6 C 252/2023-105 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 11. 8. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení částky 22 000 Kč s úrokem z prodlení uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyně uvedla, že k osobnímu automobilu reg. zn. , SPZ, , VIN , VIN kód, (dále jen „1. vozidlo“) v období od 23. 4. 2022 do 17. 10. 2022 nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti, a vlastníkem, popř. provozovatelem vozidla byl v uvedeném období žalovaný. Žalovanému tím vznikla povinnost k úhradě příspěvku ve výši 11 570 Kč (4 940 + 6 630), k jehož úhradě jej vyzvala výzvou ze dne 29. 8. 2022 a výzvou ze dne 8. 12. 2022. Splatnost příspěvku ve výši 4 940 Kč nastala dne 12. 11. 2022 a splatnost příspěvku ve výši 6 630 Kč nastala dne 21. 2. 2023. Žalovaný dlužnou částku 11 570 Kč a náklady spojené s uplatněním práva na příspěvek ve výši 2x 300 Kč žalobkyni neuhradil a neučinil tak ani poté, co byl k tomu vyzván předžalobní výzvou ze dne 30. 1. 2023 a předžalobní výzvou ze dne 9. 5. 2023. Dále žalobkyně uvedla, že k osobnímu automobilu reg. zn. , SPZ, , VIN , VIN kód, (dále jen „2. vozidlo“) v období od 11. 6. 2022 do 30. 10. 2022 nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti, a vlastníkem, popř. provozovatelem vozidla byl v uvedeném období žalovaný. Žalovanému tím vznikla povinnost k úhradě příspěvku ve výši 9 230 Kč (4 095 + 5 135), k jehož úhradě jej vyzvala výzvou ze dne 3. 10. 2022 a výzvou ze dne 19. 1. 2023. Splatnost příspěvku ve výši 4 095 Kč nastala dne 17. 12. 2022 a splatnost příspěvku ve výši 5 135 Kč nastala dne 4. 4. 2023. Žalovaný dlužnou částku 9 230 Kč a náklady spojené s uplatněním práva na příspěvek ve výši 2x 300 Kč žalobkyni neuhradil a neučinil tak ani poté, co byl k tomu vyzván předžalobní výzvou ze dne 27. 2. 2023 a předžalobní výzvou ze dne 22. 5. 2023.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Ze sdělení , právnická osoba, , adresa, ze dne 10. 1. 2024 vyplývá, že v registru silničních vozidel byl evidován v období od 23. 4. 2022 do 17. 10. 2022 jako vlastník a provozovatel 1. vozidla , jméno FO, a jako vlastník a provozovatel 2. vozidla byl v registru silničních vozidel evidován v období od 11. 6. 2022 do 30. 10. 2022 , jméno FO, . Z kupní smlouvy ze dne 18. 9. 2021 bylo zjištěno, že touto kupní smlouvou bylo na žalovaného v době předcházející nepojištěnému období (od 23. 4. 2022 do 17. 10. 2022) převedeno vlastnické právo k 1. vozidlu. Skutečnost, že žalovaný byl vlastníkem a provozovatelem 2. vozidla žalobkyně prokázala výslechem svědka , jméno FO, a kupní smlouvou ze dne 6. 5. 2020, uzavřenou v době předcházející nepojištěnému období (od 11. 6. 2022 do 30. 10. 2022), kterou bylo vlastnické právo k 2. vozidlu na , jméno FO, převedeno. Posledně uvedenou kupní smlouvu uzavřeli na straně prodávající , jméno FO, a žalovaný na straně kupující. Výslechem svědka soud zjistil, že asi před čtyřmi lety 2. vozidlo prodal. Auto bylo v servisu u , jméno FO, , s nímž se žalovaný domluvil, že vozidlo prodá. Na tom podle soudu ničeho nemění skutečnost, že , jméno FO, byl označen jako provozovatel 2. vozidla v pojistné smlouvě č. , hodnota, ze dne 25. 10. 2021, neboť tato pojistná smlouva byla uzavřena s využitím prostředků komunikace na dálku a byla akceptována pojistitelem na základě včasné úhrady pojistného. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP č. , hodnota, ze dne 29. 8. 2022 a souvisejících informací o sledování zásilky, upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 30. 11. 2022, II. upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 6. 1. 2023 a související doručenky a předžalobní upomínky ze dne 30. 1. 2023 a souvisejících informací o sledování zásilky bylo zjištěno, že žalobkyně se opakovaně obrátila na žalovaného ve věci úhrady příspěvku nepojištěných ohledně 1. vozidla, a to za období od 23. 4. 2022 do 7. 7. 2022. Splatnost tohoto příspěvku nastala dne 12. 11. 2022. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP č. , hodnota, ze dne 8. 12. 2022 a souvisejících informací o sledování zásilky, upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 15. 3. 2023 a předžalobní upomínky ze dne 9. 5. 2023 a souvisejících informací o sledování zásilky bylo zjištěno, že žalobkyně se opakovaně obrátila na žalovaného ve věci úhrady příspěvku nepojištěných ohledně 1. vozidla, a to za období od 8. 