7 C 9/2023-25 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky 18 333,27 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne [datum] s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] (dále jen„ původní věřitelka“), smlouvu o revolvingovém úvěru (dále jen„ smlouva“), na jejímž základě původní věřitelka poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 18 333,27 Kč, se splatností [datum] Smlouva byla uzavřena za použití prostředků komunikace na dálku. Úvěr byl poskytován bezhotovostně na bankovní účet žalovaného. Žalovaný se však dostal do prodlení se splacením úvěru. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi původní věřitelkou a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne [datum], žalovaný však do dne podání návrhu ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (na výzvu soudu k vyjádření k soudem zamýšlenému rozhodnutí věci bez nařízení jednání s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. se žalovaný nevyjádřil a žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas). Proto soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř. 4. V rámci dokazování soud provedl důkazy následujícími listinami, z nichž zjistil následující skutečnosti: -) ze smlouvy o revolvingovém úvěru, standardních informací o spotřebitelském úvěru a z obchodních podmínek původní věřitelky ke spotřebitelskému úvěru poskytovanému spotřebitelům s trvalým pobytem v České republice soud zjistil, že původní věřitelka uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které původní věřitelka žalovanému poskytla revolvingový úvěr až do výše úvěrového limitu ve výši 80 000 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 11,99 % měsíčně. Žalovaný se zavázal splácet úvěr pravidelnými měsíčními splátkami ve výši odpovídající minimálním splátkám dle obchodních podmínek, tj. ve výši (a) 12,50 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání nebo (b) 1 000 Kč, podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší, a to měsíčně; -) z přehledu výběrů, faktur a úhrad soud zjistil způsob čerpání a splácení úvěru žalovaným a konečnou výši dluhu v částce 18 333,27 Kč; -) ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a seznamu postupovaných pohledávek soud zjistil, že původní věřitelka postoupila pohledávky za žalovaným na žalobkyni; -) z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] a z poštovního podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že původní věřitelka vyrozuměla žalovaného o postoupení své pohledávky za žalovaným na žalobkyni; -) z platebních informací původní věřitelky soud zjistil, že původní věřitelka žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky, a to do [datum]; -) z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] a z poštovního podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě jeho celkového dluhu. 5. Na základě provedeného dokazování má soud za zcela prokázané, že původní věřitelka uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které se původní věřitelka zavázala poskytnou žalovanému revolvingový úvěr až do výše úvěrového limitu ve výši 80 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splácet v dohodnutých měsíčních splátkách, jejichž výše byla závislá na aktuální výši čerpání revolvingového úvěru. Úroková sazba byla dohodnuta ve výši 11,99 % měsíčně. Žalovaný však svoji povinnost nesplnil, když původní věřitelce neuhradil ve lhůtě splatnosti částku 18 333,27 Kč, čímž se dostal do prodlení. Původní věřitelka následně pohledávku za žalovaným postoupila na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný byl k úhradě dluhu vyzván předžalobní upomínkou, neuhradil však ničeho. <i>6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.</i> <i>Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> <i>Podle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> <i>Podle § 1880 odst. 1 občanského zákoníku postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.</i> 7. Ve světle výše uvedených ustanovení právních předpisů a provedených listinných důkazů lze vyslovit závěr, že žaloba byla důvodná. Mezi původní věřitelkou a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Původní věřitelka své povinnosti ze smlouvy splnila a poskytla žalovanému peněžní prostředky. Žalovaný své povinnosti dle smlouvy nesplnil, jelikož poskytnuté peněžní prostředky původní věřitelce nevrátil. Žalovaný se tedy dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku, za což je po právu v souladu s ustanovením § 1968 a § 1970 sankcionován úrokem z prodlení. Následně došlo dle ustanovení § 1879 občanského zákoníku k postoupení pohledávky na žalobkyni. S ohledem na shora uvedené skutečnosti shledal soud žalobu důvodnou a zavázal proto žalovaného k úhradě dlužné jistiny spolu se zákonným úrokem z prodlení, jehož výše byla stanovena dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že právo na jejich náhradu přiznal žalobkyni, která měla ve věci plný procesní úspěch. Náklady řízení ve výši 2 252 Kč představují zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a náklady právního zastoupení v celkové částce 1 452 Kč, sestávající z mimosmluvní odměny ve výši 900 Kč dle § 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) za tři úkony právní služby à 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní upomínka), dále je nutno připočíst částku 300 Kč, která představuje náhradu hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu za tři úkony právní služby à 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní upomínka), a konečně částku 252 Kč jako náhradu daně z přidané hodnoty v souladu s ustanovením § 137 odst. 1, 3 o.s.ř. Soud posoudil žalobu podanou žalobkyní jakožto návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech tak, jak to předpokládá ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu. Je totiž zřejmé, že žalobkyně podala ke zdejšímu soudu více obdobných žalob (např. 7 C 4/2022, 12 C 10/2022, 11 C 195/2022 atd.), které se liší pouze osobou žalovaného a výší dlužné částky. Nejedná se tedy o skutkově i právně složité věci, které by se vyskytovaly v rámci podnikání žalobkyně výjimečně. 9. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. 10. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. l o.s.ř.).