7 C 90/2022-18 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnila pohledávkou za žalovaným, kterou nabyla na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] od společnosti [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ původní věřitelka“). Žalobkyně popsala, že původní věřitelka uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru (dále jen„ smlouva“), na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč, který měl být splacen nejpozději do [datum]. Žalovaný úvěr v uvedené výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil, a to ani částečně. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení nesplacené jistiny ve výši 20 000 Kč a zákonného úroku z prodlení. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, žalovaný však žalobkyni na svůj dluh ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (na výzvu soudu k vyjádření k soudem zamýšlenému rozhodnutí věci bez nařízení jednání s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. se žalovaný nevyjádřil a žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas). Soud proto postupoval podle § 115a o.s.ř. a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 4. Z důkazů předložených žalobkyní, a to zejména ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi původní věřitelkou a žalovaným, z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, ze všeobecných obchodních podmínek pro smlouvy o zápůjčce původní věřitelky, z potvrzení o platbě (o poskytnutí částky 20 000 Kč žalovanému) ze dne [datum], ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně seznamu postupovaných pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], a z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum], má soud za zcela prokázané, že mezi původní věřitelkou a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru, na základě které původní věřitelka poskytla žalovanému peněžní prostředky a žalovaný se zavázal peněžní prostředky spolu s úrokem z úvěru původní věřitelce splácet. Žalovaný však svůj závazek nesplnil. Původní věřitelka následně postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni. <i>5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.</i> <i>Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> <i>Podle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> <i>Podle § 1880 odst. 1 občanského zákoníku postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.</i> 6. Ve světle citovaných ustanovení soud posoudil po právní stránce žalobu ohledně nároku ze smlouvy o úvěru jako důvodnou. Soud má za to, že v daném případě byla platně uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 občanského zákoníku. Původní věřitelka splnila své povinnosti ze smlouvy o úvěru, když žalovanému poskytla peněžní prostředky. Naopak žalovaný svůj díl závazku nesplnil, jelikož sjednané smluvní podmínky nedodržel a poskytnuté peněžní prostředky původní věřitelce nevrátil. Žalovaný se tedy dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku ve smyslu § 1968 občanského zákoníku, za což je po právu sankcionován úrokem z prodlení. Následně došlo k platnému postoupení pohledávky na žalobkyni v souladu s ustanovením § 1879 občanského zákoníku. Lze přisvědčit, že žalovaný dohodnutou částku žalobkyni nesplatil a dluží žalobkyni částku 20 000 Kč. S ohledem na shora uvedené skutečnosti shledal soud žalobu důvodnou a zavázal proto žalovaného k úhradě dlužné jistiny spolu se zákonným úrokem z prodlení, jehož výše byla stanovena dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 a § 142a o.s.ř. tak, že právo na jejich náhradu přiznal žalobkyni, která měla ve věci plný procesní úspěch. Náklady řízení ve výši 2 252 Kč představují zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a náklady právního zastoupení v celkové částce 1 452 Kč, sestávající z mimosmluvní odměny ve výši 900 Kč dle § 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) za tři úkony právní služby à 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní upomínka), dále je nutno připočíst částku 300 Kč, která představuje náhradu hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu za tři úkony právní služby à 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní upomínka), a konečně částku 252 Kč jako náhradu daně z přidané hodnoty v souladu s ustanovením § 137 odst. 1, 3 o.s.ř. Soud posoudil žalobu podanou žalobkyní jakožto návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech tak, jak to předpokládá ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu. Je totiž zřejmé, že žalobkyně podala ke zdejšímu soudu více obdobných žalob, které se liší pouze osobou žalovaného, výší poskytnutého úvěru a výší dlužné částky. Nejedná se tedy o skutkově i právně složité věci, které by se vyskytovaly v rámci podnikání žalobkyně výjimečně. 8. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně. 9. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o.s.ř.).