12 C 41/2022-255 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud zrušil a vypořádal její podílové spoluvlastnictví se žalovaným, když uvedla, že spolu se žalovaným mají v podílovém spoluvlastnictví nemovité věci, a to pozemek p.č. st. [webová adresa] a nádvoří, jehož součástí je stavba: [příjmení], [adresa] - zem. usedlost, p. č. st. ½ - [webová adresa] a nádvoří, jehož součástí je stavba: [příjmení], [adresa] - rod. dům, p. [číslo] trvalý travní porost, p. [číslo] – zahrada, p. [číslo] – trvalý travní porost, p. [číslo] trvalý travní porost, p. [číslo] – orná půda, p. [číslo] – orná půda, p. [číslo] – zahrada, p. [číslo] – orná půda, p. [číslo] – lesní pozemek, p. [číslo] – lesní pozemek, p. [číslo] – trvalý travní porost, p. [číslo] – orná půda, p. [číslo] – trvalý travní porost, p. [číslo] – orná půda a p. [číslo] – orná půda, zapsané v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro obec Velká Bíteš a kat. území [příjmení], když každý jsou vlastníky spoluvlastnického podílu o velikosti id. ½. Žalobkyně dále uvedla, že předmětné nemovité věci nabyli účastníci darovací smlouvou ze dne 28. 3. 1988 čj. R I 635/1988, registrovanou dne 27. 4. 1988, kterou uzavřeli s rodiči žalobkyně [jméno] a [jméno] [příjmení], bytem [adresa]. Jedná se tedy o rodinný majetek pocházející od rodiny žalobkyně, ke kterému má žalobkyně a její rodina značné citové vazby. Žalobkyně uvedla, že vztahy mezi ní a žalovaným jsou natolik narušené, že nejsou schopni se domluvit na jakémkoliv společném postupu při správě předmětných nemovitostí. Příčinou uvedených neshod a nemožnosti jakékoliv dohody ohledně společné správy nemovitosti je absence jakékoliv komunikace pramenící z dlouhodobě nepříznivých vztahů a také z rozvodu manželství. Manželství účastníků bylo rozvedeno pravomocným rozsudkem zdejšího soudu ze dne 2. 3. 2021 čj. 13 C 3/2021-15. Společné jmění účastníků není k okamžiku podání této žaloby vypořádáno. Žalobkyně měla snahu danou situaci adekvátně řešit a prostřednictvím svého zástupce dopisem ze dne [datum] učinila žalovanému návrh na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitým věcem. Rovněž za tím účelem nechala vypracovat ocenění těchto nemovitých věcí znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení]. Tento znalec ocenil zemědělskou usedlost [adresa] a rodinný dům [adresa] spolu s přilehlými pozemky a pozemky pod stavbami částkou 6 776 000 Kč a další pozemky, resp. spoluvlastnické podíly účastníků na nich celkem částkou ve výši 3 604 418 Kč, tj. celkem 10 380 418 Kč, přičemž jedna polovina připadající na každého ze spoluvlastníků představuje částku 5 190 209 Kč. Žalobkyně nabídla shora uvedeným dopisem žalovanému odkoupení jeho spoluvlastnického podílu, čímž by se stala výlučnou vlastnicí. Důvodem je jednak to, že žalobkyně nemá již zájem se žalovaným sdílet toto spoluvlastnictví a chce je vypořádat, a jednak to, a to velmi podstatným důvodem, je skutečnost, že se jedná o historický majetek vlastněný dlouhodobě rodinou žalobkyně, kdy žalovaný nabyl spoluvlastnický podíl od rodičů žalobkyně z titulu jejich uzavřeného manželství. Mezi účastníky v poslední době nepanuje shoda ohledně nakládání a hospodaření se společnými nemovitostmi, několikrát žalovaný žalobkyni opakovaně bránil v jejich užívání a činil obstrukce a schválnosti. Žalobkyně je ochotna a schopna vyplatit žalovanému jeho spoluvlastnický podíl za uvedenou tržní cenu stanovenou Ing. [příjmení]. Žalovaný s takovým postupem však nesouhlasil, zpochybnil ocenění provedené znalcem s tím, že si zadá své ocenění, ale dosud tak neučinil. Žalobkyně tak nabyla dojmu, že žalovaný nemá zájem se s ní vypořádat, resp. toto oddaluje. Žalobkyně dále ještě uvedla, že ještě před rozvodem manželství pro vyhrocené vztahy mezi manžely byla donucena odejít z domu a hledat si dočasné řešení pro svoje bydlení, které je provizorního charakteru. Žalobkyně chce nemovitosti na Pánově po skončení majetkoprávního vypořádání s bývalým manželem opětovně výlučně užívat každodenně v plném rozsahu ke svému bydlení. Nezájem žalovaného o stav nemovitostí rodinného domu se zřetelně projevil v situaci, kdy na počátku loňského roku došlo ke stavební poruše střechy domu rodičů [adresa]. Neřešení zcela zjevné statické poruchy části krovu nad severní částí uvedeného domu vyústilo na konci roku v samovolnou destrukci této části domu a střechy a navazující střechy sousední stodoly. Proto žalobkyně sama v listopadu 2021 zorganizovala a zajistila prostřednictvím stavební firmy odstranění části zříceného domu [adresa] a opravu štítu a části střechy u stodoly, a to na vlastní náklady. Neprovedením tohoto opatření by zcela jistě došlo postupně k pokračování destrukce dalších částí domu [adresa] a přilehlé stodoly. 