10 C 214/2024-40 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 25. 4. 2024 domáhala po žalovaném zaplacení částky 13 389,44 Kč s příslušenstvím. Žalobní návrh odůvodnila pohledávkou, kterou nabyla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 5. 3. 2024 od společnosti , právnická osoba, . (dále jen jako „původní věřitelka“). Původní věřitelka uzavřela se žalovaným dne 7. 11. 2022 smlouvu o úvěru, na jejím základě byly žalovanému bezhotovostním převodem poskytnuty peněžní prostředky ve výši 6 400 Kč, přičemž poskytnutý úvěr měl být splacen nejpozději dne 7. 12. 2022. Žalovaný se však dostal do prodlení se splacením úvěru. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení nesplacené jistiny ve výši 6 400 Kč, spolu s nesplaceným poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 6 989,44 Kč a zákonným úrokem z prodlení. Žalobkyně žalovaného marně vyzývala k zaplacení předžalobní výzvou ze dne 15. 3. 2024.2. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný je státním občanem , Anonymizováno, , má však v České republice evidován pobyt na adrese , Adresa žalovaného, , a rovněž služby byly žalobkyní žalovanému poskytnuty na území České republiky, byl zdejší soud příslušný o věci v souladu s Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, ve znění pozdějších předpisů (, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ), rozhodnout. Rozhodné právo je české s ohledem na čl. , Anonymizováno, odst. , Anonymizováno, Nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (, Anonymizováno, , Anonymizováno, ).3. Žalobkyně a její právní zástupce se z jednání omluvili, souhlasili s tím, aby soud jednal v jejich nepřítomnosti. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ani se nedostavil k jednání, ani se neomluvil, ač byl k jednání řádně a včas předvolán. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a jednal v nepřítomnosti účastníků.4. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 7. 11. 2022, z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že původní věřitelka se zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 6 400 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu s poplatkem 6 989,44 Kč nejpozději do 7. 12. 2022. Z potvrzení o platbě soud zjistil, že původní věřitelka převedla na účet č. , č. účtu, pod VS , RČ, částku 6 400 Kč. Z dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 5. 3. 2024 a seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla z původní věřitelky postoupena na žalobkyni. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 15. 3. 2024, předžalobní upomínkou z téhož dne a souvisejícím poštovním podacím lístkem bylo prokázáno, že žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn a též byl žalobkyní vyzván k vyrovnání předmětného dluhu.5. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutkový stav věci. Žalobkyně disponuje pohledávkou za žalovaným, kterou nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek od původní věřitelky. Původní věřitelka uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru, na základě níž původní věřitelka poskytla žalovanému bezhotovostně částku 6 400 Kč, a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky spolu s poplatkem ve výši 6 989,44 Kč vrátit do 7. 12. 2022. Původní věřitelka žalovanému úvěr poskytla, žalovaný však žalobkyni ani přes předžalobní výzvu ze dne 15. 3. 2024 úvěr řádně nesplatil.6. Provedeným řízením má soud za prokázané, že žaloba je důvodná, a proto jí vyhověl, když mezi žalovaným a původní věřitelkou byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalovaný nesplnil svoji povinnost vyplývající pro něj z uvedené smlouvy, neboť svůj závazek řádně nesplatil a původní věřitelce nevrátil na jistině částku 6 400 Kč a na poplatku za poskytnutí úvěru částku 6 989,44 Kč. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s plněním svého závazku ve smyslu § 1968 o. z., má žalobkyně právo dle § 1970 o. z. na zákonný úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pohledávku za žalovaným včetně příslušenství původní věřitelka platně postoupila na žalobkyni v souladu s ustanovením § 1879 občanského zákoníku. Z uvedených důvodů shledal soud podanou žalobu důvodnou, a proto jí výrokem I. tohoto rozsudku v plném rozsahu vyhověl.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 389,44 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava, předžalobní výzva, sepis žaloby), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Soud posoudil žalobu podanou žalobkyní jakožto návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech tak, jak to předpokládá ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu. Je totiž zřejmé, že žalobkyně podala ke zdejšímu soudu více obdobných žalob (vedených pod sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, či , spisová značka, ), které se liší pouze osobou žalovaného a výší dlužné částky. Nejedná se tedy o skutkově i právně složité věci, které by se vyskytovaly v rámci podnikání žalobkyně výjimečně.