8 C 106/2023-23 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 26 645,15 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně žalobní návrh odůvodnila tak, mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [anonymizováno] [číslo] (dále jen„ původní věřitel“), a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření Smlouvy o zápůjčce, jejíž nedílnou součástí byly Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce. Na základě uzavřené smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy. Žalovaný se ve Smlouvě zavázal zaplatit původnímu věřiteli též souhrnný poplatek ve výši 12 283 Kč. Celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal uhradit ve splátkách po 412 Kč v 60týdenních splátkách, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně sjednanou v článku 4 smluvních podmínek. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] původní věřitel postoupil pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne [datum]. Žalovaný uhradil celkem 2 400 Kč. 2. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (na výzvu soudu k vyjádření k soudem zamýšlenému rozhodnutí věci bez nařízení jednání s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. se žalovaný nevyjádřil a žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas již v návrhu na zahájení řízení). Proto soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř. a dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: 3. Na základě provedeného dokazování, kdy soud zjistil a vzal za zcela prokázané z listin: smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] obsahující smluvní podmínky, archu, oznámení o postoupení pohledávky, smlouvy o postoupení pohledávek, že žalobkyně disponuje pohledávkou za žalovaným, kterou nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek od původního věřitele, přičemž právním důvodem postoupené pohledávky byla smlouva o zápůjčce. Původní věřitel poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 14 000 Kč a žalovaný byl povinen mu je vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 12 283 Kč. Žalovaný však svoji povinnost nesplnil, když původnímu věřiteli neuhradil části dluhu v žalované výši a dostal se do prodlení se splácením zbytku úvěru. Na jistině dluží 12 998,18 a na poplatku 12 646,97 Kč. <i>4. Podle § 2395 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.</i> <i>Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>Podle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> <i>Podle § 1880 odst. 1 občanského zákoníku postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.</i> 5. Soud posoudil po právní stránce žalobu ohledně nároku ze smlouvy o úvěru jako oprávněnou. Původní věřitel splnil své povinnosti ze smlouvy o úvěru, když žalovanému poskytl peněžní prostředky. Naopak žalovaný svůj díl závazku nesplnil, jelikož poskytnuté peněžní prostředky původnímu věřiteli nevrátil. Žalovaný tedy nezaplatil část dluhu a dostal se tak do prodlení s plněním peněžitého závazku, za což je po právu sankcionován úrokem z prodlení. Původní věřitel následně postoupil svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni. S ohledem na shora uvedené skutečnosti shledal soud žalobu důvodnou a zavázal proto žalovaného k úhradě dlužné částky spolu s úroky a se zákonnými úroky z prodlení. 6. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 a § 142a o. s. ř. tak, že právo na jejich náhradu přiznal žalobkyni, která měla ve věci plný procesní úspěch. Náklady řízení ve výši 2 478 Kč představují zaplacený soudní poplatek ve výši 1 026 Kč a náklady právního zastoupení v částce 1 200 Kč, sestávající z mimosmluvní odměny ve výši 900 Kč dle § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) za tři úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní upomínka), dále je nutno připočíst částku 300 Kč, která představuje náhradu hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu za tři úkony právní služby po 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní upomínka), a konečně částku 252 Kč jako náhradu daně z přidané hodnoty v souladu s ustanovením § 137 odst. 1, 3 o. s. ř.