6 C 36/2023-75 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 12. 10. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 18 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 18 000 Kč od 18. 3. 2021 do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že s žalovaným uzavřela dne 3. 7. 2019 smlouvu o sdružených službách dodávky plynu [číslo]. Z důvodu předčasného ukončení smlouvy žalobkyně vystavila dne 3. 3. 2021 žalovanému fakturu [číslo] na částku 18 000 Kč, která byla splatná dne 17. 3. 2021. Požadovaná částka představuje smluvní pokutu za nedodržení smlouvy a byla vyčíslena jako šest měsíčních záloh uvedených v rozpisu záloh, tj. 6x 3 000 Kč. Žalovaný na tento dluh nic nezaplatil, ačkoliv byl k tomu vyzván předžalobní upomínkou ze dne 19. 9. 2022. 2. Žalobkyně ve vyjádření ze dne 19. 4. 2023 nad rámec svých dosavadních tvrzení uvedla, že smlouva o sdružených službách dodávky plynu [číslo] byla uzavřena na dobu určitou do 31. 12. 2021. Žalovaný však bez řádného ukončení smlouvy začal dne 1. 1. 2021 odebírat plyn od jiného dodavatele, aniž by smlouvu uzavřenou s žalobkyní řádně ukončil. Tím se dopustil porušení smlouvy, konkrétně povinnosti uvedené v závěrečných ujednáních, a žalobkyně tak má nárok na smluvní pokutu ve výši šesti měsíčních záloh. 3. Žalovaný se k žalobě vyjádřil podáním ze dne 27. 4. 2023 tak, že s žalobou nesouhlasí, když označil ujednání o smluvní pokutě za neplatné, neboť se jedná o zakázané ujednání ve smyslu § 1813 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalobkyně při sjednávání smluvní pokuty jednala nepoctivě, když toto ujednání skryla v části označené jako„ Závěrečná ujednání“. Ve svém vyjádření odkázal na nález Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11, podle něhož ujednání např. o smluvní pokutě nesmí být umístěna v oddílech, které vzbuzují dojem nepodstatného charakteru, a dále na rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 23. 3. 2022, č. j. 22 C 22/2021, ve kterém soud dospěl k závěru, že ujednání o smluvní pokutě vtělené do smlouvy bylo sjednáno platně, avšak takové ujednání zakládá v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu povinností stran v neprospěch spotřebitele a proto se k němu v souladu s § 1815 o. z. nepřihlíží. Žalovaný rovněž vznesl námitku neplatnosti smlouvy, když smlouvu uzavřela jménem žalovaného osoba, které žalovaný neudělil plnou moc. Žalovaný konečně také zpochybnil pravost podpisu na plné moci. 4. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky plynu [číslo] ze dne 3. 7. 2019 soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytovat žalovanému počínaje od 5. 8. 2019 sdružené služby plynu a žalovaný se zavázal za dodaný plyn uhradit žalobkyni za sdružené služby dodávky plynu řádně a včas dohodnutou platbu. Žalovaný se ve smlouvě zavázal hradit žalobkyni v souladu s ceníkem Fixní cena cenu za odebraný plyn ve výši 990 Kč za MWh a stálou měsíční platbu 100 Kč za měsíc. Výše zálohy dle smlouvy činila 3 000 Kč měsíčně. Žalovaný byl oprávněn odstoupit od smlouvy písemně bez uvedení důvodu, mimo jiné v případě zvýšení ceny dodávaného plynu. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou do 31. 12. 2021 s možností automatického prodloužení vždy o další jeden rok. V závěrečných ujednání bylo též sjednáno, že žalovaný se zavazuje po dobu odběru plynu podle platné smlouvy nevstupovat s žádným jiným obchodníkem do smluvního vztahu týkajícího se dodávek zemního plynu. V případě porušení této povinnosti je žalobkyně oprávněna nárokovat po žalovaném smluvní pokutu ve výši šesti měsíčních záloh. Smlouvu podepsal za žalovaného [jméno] [příjmení], a to na základě plné moci ze dne 10. 6. 2019. 5. Z ceníku Fixní cena žalobkyně soud zjistil, že platnost cen za dodávku vázána na dobu platnosti uvedené ve smlouvě o sdružených službách dodávky plynu. 6. Z obchodních podmínek žalobkyně soud zjistil, že žalovaný je oprávněn od smlouvy odstoupit v případě podstatného porušení smlouvy ze strany žalobkyně, zejména v případě bezdůvodného nedodání zemního plynu (čl. 7) Smlouva může být měněna a doplňována pouze písemnými dodatky podepsanými smluvními stranami, kromě případů sjednaných v odst. 6.3. a 9. 2. 7. Z výpisu z obchodního rejstříku bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] je od 8. 11. 2017 jediným jednatelem [právnická osoba] [anonymizováno] – [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]. Jednatel zastupuje společnost samostatně. 