11 C 205/2022-23 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 16 978,73 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 37,80 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 860,24 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 % ročně z částky 16 978,73 Kč ode dne [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 30 % ročně z částky 16 158,73 Kč ode dne [datum] do zaplacení. Návrh odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne [datum] se společností [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) smlouvu o poskytování bankovních produktů a služeb, na základě které právní předchůdce žalobkyně zřídil a vedl žalovanému bankovní účet a následně poskytoval kontokorentní úvěr [anonymizováno]. Žalovanému byl poskytnut úvěrový limit ve výši 0 Kč, avšak žalovaný jej v rozporu s uzavřenou smlouvou překročil. Právní předchůdce žalobkyně nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu ve výši 16 707,94 Kč převedl dne [datum] na nově otevřený úvěrový účet č. [bankovní účet] a umožnil žalovanému splácení, avšak žalovaný dlužnou částku nesplatil a právní předchůdce žalobkyně tak úvěr zesplatnil ke dni [datum]. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla s účinností ke dni [datum] pohledávka za žalovaným postoupena z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni. Dopisem ze dne [datum] bylo žalovanému postoupení pohledávky oznámeno. Žalobkyně žalovaného vyzývala k úhradě dlužné částky, žalovaným však do dne podání návrhu nebylo uhrazeno ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, proti tvrzením uvedeným v žalobě nijak nebrojil. 3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (žalobkyně ani žalovaný se na výzvu soudu k vyjádření k tomuto postupu s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. nevyjádřili). Proto soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. 4. V rámci dokazování soud provedl důkazy následujícími listinami, z nichž zjistil následující skutečnosti: 5. Ze smlouvy o bankovních produktech a službách ze dne [datum] a z Dispozice majitele účtu z téhož dne soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně se zavázal vést žalovanému běžný účet. Z úrokového lístku právního předchůdce žalobkyně soud zjistil, že sazba úroků z prodlení je v případě [anonymizováno] 30 % ročně. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně prohlásil úvěr č. [bankovní účet] za splatný ke dni [datum] s tím, že dlužná částka činí 19 032,26 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně seznamu postupovaných pohledávek a potvrzení o úplatě ze dne [datum], a dále ze zaslaného oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně podacího lístku má soud za prokázané postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] včetně podacího lístku soud zjistil, že žalobkyně žalovaného s dostatečným předstihem před podáním žaloby vyzvala k úhradě dlužné částky. 6. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázaný skutkový stav, a to že žalovaný uzavřel dne [datum] s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o bankovních produktech a službách, na základě níž právní předchůdce žalobkyně umožnil žalovanému čerpat kontokorentní úvěr. Žalovaný kontokorentní úvěr čerpal, avšak nehradil jej řádně a včas. Právní předchůdce žalobkyně proto úvěr ke dni [datum] zesplatnil. Smlouvou o postoupení pohledávek došlo k postoupení pohledávky za žalovaným z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Žalovaný na dluh v celkové výši 16 978,73 Kč žalobkyni dále nic nezaplatil, přestože byl k tomu žalobkyní vyzván předžalobní výzvou ze dne [datum]. 7. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná. Nárok žalobkyně ze smlouvy o bankovních produktech a službách na zaplacení žalované částky vyplývá ve skutečnosti ze smlouvy o úvěru, jelikož při posouzení otázky uzavřeného smluvního vztahu si nelze vystačit pouze s označením smlouvy, ale je třeba vycházet z jejího obsahu, z něhož je zřejmé, že předmětem smlouvy byl úvěr. Smlouva tedy byla mezi původní věřitelkou a žalovaným uzavřena ve smyslu ust. § 497 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění ke dni uzavření smlouvy, a dále nárok žalobkyně vyplývá z postoupení pohledávky na žalobkyni podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Dle smlouvy je žalobkyně oprávněna požadovat vedle dlužné jistiny ve výši 16 978,73 Kč i úrok z prodlení, a to v souladu s ust. § 369 odst. 1 obchodního zákoníku, resp. následně s ust. § 1970 občanského zákoníku, kapitalizovaný částkou 37,80 Kč, a dále ve výši 2 % ročně z částky 16 978,73 Kč ode dne [datum] do zaplacení. Dále žalobkyni vznikl nárok na zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 860,24 Kč, a úroku ve výši 30 % ročně z částky 16 158,73 Kč ode dne [datum] do zaplacení. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč vůči žalované. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů právního zastoupení v celkové částce 1 452 Kč, sestávající z mimosmluvní odměny ve výši 900 Kč dle § 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) za tři úkony právní služby à 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní upomínka), dále je nutno připočíst částku 300 Kč, která představuje náhradu hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu za tři úkony právní služby à 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní upomínka), a konečně částku 252 Kč jako náhradu daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč v souladu s ustanovením § 137 odst. 1, 3 o.s.ř. Soud posoudil žalobu podanou žalobkyní jakožto návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech tak, jak to předpokládá ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu (jako příklad obdobných žalob podaných žalobkyní lze uvést řízení vedená u tohoto soudu pod sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka] či sp. zn. [spisová značka]). 9. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.