě pomáhal. Rovněž uznala, že s rodiči žalovaného neměla příliš dobré vztahy, nicméně to je obvyklé i v jiných rodinách. Poukázala na to, že usedlosti a nemovitosti se nabývaly způsobem, jak jej popsal žalovaný, v minulosti, dnes je již jiná doba. Nemyslí si, že by se otec žalovaného angažoval v koupi sporných pozemků, žalovaný s prodávajícím koupi domluvil v hospodě, účastníci ho koupili proto, že byl vhodný pro zahradní rekreaci nebo chov zvířat. Otázku naléhavého právního zájmu žalobkyně spatřuje v tom, že musí být napraven nesprávný zápis v katastru nemovitostí, přičemž odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. , spisová značka, .6. Ve svých vyjádřeních ze dne 2. 8. 2023 žalobkyně doplnila svá skutková tvrzení a důkazní návrhy. Uvedla přehled své pracovní historie za dobu od 7. 4. 1992 do ledna 2005, kdy pracovala u , právnická osoba, ., v době od 3. 4. 1996 do 31. 5. 2001 byla na rodičovské dovolené a v době od 28. 12. 2004 do ledna 2005 byla evidována v evidenci uchazečů o zaměstnání Úřadu práce ČR a pobírala podporu v nezaměstnanosti. Žalovaný byl zaměstnán u , právnická osoba, . a také u společnosti , právnická osoba, . Trvala na tom, že koupě pozemku i výstavba rodinného domu byly financovány z prostředků tvořících společné jmění, kdy účastníci měli jednak naspořené peníze a k tomu pobírali mzdu. Potvrdila, že se stavbou domu pomáhal žalovanému jeho otec, občas bratr a jednou švagr.7. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 10. 8. 2023 k doplnění svých skutkových tvrzení a důkazních návrhů upřesnil, že z finančních prostředků, které žalovaný obdržel jako odškodnění pracovního úrazu v letech 2015 a 2016, byla plně financována stavba zahradního domku.8. Mezi účastníky bylo nesporné, že uzavřeli manželství dne 25. 11. 1995, manželství bylo pravomocně rozvedeno rozsudkem ze dne 2. 9. 2022 a společné jmění manželů nebylo nijak modifikováno, zaniklo a je nevypořádáno. Co se týká stavby rodinného domu, z vyjádření účastníků vyplynulo, že je mezi nimi nesporné, že z prostředků tvořících společné jmění byly uhrazeny sádrokartonové práce a na úhradu střechy byl poskytnut úvěr od ČSOB, a.s.9. Dle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“) určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.10. Judikatura Nejvyššího soudu týkající se naléhavého právního zájmu na určení, že věc je předmětem zaniklého a dosud nevypořádaného SJM, je po nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), založena na tomto závěru: „Jestliže je v katastru nemovitostí jako vlastník nemovitosti evidován jen jeden z bývalých manželů a druhý tvrdí, že věc je předmětem zaniklého, avšak dosud nevypořádaného společného jmění manželů, má naléhavý právní zájem na určení, že nem