8. Z plné moci ze dne 10. 6. 2019 bylo zjištěno, že žalovaný udělil plnou moc [právnická osoba] [anonymizováno] – [právnická osoba], [IČO] ve všech věcech a úkonech spojených s procesem optimalizace v oblasti dodávek elektrické energie a zemního plynu. Zmocnění přijal za společnost její jednatel [jméno] [příjmení]. 9. Z plné moci ze dne 3. 7. 2019 a dotazníku ze dne 3. 7. 2019 bylo zjištěno, že žalovaný zastoupený [jméno] [příjmení] na základě plné moci udělil žalobkyni plnou moc ke všem úkonům souvisejícím s procesem změny dodavatele a že stávajícím dodatelem žalovaného byla [právnická osoba] s. r. o. 10. Z výpisu operátora trhu [právnická osoba], a.s., soud zjistil, že žalovaný změnil dodavatele plynu počínaje od 1. 1. 2021. 11. Fakturou [číslo] ze dne 37. 3. 2021 byla žalovanému vyúčtována smluvní pokuta za nedodržení smlouvy ve výši 18 000 Kč. Faktura byla splatná dne 17. 3. 2021. 12. Z výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 19. 9. 2022 a dodejky k této výzvě soud zjistil, žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné smluvní pokuty ve výši 18 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně na účet uvedený ve výzvě ve lhůtě do 7 dnů ode dne odeslání této výzvy. Tuto výzvu si žalovaný osobně převzal dne 21. 9. 2022. 13. Z účastnického výslechu žalovaného soud zjistil, že se [právnická osoba] [anonymizováno] – [právnická osoba] komunikoval pouze telefonicky, nikdy nic nepodepisoval. Tato společnost mu vysoutěžila dodávku plynu od žalobkyně, ale žalovaný po obdržení vyúčtování zjistil, že ceny od žalobkyně jsou vyšší než ceny, které měl u předcházejícího dodavatele. To byl důvod, proč uzavřel smlouvu na odběr plynu s novým dodavatelem [ulice] plynárenská. Sám smlouvu s žalobkyní neukončoval. Zda jej [právnická osoba] plynárenská zastupovala i ohledně skončení dodávky plynu od žalobkyně si nebyl jistý. 14. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky plynu [číslo] ze dne 3. 7. 2019, a to na dobu určitou do 31. 12. 2021 s možností automatického prodloužení vždy o další jeden rok. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala počínaje od 5. 8. 2019 poskytovat žalovanému počínaje sdružené služby plynu. Žalovaný se pak zavázal za odebraný plyn zaplatit cenu dle platného ceníku Fixní cena. Výše zálohy dle smlouvy činila 3 000 Kč měsíčně. Součástí smlouvy (závěrečných ujednání) bylo ujednání o povinnosti zaplatit smluvní pokutu v případě porušení smlouvy žalovaným. Žalovaný, aniž smlouvu s žalobkyní ukončil, začal počínaje od 1. 1. 2021 odebírat zemní plyn od jiného dodavatele. 15. Podle § 1813 odst. 1 o. z. zneužívající jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem poctivosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o hlavním předmětu závazku ani pro posouzení přiměřenosti vzájemného plnění, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 16. Podle § 1815 o. z. ke zneužívajícímu ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. 17. Po právním hodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o sdružených dodávkách plynu podle ust. § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), na jejímž základě žalobkyně dodávala žalovanému do sjednaného odběrného místa plyn a žalovanému dle této smlouvy vznikla povinnost zaplatit za realizované dodávky sjednanou cenu. Předně soud vyhodnotil jako nesrozumitelné ujednání o době platnosti smlouvy, na které je navázána platnost fixní ceny, resp. ceníku. V situaci, kdy ve smlouvě byla sjednána fixní cena, vyvolává toto ujednání dojem, že dodavatel je oprávněn cenu dodávané komodity zvýšit pouze v případě automatického prodloužení smlouvy, nikoliv v průběhu dohodnuté základní doby určité. Ve spojitosti s oprávněním žalobkyně od smlouvy odstoupit v případě podstatného porušení smlouvy ze strany žalobkyně (dle čl. 7 obchodních podmínek), které není sankcionováno žádnou smluvní pokutou, však taková smluvní úprava umožňuje dodavateli smlouvu ukončit bez jakékoliv sankce v okamžiku, kdy pro něj přestane být výhodná. V tomto směru se soud ztotožnil se stanoviskem žalovaného, které prezentoval v průběhu jednání konaného dne 4. 10. 2023. Bylo-li tedy popsaným způsobem zajištěno plnění smluvních povinností plynoucích ze smlouvy pouze žalovanému, který v daném smluvním vztahu vystupuje jako spotřebitel ve smyslu ust. § 419 o. z., a naopak tímto ins