7 C 71/2024-18 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne , datum, domáhala na žalovaném zaplacení částky 15 033,75 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně žalobní návrh odůvodnila tak, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo na základě žádosti žalovaného prostřednictvím internetové stránky www.flexifin.cz a po řádném ověření jeho úvěruschopnosti dne , datum, k uzavření Smlouvy o úvěru č. , hodnota, , jejíž nedílnou součástí byly Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně a Sazebník. Na základě uzavřené smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 10 700 Kč s možností postupného čerpání a žalovaný se zavázal jej zaplatit žalobkyni zaplatit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 890 Kč a poplatkem za službu „Presto“ ve výši 165 Kč. Celkovou dlužnou částku odpovídající součtu poskytnutého úvěru a poplatků ve výši 13 755 Kč se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni nejpozději do dne , datum, . Žalovaný však poskytnutý úvěr spolu s poplatky řádně a včas neuhradil, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Žalobkyně tedy po žalovaném požadovala dlužnou částku ve výši 13 755 Kč, představující jistinu ve výši 10 700 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 2 890 Kč, poplatek za službu „Presto“ ve výši 165 Kč, dále smluvní pokutu ve výši 1 278,75 Kč (vypočtenou jako 0,1 % denně z částky 13 755 Kč za období od , datum, do , datum, ) a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 755 Kč od , datum, do zaplacení. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě celkové dlužné částky, žalovaný však do dne podání návrhu neuhradil ničeho.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (na výzvu soudu k vyjádření k soudem zamýšlenému rozhodnutí věci bez nařízení jednání s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. se žalovaný nevyjádřil a žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas). Proto soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř., právnická osoba, rámci dokazování soud provedl důkazy následujícími listinami, z nichž zjistil následující skutečnosti:- ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , shrnutí informací o úvěru a přehledu bankovních transakcí soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 10 700 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 890 Kč a poplatkem za službu „Presto“ ve výši 165 Kč, celkem tedy částku 13 755 Kč, vrátit žalobkyni do dne , datum, ;- ze všeobecných obchodních podmínek žalobkyně a sazebníku žalobkyně soud zjistil, za jakých podmínek poskytuje žalobkyně spotřebitelské úvěry, jakým způsobem jsou zpoplatněné doplňkové služby a jaké sankční mechanismy postihují případné prodlení s úhradou úvěru (tzn. v souladu s čl. čl. 3 sazebníku byla pro případ prodlení s úhradou dlužné částky sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky);- z fotokopie občanského průkazu žalovaného, obecných principů posuzování a filozofie žalobkyně, identifikovaných příjmů žalovaného a výpisu o posouzení úvěruschopnosti žalovaného soud zjistil, že žalobkyně ověřila totožnost žalovaného a zkoumala úvěruschopnost žalovaného;- z předžalobní výzvy ze dne , datum, včetně podacího lístku soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky.5. Na základě provedeného dokazování má soud za zcela prokázané, že žalobkyně disponuje pohledávkou za žalovaným, a to na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 10 700 Kč a žalovaný byl povinen jí je vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 890 Kč a poplatkem za službu „Presto“ ve výši 165 Kč, do dne , datum, . Žalovaný však žalobkyni na úvěr ničeho neuhradil, a to ani na základě předžalobní výzvy ze dne , datum, , čímž porušil smluvní podmínky a zároveň se dostal do prodlení.6. Podle § 2395 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.7. Ve světle citovaných ustanovení soud posoudil po právní stránce žalobu ohledně nároku ze smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 odst. 1 občanského zákoníku ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, jako důvodnou. Žalobkyně splnila své povinnosti ze smlouvy o úvěru, když žalovanému poskytla peněžní prostředky. Naopak žalovaný svůj díl závazku ze smlouvy řádně nesplnil, jelikož poskytnuté peněžní prostředky se sjednanými poplatky žalobkyni ani zčásti nevrátil. Žalovaný tedy nezaplatil celou jistinu ve výši 10 700 Kč a rovněž celý poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 2 890 Kč a poplatek za službu „Presto“ ve výši 165 Kč, čímž porušil smluvní povinnosti a je za to sankcionován smluvní pokutou ve výši 1 278,75 Kč vypočtenou jako 0,1 % denně z částky 13 755 Kč za období od , datum, do , datum, . Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku, je za to po právu sankcionován úrokem z prodlení. S ohledem na shora uvedené skutečnosti shledal soud žalobu důvodnou a zavázal proto žalovaného k úhradě dlužné částky spolu se zákonnými úroky z prodlení a smluvní pokuty.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 15 033,75 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Soud posoudil žalobu podanou žalobkyní jakožto návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech tak, jak to předpokládá ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu. Je totiž zřejmé, že žalobkyně podala ke zdejšímu soudu více obdobných žalob, které se liší pouze osobou žalovaného, výší poskytnutého úvěru a výší dlužné částky. Nejedná se tedy o skutkově i právně složité věci, které by se vyskytovaly v rámci podnikání žalobkyně výjimečně.9. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.10. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o.s.ř.).