12 C 193/2022-53 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobou ze dne , datum, se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 60 463 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročněod , datum, do zaplacení. Žalobce uvedl, že usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, čj. , spisová značka, bylo pravomocně rozhodnuto o zastavení nezákonné exekuce. Okresní soud dospěl v řízení k závěru, že úvěruschopnost žalobce jako povinného nebyla žalovaným jako oprávněným před poskytnutím úvěru prověřena řádně a s odbornou péčí, což má za následek neplatnost samotné úvěrové smlouvy i rozhodčí smlouvy. Z důvodu neplatnosti rozhodčí smlouvy tedy nemohl mít rozhodce pravomoc věc rozhodnout a vydaný rozhodčí nález tak nemohl být exekučním titulem. Plnění vymožené v rámci nezákonně vedené exekuce, které bylo soudním exekutorem zasláno žalovanému, je tak bezdůvodným obohacením na straně žalovaného. Podle sdělení soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, (správně mělo být uvedeno „, tituly před jménem, , adresa, “ – poznámka soudu I. stupně), Exekutorský úřad , adresa, ze dne , datum, bylo žalovanému jako oprávněnému zasláno soudním exekutorem vymožené plnění ve výši 60 463 Kč. Žalovaný byl dne , datum, e:mailem vyzván k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 60 463 Kč, na což žalovaný nereagoval. Proto mu byla zaslána dne , datum, předžalobní upomínka, na což žalovaný opět nereagoval. Žalobce tak požadoval náhradu nákladů tohoto řízení.2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil, navrhoval její zamítnutí a uvedl, že žalobce neuvádí úplný stav věci. Dne , datum, uzavřel žalovaný a žalobce smlouvu o úvěru č. , hodnota, za účelem pořízení vybavení domácnosti. Na základě této smlouvy žalovaný poskytl žalobci úvěr ve výši 20 000 Kč, kdy žalobce měl žalovanému poskytnutý úvěr splácet v pravidelných 36 měsíčních splátkách ve výši splátky 985 Kč splatných vždy k 20. dni daného měsíce, kdy 1. splátka byla splatná dne , datum, , přičemž v souladu se smlouvou úvěru byla ze strany žalovaného převedena, a to dne , datum, částka 18 000 Kč na účet žalobce uvedený ve smlouvě o úvěru, tedy na účet č. , č. účtu, , a 10 % výše úvěru, tedy částka 2 000 Kč byla se souhlasem žalobce zaslána na účet zprostředkovatele úvěru , tituly před jménem, , jméno FO, č. , č. účtu, . Protože žalobce úvěr ze smlouvy o úvěru neplnil řádně a včas, podal žalovaný v souladu s rozhodčí smlouvou ze dne , datum, dne , datum, k rozhodci rozhodčí žalobu ze dne , datum, o zaplacení částky 34 460 Kč s příslušenstvím, kdy ad hoc ustanovený rozhodce , tituly před jménem, , jméno FO, ve věci vydal dne , datum, rozhodčí nález č. RN 72/2012, který nabyl právní moci dne , datum, a vykonatelnosti dne , datum, . Na základě tohoto rozhodčího nálezu byl podán exekuční návrh, kdy Okresní soud v , adresa, pověřil soudního exekutora , tituly před jménem, , adresa, , Exekutorský úřad , adresa, (správně mělo být uvedeno „v Chrudimi“ – poznámka soudu I. stupně), provedením exekuce na majetek povinného pro vymožení peněžité pohledávky dle uvedeného rozhodčího nálezu , tituly před jménem, , jméno FO, . Usnesením soudního exekutora ze dne , datum, čj. , spisová značka, byla exekuce zastavena v rozsahu smluvní pokuty ve výši 0,1779 % denně z částky 34 460 Kč od , datum, do zaplacení. Dne , datum, podal žalobce návrh na zastavení exekuce, která byla zastavena usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, čj. , spisová značka, . Žalovaný podotknul, že rozhodčí nález RN 702/2012 dosud nebyl zákonným předvídatelným způsobem odklizen a rovněž posouzení smlouvy o úvěru bylo řešeno exekučním soudem toliko nevýrokově, a to v režimu tzv. předběžné otázky. Pokud se týká tvrzení žalobce o bezdůvodném obohacení v dané věci, pak v dané věci přesto, že soud bude posuzovat platnost úvěrové smlouvy včetně rozhodčí doložky, žalovaný tvrdí, že smlouva o úvěru včetně rozhodčí doložky jsou platnými smlouvami. Pro případ, že by soud přesto dospěl k závěru, že smlouva o úvěru a rozhodčí doložka jsou smlouvami neplatnými, pak žalovaný přesto, že žalobce nespecifikuje částku 60 463 Kč, resp. okamžik, kdy tuto částku měl údajně obdržet, což by žalobce měl tvrdit a tedy doplnit, namítl žalovaný její promlčení.3. Žalobce na toto vyjádření zareagoval replikou ze dne , datum, , v níž uvedl, že rozhodčí nález vydaný rozhodem , tituly před jménem, , jméno FO, dne 12. 