8 C 242/2019-94 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně podala dne [datum] návrh, kterým se proti žalované domáhala zaplacení částky 57 415 Kč s úroky a smluvní pokutou, to vše jako nároků vyplývajících ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum]. Žalobkyně uvedla, že základě této úvěrové smlouvy žalované poskytla úvěr ve výši 45 000 Kč, který se žalovaná zavázala splatit spolu s úrokem ve výši efektivní sazby 151,63 % ročně celkem 48 splátkami po 3 689 Kč splatnými k 17. dni každého měsíce. Před uzavřením smlouvy žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalované, a to na základě dokladů o příjmech, výpisů z bankovního účtu, prohlášení žalované a její lustrace v databázích [příjmení] a NRKI, kdy žalobkyně vyhodnotila, že volné zdroje žalované jsou pro řádné splácení úvěru dostatečné. Žalovaná úvěr zpočátku splácela, byť ne zcela řádně a včas. Takto žalobkyni vzniklo právo na smluvní pokutu ve výši 1 497 Kč a náklady v souvislosti s prodlením žalované ve výši 1 000 Kč. Když prodlení žalované trvalo více jak 65 dnů, došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru ke dni [datum], kdy se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené smluvní úroky staly součástí nové jistiny úvěru, která tak celkem činila 54 918,28 Kč. Po zesplatnění žalovaná žalobkyni ničeho neuhradila a žalobkyně se tak se svým nárokem obrátila k soudu. Po žalované požadovala vedle zaplacení„ nové jistiny“ též úhradu smluvní pokuty ve výši 1 497 Kč a nákladů vzniklých s prodlením ve výši 1 000 Kč dle bodů 6.1. a 6.2. úvěrové smlouvy, tj. celkem 57 415 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky za dobu ode dne předcházejícího podání žalobě, tj. od [datum], do zaplacení; dále žalobkyně požadovala zaplacení smluvní pokuty ve výši 11 038,92 Kč jakožto pokuty dle bodu 6.5 smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru denně od [datum] do data vyhotovení žaloby; konečně žalobkyně požadovala zaplatit též smluvní úrok ve výši ve výši 95,92 % ročně z částky 44 325,10 Kč od [datum] do zaplacení s tím, že smluvní úrok je požadován v nominální výši, jež odpovídá efektivní úrokové sazbě sjednané ve smlouvě. Protože úvěrovou smlouvou je úrok omezen na 120 % částky, kterou měla žalovaná zaplatit dle části A smlouvy, požadovala žalobkyně úhradu smluvního úroku do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 212 486 Kč. 2. Po podání žaloby rozhodl Krajský soud v Brně usnesením ze dne ze dne [datum], č.j. [insolvenční spisová značka] o úpadku žalované jako dlužníka. Řízení o návrhu žalobkyně tak bylo ze zákona přerušeno. Usnesením insolvenčního soudu ze dne [datum] č.j. [insolvenční spisová značka] pak bylo insolvenční řízení zastaveno a současně zrušeno oddlužení žalované, když neplnila podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení. 3. Protože v průběhu insolvenčního řízení došlo k částečné úhradě předmětného dluhu, a to ve výši celkem 1 630,60 Kč, vzala v tomto rozsahu žalobkyně svůj návrh zpět. 4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 5. Žalovaná se rovněž nedostavila k jednání, ani včas nepožádala z důležitého důvodu o odročení, ačkoliv byla řádně předvolána (předvolání k jednání bylo žalované doručeno dne [datum], a to v souladu s § 49 odst. 4 o.s.ř. fikcí na adrese trvalého pobytu žalované, kam jí již dříve byla doručena žaloba i částečné zpětvzetí). Soud proto ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodnul v nepřítomnosti žalované. 6. Z hodnocení klienta k předmětné úvěrové smlouvě soud zjistil, že žalovaná v době, kdy úvěr u žalobkyně poptávala, měla čistý měsíční příjem 7 600 Kč, resp. při započtení sociálních dávek apod. činily tvrzené příjmy 15 883 Kč. Mezi výdaje klienta (žalované) bylo započítáno životní minimum 3 410 Kč a náklady na dítě ve výši 2 000 Kč, bydlení 2 200 Kč, 200 Kč ostatní výdaje. Celkem tak žalobkyně zhodnotila výdaje žalované na 7 810 Kč s tím, že má 1 000 Kč měsíčně rezervu a 7 073 Kč volných zdrojů. Doplňující údaje (část B) formuláře) jsou špatně čitelné, nedá se z nich vyčíst, zda byla žalovaná zaměstnána či nikoliv, zda byla ve výpovědní době apod. Patrné je, že vzdělání žalované je ukončeno maturitou a forma bydlení v družstevním bytě. Inkaso žalovaná nedoložila, závěr hodnocení zástupce žalobkyně nicméně je úvěr poskytnout. 7. Z předloženého výpisu záznamů z registru [příjmení] nejsou zřejmé žádné negativní informace o žalované, ale fakticky ani žádné jiné informace o jejích majetkových poměrech. Žalobou avizovaný výpis z registru NBRI (Nebankovní registr klientských informací) ani avizované výpisy z účtů žalované doloženy nebyly. 