7 C 57/2023-20 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky 16 655,08 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně návrh odůvodnila tím, že žalovaný byl smluvním partnerem dodavatele/obchodníka s plynem [právnická osoba], se kterým uzavřel smlouvu o sdružených službách dodávky plynu pro odběrné místo [obec] parc. [číslo], [PSČ] [obec]. Jelikož tento původní dodavatel/obchodník s plynem žalovaného pozbyl oprávnění nebo schopnost dodávat plyn a žalovaný si v následujících třech dnech nezvolil jiného dodavatele/obchodníka s plynem, v souladu s platnou právní úpravou ode dne [datum] zajišťovala dodávky plynu a další související služby žalobkyně jako dodavatel poslední instance. O této skutečnosti žalobkyně žalovaného informovala přípisem ze dne [datum], jehož přílohou byl ceník plynu, ceník služeb a plán záloh. Dodavatelem poslední instance je dodavatel plynu, který má za určitých podmínek zákonnou povinnost dodávat plyn domácnostem a maloodběratelům za ceny regulované Energetickým regulačním úřadem. Žalobkyně dne [datum] vyúčtovala žalovanému fakturou [číslo] částku 16 655,08 Kč včetně DPH, splatnou dne [datum], představující cenu odebraného plynu a souvisejících služeb, a to za 401,33 m³ odebraného plynu ve fakturačním období [datum] - [datum]. Na tuto fakturu nebyla žalovaným provedena žádná úhrada. Žalovaný dne [datum] svůj dluh co do důvodu a výše uznal a zavázal se jej zaplatit v 18 splátkách s tím, že pokud svůj závazek ke splácení nesplní co do času a výše, pozbývá výhody splátek a žalobce je oprávněn požadovat po něm plnění zbývající části dluhu jednorázově. Přesto ani následně žalovaný neuhradil ničeho, a to ani na základě předžalobní upomínky. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (na výzvu soudu k vyjádření k soudem zamýšlenému rozhodnutí věci bez nařízení jednání s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. se žalovaný nevyjádřil a žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas). Soud proto postupoval podle § 115a o.s.ř. 4. Ke skutkovým tvrzením žalobkyně byly provedeny důkazy listinami založenými ve spise. Z listin založených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti: - z oznámení žalobkyně ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalovanému, že původní dodavatel plynu pro žalovaného, společnost [právnická osoba], pozbyl oprávnění dodávat zemní plyn, a proto dodávku plynu pro žalovaného bude nadále zajišťovat žalobkyně jakožto dodavatel poslední instance; - z plánu záloh a plateb na budoucí období soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalovanému předpis záloh na období od [datum] do [datum]; - z vyúčtování dodávky plynu [číslo] soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému nedoplatek za zúčtovací období od [datum] do [datum] za dodávku plynu celkovou částkou 16 655,08 Kč; - z dohody o splátkách dluhu a prohlášení o uznání dluhu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný uznala svůj dluh vůči žalobkyni a zavázal se jej uhradit ve splátkách; - z výzvy k úhradě pohledávky před podáním žaloby ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě jeho dluhu. 5. Ke skutkovým tvrzením žalovaného nebyly provedeny žádné důkazy, protože žalovaný se v průběhu celého řízení nevyjádřil a nenabídl žádné důkazy na podporu svých tvrzení. 6. Soud má za prokázané, že žalobkyně jakožto dodavatel poslední instance převzala od původního dodavatele závazek dodávat žalovanému plyn, a žalovaný plyn nadále odebíral. Žalovanému vznikl závazek zaplatit žalobkyni cenu zemního plynu dle ceníku žalobkyně a následného vyúčtování. Jelikož žalovaný řádně a včas vyúčtovanou částku za odebraný zemní plyn neuhradil, dostal se do prodlení s plněním svého peněžitého závazku. <i>7. Podle § 12a odst. 2 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), dodavatel poslední instance je povinen dodávat elektřinu nebo plyn zákazníkovi, jehož dodavatel pozbyl oprávnění nebo možnost dodávat elektřinu nebo plyn.</i> <i>Podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>Dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 8. V rámci právního posouzení věci soud konstatuje, že žalobkyně jakožto dodavatel poslední instance měla vůči žalovanému povinnost dodávat mu zemní plyn do odběrného místa, což bylo z její strany plněno. Žalovaný byl oproti tomu jako zákazník povinen zaplatit žalobkyni za spotřebu zemního plynu a související služby dohodnutou cenu, což nesplnil, tím se dostal do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, za což byl po právu sankcionován úrokem z prodlení. Závěrem tak lze přitakat žalobkyni, že žalovaný, ač k tomu byl povinen, za odebraný zemní plyn neuhradil vyúčtovanou částku 16 655,08 Kč dle vyúčtování [číslo]. Žalobkyni tak nezbývalo, než se domáhat ochrany svých práv soudní cestou. Vzhledem k uvedeným skutečnostem soud shledal žalobu důvodnou a žalobnímu návrhu zcela vyhověl. Úroky z prodlení soud přiznal žalobkyni v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého soud přiznal zcela úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému, který úspěch neměl. Náklady řízení ve výši 2 252 Kč představují zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a náklady právního zastoupení v celkové částce 1 452 Kč, sestávající z mimosmluvní odměny ve výši 900 Kč dle § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) za tři úkony právní služby à 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní upomínka), dále je nutno připočíst částku 300 Kč, která představuje náhradu hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu za tři úkony právní služby à 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní upomínka), a konečně částku 252 Kč jako náhradu daně z přidané hodnoty v souladu s ustanovením § 137 odst. 1, 3 o.s.ř. Soud posoudil žalobu podanou žalobkyní jakožto návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech tak, jak to předpokládá ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu. Je totiž zřejmé, že žalobkyně podala ke zdejšímu soudu více obdobných žalob (např. ve věci 12 C 46/2023), které se liší pouze osobou žalovaného a výší dlužné částky. Nejedná se tedy o skutkově i právně složité věci, které by se vyskytovaly v rámci podnikání žalobkyně výjimečně. 10. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. 11. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o.s.ř.).