11 C 47/2023-29 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem ze dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky 26 601 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela dne [datum] distančním způsobem smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě uvedené smlouvy žalované poskytla peněžní prostředky ve výši 20 700 Kč a žalovaná se je zavázala spolu s příslušenstvím vrátit k datu [datum], jelikož požádala o odklad splatnosti úvěru o 84 dní v souladu s čl. 2 Sazebníku. V minulosti žalovaná splatila celkem 15 540 Kč prostřednictvím 6 splátek po 2 590 Kč. Žalovaná částka sestává po zohlednění dílčích úhrad z dlužné jistiny ve výši 20 700 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 5 180 Kč, služby„ [anonymizována dvě slova]“ ve výši 440 Kč, volitelné služby„ [anonymizováno]“ ve výši 165 Kč, služby [anonymizována dvě slova] ve výši 116 Kč, účelně vynaložených nákladů na vymáhání pohledávky ve výši 1190 Kč, zákonného úroku z částky 26 601 Kč od [datum] do zaplacení a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 20 700 Kč od [datum] do [datum]. Žalobkyně žalovanou vyzvala před podáním žaloby k úhradě dlužné částky, žalovaná však do dne podání návrhu ničeho dalšího neuhradila. 2. Žalobkyně k výzvě soudu opravila svůj žalobní návrh tak, že požaduje smluvní pokutu v konkrétní výši 1 863 Kč, což odpovídá 0,1 % denně z jistiny 20 700 Kč za 90 dní po splatnosti pohledávky, tedy od [datum] do [datum]. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ačkoliv ji byla řádně doručena, proti tvrzením uvedeným v žalobě nijak nebrojila. 3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (žalobkyně se k výzvě soudu vyjádřila, že s tímto postupem souhlasí a žalovaná se na výzvu soudu k vyjádření k tomuto postupu s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. nevyjádřila). Proto soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. 4. V rámci dokazování soud provedl důkazy následujícími listinami, z nichž zjistil následující skutečnosti: 5. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], všeobecných obchodních podmínek žalobkyně, sazebníku žalobkyně a údajů o poskytovateli spotřebitelského úvěru soud zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku až do výše 20 700 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vrátit spolu s příslušenstvím s tím, že si zvolila i volitelné služby [anonymizována dvě slova] za 110 Kč měsíčně, [anonymizováno] za 165 Kč a [anonymizována dvě slova] za 29 Kč měsíčně, poplatek za sjednání úvěru činil 5 180 Kč, prolongace odkladu splatnosti byla ujednána dle čl. 2 Sazebníku a smlouva byla podepsána žalovanou [příjmení] kódem [číslo]. Z fotokopie občanského průkazu, z autorizace ověření totožnosti k účtu [bankovní účet], z obecných principů posuzování a filozofie žalobkyně, z výpisu o posouzení úvěruschopnosti a z výpisu identifikovaných příjmů žalobkyní soud zjistil, že žalobkyně řádně ověřila totožnost žalované, včetně autorizační platby stran jí sděleného bankovního účtu a řádně zkoumala úvěruschopnost žalované a zjistila výši jejího čistého příjmu. Z přehledu bankovních transakcí soud zjistil, že žalobkyně vyplatila žalované jistinu 20 700 Kč dne [datum] na jí sdělený účet č. [bankovní účet]. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] včetně podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě pohledávky. 6. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázaný skutkový stav, a to že žalobkyně poskytla na základě smlouvy o úvěru ze dne [datum] žalované úvěr ve výši 20 700 Kč, žalovaná se zavázal žalobkyni zaplatit jistinu spolu se sjednaným poplatkem, zároveň jí byla za úplatu prodloužena na základě doprovodných služeb splatnost úvěru o 84 dní na den [datum]. Žalovaná však svůj závazek nehradila řádně a včas. Pro případ prodlení žalované, tak žalobkyni vznikl vedle úroků z prodlení nárok i na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné jistiny denně, a to od [datum] až do jejího zaplacení, žalobkyně však smluvní pokutu požadovala pouze za prvních 90 dní prodlení. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne [datum]. Mimo to žalobkyně opakovaně upomínala žalovanou v období [datum] do [datum] za pomocí 31 SMS zpráv, 2 poštovních zpráv, 41 e-mailů a 11 telefonátů, tyto náklady vyčíslila paušální denní částku celkem ve výši 1 190 Kč. <i>7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.</i> <i>Podle § 122 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč.</i> <i>Podle § 122 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.</i> 8. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba z větší části důvodná. Žalobkyně splnila své povinnosti ze smlouvy o úvěru v souladu s ustanovením § 2395 o. z., a zákona o spotřebitelském úvěru, když žalované poskytla peněžní prostředky. Naopak žalovaná svůj díl závazku nesplnila ani poté, co ji bylo za úplatu umožněno závazek splatit až dne [datum], jelikož poskytnuté peněžní prostředky původní věřitelce zcela nevrátila. Žalovaná se tedy dostala do prodlení s plněním peněžitého závazku, za což je po právu v souladu s ustanovením § 1968 a § 1970 sankcionována úrokem z prodlení a v souladu s ustanovením § 2048 občanského zákoníku i smluvní pokutou. Lze přisvědčit, že žalovaná dohodnutou částku žalobkyni nesplatila a dluží kromě nesplacené částky ve výši 26 601 Kč a zákonných úroků z prodlení také smluvní pokutu ve výši 1 863 Kč, přičemž její výše neodporuje ust. § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Co se týče nákladů vynaložených na vymáhání pohledávky, přiznal soud pouze částku ve výši 70 Kč za dvě poštou zaslané výzvy a v části 1 120 Kč za emaily, telefonáty a SMS zprávy žalobu zamítl (výrok II.), jelikož tyto několikrát denně opakující se náklady považoval soud za neúčelné. Ve zbytku žalobě soud s odkazem na odůvodnění shora vyhověl (výrok I.). 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem III. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení z větší části úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení vůči žalované v částce 2 876 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 424 Kč a nákladů právního zastoupení v celkové částce 1 452 Kč, sestávající z mimosmluvní odměny ve výši 900 Kč dle § 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“), za tři úkony právní služby à 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní upomínka), a dále je nutno připočíst částku 300 Kč, která představuje náhradu hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu za tři úkony právní služby à 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní upomínka), a konečně částku 252 Kč jako náhradu daně z přidané hodnoty v souladu s ust