8 C 89/2023-19 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

Žalobkyně podala dne 16.11.2022 návrh, kterým se proti žalované domáhala zaplacení částky 45 470,59 Kč a příslušenství, jak je uvedeno shora, a to jako nároků vyplývajících ze smlouvy o úvěru ze dne 20.5.2008 ve které se společností [právnická osoba], [IČO] zavázala poskytnou žalované úvěr až do výše 90 000 Kč, který měla splatit v pravidelných 72 měsíčních splátkách po 1 760 Kč. Úrok byl úročen sazbou 11,60 % ročně. Banka závazek splnila dne 20.5.2008 úvěr žalované poskytla. Žalovaná svoji povinnost nesplnila, nesplácela řádně a včas, banka pak prohlásila úvěr za splatný ke dni 19.11.2012. Uvedená banka pohledávku za žalovanou postoupila na žalobkyni. Žalovaná se k návrhu nevyjádřila. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již při podání návrhu a žalovaná se na výzvu soudu k vyjádření k tomuto postupu s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. nevyjádřila). Proto soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. Ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi původní věřitelkou a žalovanou dne 20.5.2008, příkazu k úhradě, ze smlouvy o postoupení pohledávek, včetně seznam postoupených pohledávek, vyrozumění o postoupení pohledávek a z korespondence mezi účastníky soud zjistil a má za prokázané tvrzení žalobkyně. Na základě shora zjištěných skutečností dospěl soud k závěru, že je návrh důvodný. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o půjčce podle ust. § 657 a násl. občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. Podle této smlouvy poskytla původní věřitelka žalované finanční prostředky, které však řádně nesplácela a zbytek úvěru byl prohlášen za splatný. Podle ust. § 1879 a násl. občanského zákoníku postoupil původní věřitel pohledávku na další subjekt a ten pak následně žalobkyni, které je žalovaná povinna dlužnou částku uhradit. Protože žalovaný neuhradil úvěrovou jistinu včas, dostal se do prodlení a je proto povinen zaplatit žalobkyni úroky z prodlení (§ 1970 obč. zák. č. 89/2012 Sb.). Podle ust. 142 odst. 1 o.s.ř. má žalobce právo na náhradu nákladů řízení. Tyto představují soudní poplatek ve výši 1 820 Kč, odměnu za zastupování advokátem ve výši 1 500 Kč (tři úkony po 500 Kč, § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů zejména vyhl. č. 120/2014 Sb., převzetí věci, sepis žaloby a předžalobní výzva) a hotové výdaje 300 Kč (tři úkony po 100 Kč, § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb.) a daň z přidané hodnoty ve výši 378 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.) Tyto náklady je žalovaný povinen zaplatit k rukám advokáta, který žalobce zastupoval. Při výpočtu nákladů řízení žalobkyně soud vycházel ze snížené sazby dle § 14b a.t., když žaloba byla podána na ustáleném vzoru, uplatňovaném žalobkyní, resp. jejím právním zástupcem za žalobkyni, opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč.