7 C 70/2024-19 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne , datum, domáhala na žalované zaplacení částky 13 923 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně žalobní návrh odůvodnila tak, že mezi žalobkyní a žalovanou došlo na základě žádosti žalované prostřednictvím internetové stránky www.rerum.cz a po řádném ověření její úvěruschopnosti dne , datum, k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , číslo, . Na základě uzavřené smlouvy poskytla žalobkyně žalované bezhotovostně úvěr ve výši 9 000 Kč na dobu neurčitou s tím, že byl sjednán smluvní úrok ve výši 40 % měsíčně z jistiny a žalovaná měla vždy nejpozději k 13. dni v příslušném kalendářním měsíci splácet úrok přirostlý za minulé období. Jistinu mohla žalovaná splatit zcela nebo zčásti kdykoliv během trvání smlouvy. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou úvěru, v důsledku čehož došlo ke dni 13. 11. 2023 k zesplatnění úvěru, o čemž byla žalovaná informována současně s výzvou k úhradě dlužné částky. Žalobkyně tedy po žalované požadovala dlužnou částku ve výši 12 600 Kč, představující dlužnou jistinu ve výši 9 000 Kč a smluvní úrok ve výši 40 % měsíčně za první měsíc doby čerpání úvěru kapitalizovaný částkou 3 600 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 600 Kč od 17. 11. 2023 do zaplacení a zároveň smluvní pokutu sjednanou v odst. 4.2 písm. c) smlouvy o spotřebitelském úvěru ve výši 0,1 % denně z jistiny ode dne 17. 11. 2023 (prvního dne prodlení po zesplatnění úvěru) do 12. 4. 2024 (odeslání předžalobní upomínky) kapitalizovanou částkou 1 323 Kč. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě celkové dlužné částky, žalovaná však do dne podání návrhu neuhradila ničeho.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (na výzvu soudu k vyjádření k soudem zamýšlenému rozhodnutí věci bez nařízení jednání s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. se žalovaná nevyjádřila a žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas). Proto soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř.4. V rámci dokazování soud provedl důkazy následujícími listinami, z nichž zjistil následující skutečnosti:- ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , číslo, ze dne , datum, a z potvrzení o okamžité platbě ze dne , datum, a , datum, soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalované spotřebitelský úvěr ve výši 9 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku společně se smluvním úrokem ve výši 40 % měsíčně žalobkyni vrátit s tím, že vždy nejpozději k 13. dni v příslušném kalendářním měsíci bude splácet úrok přirostlý za minulé období a jistinu splatí zcela nebo zčásti kdykoliv během trvání smlouvy; pro případ prodlení s úhradou úvěru byla sjednána možnost jednostranného zesplatnění úvěru a taktéž oprávnění žalobkyně požadovat po žalované smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny úvěru (čl. 4.2 písm. c) smlouvy);- z fotokopie občanského průkazu žalované, fotokopie průkazu zdravotního pojištění žalované a z výpisů z účtu žalované za období 4-6/2023 soud zjistil, že žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované;- ze zesplatnění úvěru ze dne 13. 11. 2023 soud zjistil, že vzhledem k opakovanému porušování smluvních podmínek ze strany žalované žalobkyně ke dni 13. 11. 2023 úvěr č. , číslo, zesplatnila;- z předžalobní výzvy ze dne , datum, včetně podacího lístku soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky.5. Na základě provedeného dokazování má soud za zcela prokázané, že žalobkyně disponuje pohledávkou za žalovanou, a to na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši 9 000 Kč a žalovaná se zavázala jí je během trvání smlouvy vrátit spolu se smluvním úrokem ve výši 40 % měsíčně z jistiny. Žalovaná však žalobkyni na úvěr ničeho neuhradila, čímž porušila smluvní podmínky, v důsledku čehož žalobkyně úvěr ke dni 13. 11. 2023 zesplatnila. Žalobkyně marně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky prostřednictvím předžalobní výzvy ze dne , datum, .6. Podle § 2395 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.7. Ve světle citovaných ustanovení soud posoudil po právní stránce žalobu ohledně nároku ze smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 odst. 1 občanského zákoníku ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, jako důvodnou. Žalobkyně splnila své povinnosti ze smlouvy o úvěru, když žalované poskytla peněžní prostředky. Naopak žalovaná svůj díl závazku ze smlouvy řádně nesplnila, jelikož poskytnuté peněžní prostředky se sjednaným smluvním úrokem žalobkyni ani zčásti nevrátila. Žalovaná tedy nezaplatila jistinu ve výši 9 000 Kč ani smluvní úrok ve výši 40 % měsíčně za první měsíc doby čerpání úvěru kapitalizovaný částkou 3 600 Kč, čímž porušila smluvní povinnosti a je za to sankcionována smluvní pokutou ve výši 0,1 % denně z jistiny ode dne 17. 11. 2023 do 12. 4. 2024, kapitalizovanou částkou 1 323 Kč. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s plněním peněžitého závazku, je za to po právu sankcionována úrokem z prodlení. S ohledem na shora uvedené skutečnosti shledal soud žalobu důvodnou a zavázal proto žalovanou k úhradě dlužné částky spolu se zákonnými úroky z prodlení a smluvní pokuty.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 13 923 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Soud posoudil žalobu podanou žalobkyní jakožto návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech tak, jak to předpokládá ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu. Je totiž zřejmé, že žalobkyně podala ke zdejšímu soudu více obdobných žalob, které se liší pouze osobou žalovaného, výší poskytnutého úvěru a výší dlužné částky. Nejedná se tedy o skutkově i právně složité věci, které by se vyskytovaly v rámci podnikání žalobkyně výjimečně.9. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.10. Žalovaná je povinna uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o.s.ř.).