7. 2022 do 17. 10. 2022. Splatnost tohoto příspěvku nastala dne 21. 2. 2023. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP č. , hodnota, ze dne 3. 10. 2022 a souvisejících informací o sledování zásilky, upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 4. 1. 2023, II. upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 3. 2. 2023 a související doručenky a předžalobní upomínky ze dne 27. 2. 2023 a souvisejících informací o sledování zásilky bylo zjištěno, že žalobkyně se opakovaně obrátila na žalovaného ve věci úhrady příspěvku nepojištěných ohledně 2. vozidla, a to za období od 11. 6. 2022 do 12. 8. 2022. Splatnost tohoto příspěvku nastala dne 17. 12. 2022. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP č. , hodnota, ze dne 19. 1. 2023 a souvisejících informací o sledování zásilky, upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 26. 4. 2023 a předžalobní upomínky ze dne 22. 5. 2023 a souvisejících informací o sledování zásilky bylo zjištěno, že žalobkyně se opakovaně obrátila na žalovaného ve věci úhrady příspěvku nepojištěných ohledně 2. vozidla, a to za období od 13. 8. 2022 do 30. 10. 2022. Splatnost tohoto příspěvku nastala dne 21. 2. 2023. Z tvrzení žalobkyně, kterému žalovaný nikterak neodporoval, má potom soud za prokázané, že žalovaný na dlužné příspěvky žalobkyni dosud ničeho neuhradil.4. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci. Žalovaný jakožto vlastník výše uvedených motorových vozidel, která byla v příslušném nepojištěném období evidována jako provozovaná, nesjednal pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. V případě obou nepojištěných vozidel bylo prokázáno, že v době předcházející nepojištěnému období bylo vlastnické právo k těmto vozidlům převedeno na žalovaného. Žalobkyně proto vyúčtovala žalovanému příspěvek za dobu, po kterou provozoval 1. vozidlo bez tzv. povinného ručení, tj. za období od 23. 4. 2022 do 17. 10. 2022, a to včetně nákladů na jeho uplatnění ve výši 2x 300 Kč, a vyzvala jej k úhradě dlužného příspěvku. Příspěvek byl žalobkyní vypočten násobkem denní sazby dle druhu vozidla ve výši 65 Kč, a počtem dnů, kdy vozidlo nebylo pojištěno (celkem , hodnota, dnů), tj. celkem 11 570 Kč. Dále žalobkyně vyúčtovala žalovanému příspěvek za dobu, po kterou provozoval 2. vozidlo bez tzv. povinného ručení, tj. za období od od 11. 6. 2022 do 30. 10. 2022, a to včetně nákladů na jeho uplatnění ve výši 2x 300 Kč, a vyzvala jej k úhradě dlužného příspěvku. Příspěvek byl žalobkyní vypočten násobkem denní sazby dle druhu vozidla ve výši 65 Kč, a počtem dnů, kdy vozidlo nebylo pojištěno (celkem , hodnota, dnů), tj. celkem 9 230 Kč. Žalovaný na svůj dluh v celkové výši 20 800 Kč a náklady na uplatnění ve výši 4x 300 Kč žalobkyni nic neuhradil, ačkoliv byl k tomu žalobkyní opakovaně vyzván.5. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalovaný porušil svoji zákonnou povinnost, když v souladu s § 1 odst. 2 ve spojení s § 3 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, neuzavřel pojistnou smlouvu na pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidel, jejichž byl v daném období vlastníkem. Žalobkyně v souladu s § 4 zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen „vyhláška“), vyúčtovala žalovanému dlužné příspěvky, k jejichž úhradě jej vyzvala. Žalovaný dlužné příspěvky ve lhůtě stanovené ve výzvě neuhradil a dostal se tak do prodlení s plněním svého dluhu. Žalobkyni dále vznikl dle § 2a vyhlášky nárok na úhradu nákladů spojených s uplatněním každého nároku ve výši 300 Kč. Vedle dlužného příspěvku v celkové výši 20 800 Kč a nákladů na uplatnění jednotlivých nároků ve výši 4x 300 Kč vznikl žalobkyni dále nárok na zaplacení požadovaného úroku z prodlení v souladu s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v pl. znění, a s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Z uvedených důvodů shledal soud podanou žalobu důvodnou, a proto jí výrokem I. tohoto rozsudku v plném rozsahu vyhověl.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 12 633,30 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 880 Kč a náhrady hotových výdajů za dva úkony (předžalobní výzva a sepis žaloby) po 100 Kč přiznané podle § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva s