7 C 37/2023-20 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] domáhala na žalované zaplacení částky 24 954,76 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně žalobní návrh odůvodnila tak, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ původní věřitelka“), a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí byly Smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru. Na základě uzavřené smlouvy poskytla původní věřitelka žalované peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Ve smlouvě se žalovaná zavázala zaplatit původní věřitelce spolu s jistinou i souhrnný poplatek ve výši 13 367 Kč, a to v hotovosti v 52 týdenních splátkách po 565 Kč; poslední splátka byla splatná dne [datum]. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], s účinností k témuž dni, původní věřitelka postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalované písemně oznámeno. Žalobkyně tedy po žalované požadovala dlužnou jistinu ve výši 14 755,37 Kč, dlužný souhrnný poplatek ve výši 10 199,39 Kč, úrok ve výši 25,50 % ročně z částky 14 755,37 Kč za období od [datum] do [datum] kapitalizovaný částkou ve výši 3 114,61 Kč, a dále pak od [datum] do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky 14 755,37 Kč, za období od [datum] do [datum] kapitalizovaný částkou ve výši 2 426,44 Kč, a dále pak od [datum] do zaplacení. Žalobkyně před podáním žaloby vyzývala žalovanou k úhradě celkové dlužné částky, žalovaná však neuhradila ničeho. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (na výzvu soudu k vyjádření k soudem zamýšlenému rozhodnutí věci bez nařízení jednání s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. se žalovaná nevyjádřila a žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas). Proto soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř. 4. V rámci dokazování soud provedl důkazy následujícími listinami, z nichž zjistil následující skutečnosti: -) ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] [číslo] zákaznické karty soud zjistil, že původní věřitelka půjčila žalované v hotovosti při uzavření smlouvy částku 16 000 Kč, žalovaná se zavázala tuto částku společně se souhrnným poplatkem ve výši 13 367 Kč, celkem tedy částku 29 367 Kč původní věřitelce vrátit v 52 týdenních splátkách po 565 Kč; -) z tabulky umoření soud zjistil, jak žalovaná splácela, resp. nesplácela dlužnou částku; -) ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a strany [číslo] seznamu postupovaných pohledávek soud zjistil, že původní věřitelka postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni; -) z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] a z podacího lístku ze dne [datum] soud zjistil, že původní věřitelka vyrozuměla žalovanou o postoupení svých pohledávek za žalovanou na žalobkyni; -) z předžalobní upomínky ze dne [datum] a z podacího lístku ze dne [datum] soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě jejího celkového dluhu. 5. Na základě provedeného dokazování má soud za zcela prokázané, že žalobkyně disponuje pohledávkou za žalovanou, kterou nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek od původní věřitelky, přičemž právním důvodem postoupené pohledávky byla smlouva o zápůjčce. Původní věřitelka poskytla žalované finanční prostředky ve výši 16 000 Kč a žalovaná byla povinna jí je vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 13 367 Kč. Žalovaná však svoji povinnost nesplnila, když původní věřitelce neuhradila část dluhu ve výši 24 954,76 Kč, čímž se dostala do prodlení. <i>6. Podle § 2390 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil dle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku lze při peněžité zápůjčce sjednat úroky.</i> <i>Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 3. 1. 2019 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.</i> <i>Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> <i>Podle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> <i>Podle § 1880 odst. 1 občanského zákoníku postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.</i> 7. Ve světle citovaných ustanovení soud posoudil po právní stránce žalobu ohledně nároku ze smlouvy o zápůjčce dle § 2390 a násl. občanského zákoníku ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, jako důvodnou. Původní věřitelka splnila své povinnosti ze smlouvy o zápůjčce, když žalované poskytla peněžní prostředky. Naopak žalovaná svůj díl závazku ze smlouvy řádně nesplnila, jelikož poskytnuté peněžní prostředky se sjednaným úrokem a poplatky původní věřitelce řádně nevrátila. Žalovaná tedy nezaplatila část dluhu ve výši 24 954,76 Kč a dostala se tak do prodlení s plněním peněžitého závazku, za což je po právu sankcionována úrokem z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Původní věřitelka následně postoupila svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni. S ohledem na shora uvedené skutečnosti shledal soud žalobu důvodnou a zavázal proto žalovanou k úhradě dlužné částky spolu s úroky a se zákonnými úroky z prodlení. 8. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 a § 142a o.s.ř. tak, že právo na jejich náhradu přiznal žalobkyni, která měla ve věci plný procesní úspěch. Náklady řízení ve výši 2 451 Kč představují zaplacený soudní poplatek ve výši 999 Kč a náklady právního zastoupení v celkové částce 1 452 Kč, sestávající z mimosmluvní odměny ve výši 900 Kč dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) z tarifní hodnoty 24 954,76 Kč dle § 8 odst. 1 advokátního tarifu za tři úkony právní služby uvedené v § 11 odst. 1 advokátního tarifu realizované před podáním návrhu ve věci à 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, žaloba), dále je nutno připočíst částku 300 Kč, která představuje náhradu hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu za tři úkony právní služby à 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, žaloba), a konečně částku 252 Kč jako náhradu daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč v souladu s ustanovením § 137 odst. 1, 3 o.s.ř. 9. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. 10. Žalovaná je povinna uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o.s.ř.).