12. 2012 RN 702/2012 byl vydán nepravomocným orgánem, vydal jej někdo, kdo k tomu neměl pravomoc a na takové rozhodnutíse hledí, jako by nikdy nebylo vydáno a nemůže tak vyvolat žádné právní účinky. Není tak třeba, aby bylo toto soudním rozhodnutím zrušeno. Pravomoc rozhodce může být založena pouze v souladu s ust. § 2 odst. 1 zák. č. 216/94 Sb. o rozhodčím řízení, to uzavřením platné rozhodčí smlouvy. K tomuto však v toto případě nikdy nedošlo, když mezi stranami tohoto sporu nebyla uzavřena platně rozhodčí smlouva, která by založila pravomoc rozhodce ve věci samé rozhodnout. Žalobce neměl možnost podílet se na výběru rozhodců uvedených v rozhodčí smlouvě a stejně se žádným způsobem nepodílel na výběru rozhodce, který vydal předmětný rozhodčí nález, přičemž odkazoval mimo jiné na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, . Žalobce se rozsáhle dovolával svého postavení slabší smluvní strany – spotřebitele odkazy na další rozhodnutí soudů vyšších stupňů ve vztahu k posuzování platnosti rozhodčí doložky se závěrem, že je zcela zřejmé, že rozhodce , tituly před jménem, , jméno FO, (v replice uvedeno , tituly před jménem, , jméno FO, ) neměl pravomoc rozhodčí nález vydat a tento je tak nicotný, pročež se k němu nepřihlíží. K posouzení neplatnosti úvěrové smlouvy pouze jako předběžné otázky v řízení o zastavení exekuce žalobce uvedl, že byť tato smlouva byla posouzena jako otázka předběžná, došlo na jejím základě k zastavení exekuce vedené pod sp. zn. , spisová značka, . Jelikož již v rámci řízení o zastavení exekuce byla předběžná otázka absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy pravomocně vyřešena, nemůže v této věci tuto otázku opětovně soud řešit. Proto musí vycházet z výše uvedených závěrů, které svědčí o tom, že zde nebyl žádný rozhodce pravomocný vydat rozhodčí nález, a tudíž rozhodčí nález neexistuje a není ho třeba jakkoli dále řešit či se ním zabývat. Argumentaci žalovaného o bezdůvodném obohacení žalobce označil jako zcestnou a nesmyslnou, protože soudní exekutor by musel vrátit vše, ačkoliv by dle žalovaného exekuční titul tu zde stále byl a oprávněný, tedy žalovaný by nemusel vracet naopak nic. Žalobce i přesto ale uvedl, že věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a jeli to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Tuto povinnost však žalovaný před uzavřením smlouvy řádně nesplnil, což i sám žalovaný uznal tím, že své odvolání proti rozhodnutí o zastavení exekuce vzal zpět, takže se ztotožnil se závěrem o neplatnosti úvěrové smlouvy. Z důvodu porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost jsou smlouvy absolutně neplatné a soudy k tomu musí přihlížet z úřední povinnosti, když žalobce odkazoval např. na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, . Poukázal také na to, že žalovaný před uzavření smlouvy žádné dokumenty neobstaral, ani neprovedl nahlédnutí do příslušných databází. , adresa, péče ve vztahu k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele představuje kvalifikované jednání se zvýšenou mírou obezřetnosti a odpovědnosti. K námitce promlčení vznesené žalovaným žalobce uvedl, že k počátku běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení dochází až spolu s právní mocí soudního rozhodnutí, v tomto případě tedy usnesení Okresního soudu v , adresa, čj. , spisová značka, o zastavení exekuce, které nabylo právní moci dne , datum, . S ohledem na tříletou subjektivní promlčení lhůtu tak doposud k promlčení nároku na vydání tohoto bezdůvodného obohacení ve výši 60 463 Kč dojít nemohlo. S uplatněním nároku na vydání bezdůvodného obohacení žalobce musel vyčkat pravomocného rozhodnutí o zastavení exekuce, neboť si nemohl být jistý, jak soudní exekutor, resp. Okresní soud v , adresa, návrh na zastavení exekuce posoudí a jak o tomto návrhu rozhodne. Žalobu na vydání bezdůvodného obohacení tedy tento dříve uplatnit nemohl. Naopak, jakékoliv nároky žalovaného plynoucí z předmětné smlouvy o úvěru jsou již promlčeny, kdy subjektivní promlčení lhůta v délce tři roky běží ode dne, kdy mohlo být právo uplatněno poprvé. Protože byl žalovaný již od , datum, podnikatel v oblasti poskytování spotřebitelského úvěru, pro kterou by držitelem živnostenského oprávnění, muselamu být neplatnost úvěrové a rozhodčí smlouvy, a z toho plynoucí