7 C 110/2023-29 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 24 600 Kč s příslušenstvím. Žalobní návrh odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o podnikatelském úvěru (dále jen„ smlouva“), na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému téhož dne úvěr ve výši 13 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit žalobkyni do dne [datum] Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webové stránky [webová adresa], na které se žalovaný nejprve zaregistroval a posléze zaslal žalobkyni žádost o poskytnutí úvěru. Žalobkyni vznikl dle čl. 3 smlouvy nárok na poplatek za poskytnutí úvěru za každý den čerpání úvěru ode dne jeho poskytnutí do jeho úplného zaplacení a dále dle čl. 8 smlouvy nárok na jednorázovou sankci ve výši 500 Kč pro případ prodlení s úhradou jakékoli splátky. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení nesplacené jistiny ve výši 13 000 Kč, dále poplatku za poskytnutí úvěru za každý den čerpání úvěru ve výši 9 100 Kč a smluvní pokuty za prodlení s úhradou pěti splátek ve výši 2 500 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne [datum], žalovaný však do dne podání návrhu ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (na výzvu soudu k vyjádření k soudem zamýšlenému rozhodnutí věci bez nařízení jednání s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. se žalovaný nevyjádřil a žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas). Soud proto postupoval podle § 115a o.s.ř. 4. Z důkazů předložených žalobkyní, a to zejména ze smlouvy o podnikatelském úvěru [číslo] ze dne [datum], potvrzení o provedené platbě ze dne [datum] a předžalobní výzvy ze dne [datum] včetně souvisejícího podacího lístku má soud za zcela prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] platně uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 13 000 Kč, a to dne [datum] bezhotovostním převodem na účet žalovaného. Žalovaný se zavázal dlužnou částku ve výši 13 000 Kč spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 50 Kč za každý den čerpání úvěru řádně a včas splatit do 70 dnů ode dne čerpání úvěru, tj. do dne [datum]. Žalovaný však svoji povinnost nesplnil, když žalobkyni neuhradil celkem pět splátek a dostal se tak do prodlení. Žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky, žalovaný však žalobkyni na dlužnou částku ničeho neuhradil. <i>5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.</i> <i>Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.</i> <i>Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 6. Ve světle citovaných ustanovení soud posoudil po právní stránce žalobu ohledně nároku ze smlouvy o úvěru jako důvodnou. Žalobkyně splnila své povinnosti ze smlouvy o úvěru dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, když žalovanému poskytla peněžní prostředky. Naopak žalovaný svůj díl závazku řádně nesplnil, jelikož poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni nevrátil, a dostal se tak dle ustanovení § 1968 občanského zákoníku do prodlení s plněním svého peněžitého závazku. Lze přisvědčit, že žalovaný dohodnutou částku žalobkyni nesplatil a dluží na jistině částku 13 000 Kč, na poplatku za poskytnutí úvěru částku 9 100 Kč a na smluvní pokutě částku 2 500 Kč v souladu s § 2048 občanského zákoníku. S ohledem na shora uvedené skutečnosti shledal soud žalobu důvodnou a zavázal proto žalovaného k úhradě dlužné částky spolu se zákonným úrokem z prodlení, jehož výše byla stanovena dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 a § 142a o.s.ř. tak, že právo na jejich náhradu přiznal žalobkyni, která měla ve věci plný procesní úspěch. Náklady řízení ve výši 2 436 Kč představují zaplacený soudní poplatek ve výši 984 Kč a náklady právního zastoupení v celkové částce 1 452 Kč, sestávající z mimosmluvní odměny ve výši 900 Kč podle § 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za tři úkony právní služby à 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní upomínka), z náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu za tři úkony právní služby à 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní upomínka), a z částky 252 Kč jako náhrady daně z přidané hodnoty v souladu s ustanovením § 137 odst. 1, 3 o.s.ř. Soud posoudil žalobu podanou žalobkyní jakožto návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech tak, jak to předpokládá ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu. Je totiž zřejmé, že žalobkyně podala ke zdejšímu soudu více obdobných žalob, které se liší pouze osobou žalovaného a výší dlužné částky. Nejedná se tedy o skutkově i právně složité věci, které by se vyskytovaly v rámci podnikání žalobkyně výjimečně. 8. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. 9. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o.s.ř.).