8. Z doloženého platebního rozpisu Úřadu práce soud zjistil a má za prokázané, že v době, kdy žalovaná úvěr poptávala, byla na rodičovské dovolené, přičemž od února 2018 měla navýšeno čerpání rodičovského příspěvku z 3 800 Kč měsíčně na 7 600 Kč měsíčně. Z platebního rozpisu je dále zřejmé, že žalovaná pobírala též přídavky na dítě ve výši 500 Kč; z oznámení o změně výše dávky státní sociální podpory pak soud zjistil, že žalovaná v předmětné době pobírala též příspěvek na bydlení ve výši 7 783 Kč. 9. Prohlášení klienta učiněné v souvislosti s předmětnou úvěrovou smlouvou dokládá, že žalovaná prohlásila, že se nenachází v úpadku ani ve stavu hrozícího úpadku, nemá žádné splatné dluhy, že souhlasí se sjednanou výši úroků, považuje ji za přiměřenou atd. 10. Z oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru [číslo] předcházejícího návrhu této smlouvy soud zjistil, že dne [datum] byla mezi stranami uzavřena úvěrová smlouva, na základě které byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 45 000 Kč, jež se žalovaná zavázala vrátit spolu s úroky, a to 48 měsíčními splátkami po 3 689 Kč Celkem měla takto žalovaná zaplatit 177 072 Kč. Ze splátkového kalendáře ke smlouvě je zřejmé, jak měl být dluh umořován. Základní informace o smlouvě jsou seznatelné též z předsmluvního formuláře. 11. Dokladem o vyplacení úvěru bylo prokázáno, že částka ve výši 45 000 Kč byla žalované poskytnuta bezhotovostně na její bankovní účet. 12. Z karty klienta soud zjistil a má za prokázané, jak žalovaná úvěr splácela. Žalovaná zaslala celkem šest splátek (tj. celkem 22 134 Kč), a to většinou po termínu splatnosti. Naposledy zaplatila splátku splatnou [datum] – tu uhradila teprve [datum], poté splácet přestala úplně. 13. Opakovanými výzvami k zaplacení s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne [datum], [datum] a [datum] bylo prokázáno, že žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, přičemž byla k úhradám opakovaně vyzývána a opakovaně jí bylo připomínáno, že může dojít k zesplatnění celého úvěru. Jak dokládá oznámení adresované žalované dne [datum], k zesplatnění úvěru poté skutečně došlo, tak jak bylo popsáno v žalobě. Z předžalobní výzvy a souvisejícího podacího archu je pak zřejmé, že žalobkyně předtím, než se obrátila k soudu, žalovanou vyzývala k úhradě. 14. Vyjádřením znalce k problematice úročení pohledávek soud důkaz neprováděl, neboť pro posouzení důvodnosti žaloby jej provádět nebylo třeba, vyjádření znalce se navíc ani nevztahuje k předmětné úvěrové smlouvě, ale k úročení pohledávek obecně. 15. Z provedeného dokazování, resp. co do výše částečných úhrad žalované také z tvrzení žalobkyně (žalovaná je nerozporovala), soud zjistil a má za prokázaný následující skutkový stav. 16. V březnu 2018 žalovaná poptala u žalobkyně úvěr ve výši 45 000 Kč. Žalobkyně s uzavřením úvěrové smlouvy souhlasila, úvěr žalované poskytnula, nicméně žalovaná jej nesplácela řádně a včas, úvěr přestala splácet a žalobkyně tak dle smlouvy přikročila k jeho zesplatnění. Do zesplatnění úvěru žalovaná zaplatila celkem 22 134 Kč, po zesplatnění úvěru bylo v rámci insolvenčního řízení žalobkyni poskytnuto celkem 1 630,60 Kč, a to dne [datum] částka 1 246,51 Kč a dne [datum] částka 384,09 Kč. Potud byla plně prokázána tvrzení žalobkyně. Soud ovšem dospěl k závěru, že předložené doklady již před uzavřením smlouvy poukazovaly na špatnou finanční situaci žalované, která ještě před poptáním úvěru pobírala rodičovský příspěvek ve výši necelé 4 tis., teprve těsně před podáním žádosti o úvěr si měsíční částku rodičovského příspěvku nechala navýšit na částku 7 600 Kč, pobírala též sociální dávky včetně přídavku na dítě a příspěvku na bydlení. Výdaje žalované pak žalobkyně nezkoumala vůbec, žalovaná inkaso nedoložila (dle záznamů v dokumentu hodnocení klienta) a žalobkyně tak na jejích výdajích započetla pouze životní minimum ve výši 3 410 Kč. Tato částka dle názoru soudu jednoznačně nemohla (ani v roce 2018) pokrýt nutné výdaje matky na rodičovské dovolené s dítětem, přičemž rovněž částka výdajů na dítě ve výši 2 000 Kč měsíčně je dle soudu značně podhodnocená. [jméno] skutečnost, že žalovaná pobírala sociální dávky poukazuje na její špatnou finanční situaci, přitom žalobkyně (dle záznamů v dokumentu hodnocení klienta) zhodnotila, že žalovaná má měsíčně ještě volné zdroje ve výši 7 073 Kč. Soud má vzhledem k uvedenému za to, že otázka celkové výše pravidelných výdajů žalované zůstala před uzavřením smlouvy zjevně nevyjasněná. 17. Při posuzování úv