6 C 77/2023-69 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] doplněným podáním ze dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 17 619,59 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 10 921 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 938,49 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení. V žalobě uvedla, že žalovaný uzavřel dne [datum] s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] smlouvu o úvěru [anonymizována dvě slova], na jejímž základě obdržel bezhotovostním převodem na bankovní účet uvedený ve smlouvě finanční prostředky ve výši 10 000 Kč. O poskytnutí úvěru požádal žalovaný na internetových stránkách [webová adresa], kde si zvolil bezhotovostní formu poskytnutí úvěru na bankovní účet. Po vyplnění výše požadovaného úvěru a doby splatnosti úvěru se žalovanému zobrazily konkrétní podmínky poskytnutí úvěru (poplatek za poskytnutí úvěru a celková částka, kterou bude na splacení úvěru povinen zaplatit), které odsouhlasil kliknutím na políčko„ [anonymizována dvě slova]“. Po vyplnění registračního formuláře byl žalovaný povinen seznámit se s obsahem smlouvy. V případě souhlasu s jejím zněním měl zaškrtnout příslušné čtvercové políčko a tím potvrdit, že rozuměl a souhlasil se všemi právními součástmi procesu. Poté byla žalovanému na zadané číslo mobilního telefonu odeslána SMS zpráva s unikátním kódem [číslo], jehož zadáním do příslušného pole internetového formuláře byl dokončen proces tvorby osobního profilu žalovaného a odeslána žádost o poskytnutí úvěru. Veškerá smluvní dokumentace byla žalovanému zaslána na zadaný e-mail. Na základě údajů poskytnutých žalovaným v rámci shora popsaného procesu pak právní předchůdce žalobkyně ověřoval schopnost a možnosti žalovaného splácet požadovaný úvěr. Následně byla žádost o poskytnutí úvěru žalovanému schválena a na jím uvedený účet byla odeslána částka 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit spolu s poplatkem ve výši 10 921 Kč a úrokem vypočteným z poskytnuté jistiny v sazbě dle smlouvy o úvěru za dobu trvání úvěru, a to do [datum]. Žalovaný na splacení úvěru ničeho neuhradil. Žalovaný tak dluží žalobkyni částku 10 000 Kč na jistině, úrok ve výši 10 921 Kč, smluvní úrok ve výši 1 966,99 Kč, náklady na vymožení pohledávky ve výši 606,60 Kč a náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 46 Kč za jeden odeslaný obyčejný dopis. Pohledávka za žalovaným byla na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn. Dále žalovaný na tento svůj dluh žalobkyni ničeho neuhradil, přestože byl k tomu vyzván předžalobní výzvou ze dne [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že uplatněný nárok neuznává. Předně namítl, že žalobkyně neprokazuje svoji aktivní legitimaci. Dále uvedl, že žalobkyně neprokazuje posouzení úvěruschopnosti spotřebitele ze strany úvěrujícího a na základě toho vznesl námitku absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy. 3. Žalobkyně v replice ze dne [datum] k vyjádření žalovaného zopakovala, že dne [datum] byla mezi původním věřitelem a žalobkyní uzavřena rámcová smlouva o postupování pohledávek (dále jen„ rámcová smlouva“). Na základě této rámcové smlouvy pak došlo k postoupení pohledávek, a to konkrétně prostřednictvím dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Postoupení pohledávek se stalo účinným okamžikem zaplacení kupní ceny za jednotlivé portfolio pohledávek ke dni [datum] (v souladu s § 3 a § 5 rámcové smlouvy). Pokud se týká posouzení úvěruschopnosti žalovaného, žalobkyně uvedla, že již sdělila a předložila vše, co má od svého právního předchůdce k dispozici. 4. U jednání konaného dne [datum] žalovaný doplnil svoje vyjádření tak, že smlouva je neplatná také z důvodu rozporu s veřejným pořádkem zejména s ohledem na ve smlouvě dohodnutý způsob započtení plnění žalovaného na splacení poskytnutého úvěru, kdy teprve na třetím místě je toto plnění žalovaného započítáváno na jistinu. K námitce nedostatečného prověření úvěruschopnosti žalovaného pak doplnil, že součástí spisu je také lustrace žalovaného, z níž vyplývá množství řízení vedených s žalovaným u tohoto soudu, které spadá do období, kdy byla smlouva s právním předchůdcem žalobkyně uzavřena. Již z toho je zřejmé, že kdyby si právní předchůdce řádně zjišťoval situaci žalovaného, tak by musel dojít k závěru, že žalovaný je neúvěrovatelný. Nad rámec již uvedeného pak vznesl námitku promlčení s tím, že zástupce žalobkyně není osobou oprávněnou jednat za žalobkyni. 