7 C 87/2022-19 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] domáhala na žalované zaplacení částky 47 072 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně žalobní návrh odůvodnila tak, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ původní věřitel“ nebo též„ ČS“) uzavřela se žalovanou smlouvu o účtu [číslo] (na základě které byl žalované zřízen sporožirový účet) a následně dne [datum] smlouvu o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu (dále jen„ Smlouva“), na základě které byl žalované poskytnut kontokorentní úvěr. Limit kontokorentního úvěru byl 40 000 Kč. Žalovaná se zavázala platit roční úrok z čerpaného kontokorentu ve výši dle oznámení ČS (ke dni vzniku debetního zůstatku činila výše úrokové sazby 18,90 % ročně) a ceny za služby spojené s vedením kontokorentu a běžného účtu v souladu s platným Sazebníkem ČS. Dle podmínek Smlouvy se žalovaná zavázala nepřekročit povolený limit kontokorentu. Překročení limitu kontokorentu bylo považováno za případ vzniku tzv. nepovoleného debetního zůstatku, který byla žalovaná povinna vyrovnat. Nepovolený debetní zůstatek však přes upomínky učiněné ze strany ČS žalovanou vyrovnán nebyl, což představovalo závažné porušení Smlouvy, a proto ČS převedla pohledávku na zaplacení celého kontokorentu dne [datum] na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků a vyzvala žalovanou k úhradě celé dlužné částky s úroky. K tomuto dni činil nepovolený debetní zůstatek částku 47 072 Kč, úrok z prodlení 1 045,98 Kč. Nepovolený debetní zůstatek byl ode dne následujícího po převedení na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků i nadále úročen úrokem z kontokorentu ve výši v souladu s platným oznámením ČS, tj. ve výši 18,90 % ročně a zároveň úrokem z prodlení v zákonné výši v souladu s platným oznámením ČS. Žalovaná byla o skutečnosti převedení debetního zůstatku na evidenční účet vyrozuměna výzvou ze dne [datum] a zároveň byla upozorněna na možnost soudního vymáhání pohledávky. Pohledávka za žalovanou vyplývající z výše uvedené Smlouvy o úvěru, včetně jejího příslušenství a práv s pohledávkou spojených, byla ze strany původního věřitele postoupena na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], a to s účinností ke dni [datum]. Pohledávka za žalovanou činila ke dni postoupení, tj. k [datum], celkem 51 804,56 Kč a skládala se ze zůstatku úvěru (jistiny) ve výši 47 072 Kč, úroku z úvěru do [datum] ve výši 2 562 Kč, úroku z prodlení do [datum] ve výši 2.170,56 Kč. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem odeslaným doporučeně dne [datum]. Ode dne převedení pohledávky na evidenční účet, tj. od [datum], do dne postoupení pohledávky, tj. do [datum], nebylo na dlužnou částku zaplaceno ničeho. Po postoupení pohledávky bylo na pohledávku žalobkyně uhrazeno 36 500 Kč. Žalovaná byla žalobkyní písemně vyzvána k úhradě dlužné částky výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem před podáním žaloby odeslanou doporučeně dne [datum], ani přesto však nebyla dlužná částka uhrazena. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (na výzvu soudu k vyjádření k soudem zamýšlenému rozhodnutí věci bez nařízení jednání s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. se žalovaná nevyjádřila a žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas). Proto soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř. 4. Ke skutkovým tvrzením žalobkyně byly provedeny důkazy listinami založenými ve spise. Z listin založených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti: - ze smlouvy o sporožirovém účtu uzavřeném mezi původním věřitelem a žalovanou dne [datum] bylo zjištěno, že původní věřitel vedl pro žalovanou sporožirový účet; - ze smlouvy o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu ze dne [datum] bylo zjištěno, že mezi původním věřitelem jako bankou a žalovanou jako klientem došlo k uzavření smlouvy, jejímž předmětem bylo poskytnutí kontokorentního úvěru až do výše 30 000 Kč; - ze Všeobecných obchodních podmínek původního věřitele soud zjistil podmínky, za kterých původní věřitel poskytoval služby svým klientům; - ze Sazebníku [právnická osoba], pro bankovní obchody, soud zjistil výši poplatků účtovaných původním věřitelem za služby poskytované jeho klientům; - z výpisů z účtu žalované č. [bankovní účet] za období od [datum] do [datum] byly zjištěny transakce na účtu žalované za uvedené období; - z transakční historie soud zjistil, jak žalovaná čerpala a splácela úvěr; - z poslední výzvy před podáním žaloby a výpovědi smlouvy o účtu a souvisejících dohod ze dne [datum] soud zjistil, že původní věřitel vyzval žalovanou k úhradě aktuálně dlužné částky a vypověděl smlouvu o sporožirovém účtu; - z výzvy k plnění před podáním žaloby ze dne [datum] a z podacího lístku bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky; - ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že mezi původním věřitelem a žalobkyní byla uzavřena smlouva, na jejímž základě původní věřitel postoupil na žalobkyni některé své pohledávky za svými dlužníky, přičemž z přílohy [číslo] – seznamu pohledávek soud zjistil, že jedním z těchto dlužníků byla i žalovaná; - z potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne [datum] soud zjistil, že původní věřitel potvrdil, že žalobkyně zaplatila cenu za postoupení pohledávek; - z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a z podacího lístku soud zjistil, že původní věřitel oznámil žalované, že jeho pohledávka vůči žalované byla postoupena na žalobkyni. 5. Ke skutkovým tvrzením žalované nebyly provedeny žádné důkazy, protože žalovaná se v průběhu celého řízení nevyjádřila a nenabídla žádné důkazy na podporu svých tvrzení. 6. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci, žalobkyně má pohledávku za žalovanou, kterou nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek od původního věřitele, přičemž právním důvodem postoupené pohledávky byla smlouva o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu ze dne [datum], na jejímž základě byl žalované poskytnut kontokorentní úvěr. Soud dále zjistil, že žalovaná, byť k tomu byla povinna, původnímu věřiteli (ani žalobkyni) vyčerpané peněžní prostředky včetně sjednaného úroku a poplatků nevrátila. Žalovaná své peněžité závazky ze smlouvy řádně nesplnila, byť k tomu byla původním věřitelem i žalobkyní vyzývána, dostala se do prodlení, za což byl sankcionována též úrokem z prodlení. <i>7. Podle § 261 odst. 3 písm. d) zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obchodní zákoník“), se částí třetí tohoto zákona řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkové vztahy ze smlouvy o úvěru.</i> <i>Podle § 497 obchodního zákoníku se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>Podle § 501 odst. 1 obchodního zákoníku věřitel je povinen dlužníku peněžní prostředky poskytnout, jestliže byl o to dlužníkem v souladu se smlouvou požádán, a to v době stanovené v požadavku, jinak bez zbytečného odkladu.</i> <i>Podle § 502 odst. 1, 2 obchodního zákoníku od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné. V pochybnostech se má za to, že sjednaná výše úroků se týká ročního období.</i> <i>Podle § 503 odst. 1 obchodního zákoníku je závazek platit úroky splatný spolu se závazkem vrátit použité peněžní prostředky. Podle § 503 odst. 2 obchodního zákoníku mají-li být poskytnuté peněžní prostředky vráceny ve splátkách, jsou v den splatnosti každé splátky splatny i úroky z této splátky.</i> <i>Podle § 504 obchodního zákoníku je dlužník povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán.</i> <i>Podle § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ občanský zákoník“), jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.</i> <i>Podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen "občanský zákoník) dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>Podle § 1970 občan