2. Žalovaný k podané žalobě uvedl, že nárok žalobkyně uplatněný v žalobě považuje za neoprávněný a veškerá tvrzení a údaje žalobkyně, která jím nebudou výslovně uznána jako správná a pravdivá, žalovaný popírá. Ve vztahu k předmětným nemovitým věcem zapsaným na [list vlastnictví] pro obec Velká Bíteš a kat. území [příjmení] žalovaný uvedl, že souhlasí se zrušením a vypořádáním jejich podílového spoluvlastnictví. Nesouhlasil však s navrhovaným způsobem vypořádání, tedy aby nemovité věci byly přikázány do výlučného vlastnictví žalobkyně, byť za finanční náhradu s tím, že takový způsob vypořádání znamená neúměrný a ničím neodůvodněný zásah do práva žalovaného vlastnit majetek a odkazoval na čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Žalovaný chtěl i po zrušení spoluvlastnictví vlastnit část nemovitých věcí, odpovídající velkosti jeho spoluvlastnického podílu. Odkazoval na právní úpravu obsaženou v občanském zákoníku a na ni navazující postup soudu při vypořádání spoluvlastnictví. Žalovaný nesouhlasil se žalobkyní, že předmětné nemovité věci nelze reálně rozdělit, ale pouze je finančně vypořádat. Dle názoru žalovaného lze nemovité věci, které tvoří pozemky bez staveb a zastavěné pozemky se stavbami reálně rozdělit. Navrhoval tedy zrušení podílového spoluvlastnictví účastníků a jeho vypořádání reálným rozdělením věcí. Žalovaný potvrdil, že předmětné nemovité věci nabyli se žalobkyní darovací smlouvou a že tyto nemovitosti vlastní od roku 1988. Za tu dobu došlo k jejich výraznému zhodnocení, a to především díky žalovanému, který tyto nemovitosti zhodnotil zejména vlastní prací a finančními prostředky, které přinesl do rodinného rozpočtu díky svému finančně výhodnému zaměstnání. Za tu dobu si žalovaný k nemovitým věcem vytvořil silný citový vztah. Je to on, kdo se o nemovití věci, zejména rodinný dům, ve kterém stále žije, a pozemky okolo rodinného domu na své náklady stará, pravidelně je udržuje (např. seká trávu) a opravuje. Není pravdou, že by žalobkyni v užívání nemovitých věcí bránil. Byla to sama žalobkyně, kdo se rozhodl společné bydliště ještě za trvání manželství opustit, zejména z důvodu svého mimomanželského poměru s jiným mužem, což bylo také důvodem rozvodu jejich manželství. Po rozvodu se žalobkyně do společného bydliště nevrátila, naopak si začala odvážet věci, které tvořily obvyklé vybavení domácnosti. Žalobkyně má od rodinného domu klíče, může tam vstoupit kdykoliv chce. Pobírá užitky v podobě nájemného za pronájem některých pozemků. [příjmení] navrhovaná na vypořádání podílu ve výši 5 190 209 Kč neodpovídá tržní ceně nemovitostí, resp. jeho spoluvlastnickému podílu a tuto cenu považuje za nízkou. Žalovaný vnímá vypořádání navržené žalobkyní jako nespravedlivé i s ohledem na svůj čas a práci, které zvelebování nemovitých věcí věnoval. Žalovaný s odkazem na odborné vyjádření znaleckého ústavu Kreston A& [právnická osoba] tvrdil, že tržní hodnota spoluvlastnických podílů účastníků dosahuje dle této odborné zprávy rozmezí 16 400 000 Kč – 16 900 000 Kč. 3. Žalobkyně zareagovala replikou a uvedla, že své nároky uplatněné v žalobě považuje za oprávněné a spravedlivé. Veškerá tvrzení uvedená v žalobě jsou pravdivá. Žalobkyně jednoznačně trvala na tom, že původní zemědělskou usedlost včetně objektu rodinného domu nelze rozdělit, protože budovy spolu se dvorem a stodolou vždy tvořily a tvoří jeden funkční celek. Stav původní obytné části je navíc v současnosti díky dlouhodobému zanedbání udržovacích prací na objektu ze strany žalovaného ve stavu, který vylučuje jeho obydlení. Zabránění dalších škod po destrukci nosných konstrukcí a krovu zajistila žalobkyně sama, a to v plném rozsahu na své vlastní náklady, bez jakékoliv snahy a aktivity či dokonce spolufinancování provedených stavebních prací ze strany žalovaného. Dalším důvodem vylučujícím rozdělení zemědělské usedlosti na dvě části a následné využívání příslušné části pouze žalobkyní a žalovaným je fakt, že vztahy žalobkyně a žalovaného jsou v současnosti již trvale velmi výrazně narušeny a soužití se žalovaným v sousedství není reálně možné. Žalobkyně má zájem na opětovném zcelení historického nemovitého rodinného majetku, a to jak staveb, tak i pozemků. Pozemky chce navíc zachovat jako jeden celek pro své dvě dcery, které tuto půdu zdědí rovn