5. Z předložené smlouvy o úvěru [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že uvedeného dne žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o úvěru ve výši 10 000 Kč se sjednaným poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 10 921 Kč. Dle předloženého potvrzení o platbě a soudem vyžádané zprávy [právnická osoba] bylo zjištěno, že částka 10 000 Kč byla dne [datum] vyplacena právním předchůdcem žalobkyně na účet, jehož majitelem je žalovaný. Z předloženého formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud dále zjistil, že sjednaná úroková sazba úvěru činila 40 % ročně. Na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] má soud za prokázané postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni, které bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Z výzvy před podáním žaloby ze dne [datum] a připojeného podacího archu má soud za prokázané, že touto výzvou, která byla žalovanému odeslána na poslední známou adresu, tj. adresu uvedenou ve smlouvě o úvěru, byl žalovaný s dostatečným předstihem před podáním žaloby k soudu vyzván k úhradě předmětné pohledávky. Z tvrzení žalobkyně, jemuž žalovaný neodporoval, má soud za prokázané, že žalovaný na splacení úvěru ničeho neuhradil. 6. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná ohledně žalované jistiny ve výši 10 000 Kč s úrokem z prodlení uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku, a proto jí soud v tomto rozsahu vyhověl. V uvedeném rozsahu se jedná o plnění, které bylo vyplaceno podle neplatné smlouvy o úvěru na účet, jehož majitelem je právě žalovaný. Vzhledem k tomu, že žalovaný na splacení úvěru žalobkyni ničeho nezaplatil, jedná se o bezdůvodné obohacení, které je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni podle § 2991 o. z. Od data následujícího po doručení žaloby, tj. dne [datum], se žalovaný dostal do prodlení s vrácením jistiny ve výši 10 000 Kč, a proto je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni také úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud se neztotožnil s argumentací žalovaného, že žalobkyně není ve sporu aktivně legitimována, neboť přinejmenším prokázala, že žalovaný byl postupitelem vyrozuměn o postoupení pohledávky na žalobkyni ve smyslu ust. § 1882 odst. 1 o. z. Podle judikatury Nejvyššího soudu reprezentované např. rozsudkem ze dne 30. 10. 2019, sp. zn. 32 Cdo 1552/2019, oznámil-li věřitel postoupení pohledávky dlužníkovi, pak ani případná neplatnost smlouvy o postoupení pohledávky nevede k závěru, že postupník není ve sporu aktivně věcně legitimován. Podle soudu není důvodná ani námitka promlčení vznesená žalovaným u jednání konaného dne [datum], když finanční obnos ve výši 10 000 Kč byl žalovanému vyplacen dne [datum] a žaloba byla podána k soudu již dne [datum]. 7. Výrokem II. tohoto rozsudku byla žaloba zamítnuta ohledně úroku ve výši 10 921 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 938,49 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do [datum], nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 46 Kč, dále částky 1 966,99 Kč, částky 606,60 Kč a částky 5 000 Kč. Důvodem zamítnutí žaloby byla skutečnost, že žalobkyně neprokázala posouzení úvěruschopnosti spotřebitele ze strany úvěrujícího. [jméno] žalobkyně totiž uvedla, že sdělila a předložila vše, co má k tomu od svého právního předchůdce k dispozici. Na základě tvrzení žalobkyně o průběhu procesu kontraktace a na základě žalobkyní předložených listin závěr, že právní předchůdce žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného, učinit nelze. V tomto ohledu soud rovněž musel přisvědčit žalovanému, že vzhledem k množství soudních sporů vedených s žalovaným u tohoto soudu, jak vyplývá z lustrace žalovaného, jež je součástí soudního spisu, byl žalovaný prakticky neúvěrovatelný. 8. O nákladech řízení soud rozhodl výrokem III. tohoto rozsudku v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že vzhledem k výsledku sporu se nejedná o převážný procesní úspěch některého z účastníků. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 9. Žalovaný je povinen povinnosti uložené ve výroku I. tohoto rozsudku splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o. s. ř.). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný po