10 C 116/2024-29 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 14. 3. 2024 vůči žalovanému domáhala zaplacení 8 000 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, . (dále jen „původní věřitelka“), byla dne 19. 12. 2018 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut bezhotovostně úvěr ve výši 8 000 Kč, který měl být splacen nejpozději do 23. 1. 2019. Žalovaný se dostal se splacením úvěru do prodlení. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2023 postoupena na společnost , právnická osoba, ., a dne 19. 12. 2023 smlouvou o postoupení pohledávek na žalobkyni. Žalobkyně zaslala žalovanému dne 11. 1. 2024 předžalobní upomínku. Žalovaný neuhradil na dlužnou částku ničeho.2. Podáním ze dne 31. 7. 2024 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky 4 585 Kč včetně zákonného úroku z prodlení z této částky od 24. 1. 2019 do zaplacení, a to v reakci na výzvu soudu, aby vysvětlila rozpor v tvrzené výši neuhrazené jistiny v žalobě v částce 8 000 Kč a v předžalobní upomínce ve výši 3 415 Kč.3. Žalobkyně a její právní zástupce se z jednání omluvili, souhlasili s tím, aby soud jednal v jejich nepřítomnosti. Žalovaný se k jednání nedostavil, ani se neomluvil, ač k němu byl řádně a včas předvolán. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a jednal v jejich nepřítomnosti.4. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutkový stav věci. Původní věřitelka na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 19. 12. 2018 poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč a žalovaný se zavázal dlužnou částku splatit do 23. 1. 2019. Žalovaný však svůj závazek nesplnil řádně, přičemž dle výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne 11. 1. 2024 dluží na jistině částku 3 415 Kč. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2023 postoupena na společnost , právnická osoba, ., a smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2023 na žalobkyni. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil ani poté, co k tomu byl žalobkyní vyzván předžalobní výzvou.5. Provedeným řízením má soud za prokázané, že žaloba je důvodná, a proto jí vyhověl, když mezi žalovaným a původní věřitelkou byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalovaný nesplnil svoji povinnost vyplývající pro něj z uvedené smlouvy, neboť svůj závazek řádně nesplatil a původní věřitelce nevrátil částku 3 415 Kč. Původní věřitelka a následně společnost , právnická osoba, . platně postoupily svoji pohledávku vůči žalovanému v souladu s ustanovením § 1879 o. z. Jelikož žalovaný svůj závazek řádně a včas neuhradil, ocitl se v prodlení s plněním svého peněžitého dluhu ve smyslu § 1968 o. z., čímž mu vznikla povinnost hradit žalobkyni též zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. z částky 3 415 Kč od 24. 1. 2019 do zaplacení. Z uvedených důvodů shledal soud podanou žalobu důvodnou, a proto jí výrokem I. tohoto rozsudku vyhověl.6. Jelikož vzala žalobkyně podáním ze dne 31. 7. 2024 žalobu částečně zpět co do částky 4 585 Kč a příslušenství z této částky, postupoval soud podle § 96 odst. 2, 3, 4 o.s.ř. a řízení v uvedeném rozsahu zastavil (výrok II.)7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 146 odst. 2 o. s. ř. tak, že žalovanému náklady řízení nepřiznal. Ačkoliv měl žalovaný ve věci úspěch odpovídající částce 4 585 Kč na jistině (57 %), neboť řízení muselo být v této části zastaveno vinou žalobkyně, oproti úspěchu žalobkyně odpovídající přiznané částce 3 415 Kč na jistině (43 %), tak mu žádné náklady v řízení nevznikly.8. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”).