10 C 322/2019-228 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. V této právní věci soud prvního stupně rozsudkem zamítl žalobu, kterou se žalobci domáhali zřízení služebnosti – práva chůze (příchodu a odchodu), jízdy (příjezdu a odjezdu) a parkování motorového vozidla vlastníků pozemku p. č. st. , Anonymizováno, o výměře 97 m2, kdy součástí tohoto pozemku je stavba bez čísla ev. a popisného – zemědělské stavení, zapsaného na LV č. , hodnota, (dále též jen „sloužící nemovitost“), v rozsahu vyznačeném geometrickým plánem č. , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , který je nedílnou součástí tohoto 2 , spisová značka, rozsudku, a to pro každého vlastníka pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , zapsaného pro katastrální území a obec , jméno FO, na LV č. , hodnota, u , právnická osoba, pro Jihomoravský kraj (dále též jen „panující nemovitost“) za úplatu za zřízení služebnosti ve výši 6 000 Kč (výrok I.). O nákladech řízení rozhodl výroky II. a III. téhož rozsudku tak, že žalobcům uložil povinnost zaplatit jejich náhradu jak žalované ve výši 19 600 Kč, tak i státu (České republice – Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou) ve výši 7 933 Kč.2. Zamítavé rozhodnutí odůvodnil soud prvního stupně s odkazem na ustanovení § 1032 odst. 1 písm. b) zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „o. z.“), které vyložil jak s ohledem na právní závěry vyjádřené v nálezu Ústavního soudu ze dne 12. 1. 2022, sp. zn. II. ÚS 1587/20, tak i s přihlédnutím k vysvětlení, které podává nález Ústavního soudu ze dne 17. 9. 2019, sp. zn. III. ÚS 2408/18 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 11. 2016, sp. zn. 22 Cdo 3242/2015, tím, že si žalobci sami způsobili nedostatek přístupu k panující nemovitosti z hrubé nedbalosti. Vyšel přitom ze zjištění, že ačkoliv před nabytím panující nemovitosti kupní smlouvou ze dne 12. 9. 2016 věděli, že k této není přístup, a že se ke ní mohou dostat pouze přes cizí okolní (sloužící) pozemek, a že ačkoliv věděli nebo vědět museli (ze zápisu z katastru nemovitostí), že již na základě darovací smlouvy ze dne 20. 4. 2016 je majitelkou okolního (sloužícího) pozemku žalovaná, s žalovanou o případném přístupu vůbec nejednali. Ujištění původního vlastníka panující nemovitosti (paní , jméno FO, ) a jejího syna (, jméno FO, ) ohledně bezproblémového přístupu přitom soud prvního stupně nepovažoval pro rozhodnutí o žalobě za významné.3. K odvolání žalovaných Krajský soud v Brně, pobočka Jihlava svým usnesením ze dne 21. 8. 2024, č. j. 54 Co 120/2024-172 rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil zdejšímu soudu k dalšímu řízení s tím, že pokud jde o možnost zřízení práva nezbytné cesty, potom podle ustanovení § 1029 o. z. může žádat vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek. Nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty. Podle § 1032 o. z. soud nezbytnou cestu nepovolí,a) převýší-li škoda na nemovité věci souseda zřejmě výhodu nezbytné cesty,b) způsobil-li si nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně ten, kdo o nezbytnou cestu žádá, neboc) žádá-li se nezbytná cesta jen za účelem pohodlnějšího spojení.Nelze rovněž povolit nezbytnou cestu přes prostor uzavřený za tím účelem, aby do něj cizí osoby neměly přístup, ani přes pozemek, kde veřejný zájem brání takovou cestu zřídit. Shora citovaná zákonná ustanovení stanoví na straně jedné pozitivní předpoklady, které musí být splněny pro to, aby bylo možno žalobě na zřízení nezbytné cesty vyhovět (tedy neexistence dostatečného spojení s veřejnou cestou za současného zjištění, že neexistuje ani jiná vhodnější přístupová cesta - § 1029 o. z.), na druhou stranu negativní podmínky, při kterých, pakliže jsou dány, požadavku na zřízení práva nezbytné cesty vyhovět nelze (taxativně vymezené v § 1032 o. z.).4. Právo nezbytné cesty upravené v § 1029 o.z. představuje pravidlo naplňující ústavní právo zaručené v čl. 11. LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD vyhlášené jako součásti ústavního pořádku ČR. Případy, kdy soud podle § 1032 o.z. nezbytnou cestu nepovolí, jsou výjimkou z tohoto pravidla. Nepovolení nezbytné cesty při naplnění všech zákonných podmínek připadá do úvahy v zásadě jen v situacích, v nichž by povolení nezbytné cesty představovalo zneužití práva ve smyslu § 8 o.z. (viz. rozsudek NS ČR sp. zn. 22 Cdo 1470/2016, usnesení NS ČR sp. zn. 22 Cdo 5100/2016). Pouze v případě, pokud veškeré pozitivní podmínky pro povolení nezbytné cesty splněny nejsou, nebo je dána některá z negativních podmínek, pak nezbytnou cestu povolit nelze.5. Základním pozitivním předpokladem pro zřízení práva nezbytné cesty tedy je neexistence dostatečného spojení nemovité věci, ve prospěch které by měla být cesta zřízena, s veřejnou cestou. Takový předpoklad je dán nejen tehdy, nemá-li žadatel jakýkoliv přístup ke své nemovité věci, nýbrž rovněž v případech, kdy majitel sousedního pozemku po určitou dobu užívání dosud rozhodnutím soudu nezřízené cesty pouze fakticky toleruje. Důvodem pro zamítnutí návrhu na povolení nezbytné cesty tak nemůže být pouhá výprosa, neboť tato neposkytuje žadateli potřebnou právní jistotu spojení s veřejnou cestou; tu zpravidla poskytuje právě až právo věcné služebnosti cesty (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 12. 2018, sp. zn. 22 Cdo 1424/2018). Z hlediska možnosti domáhat se povolení nezbytné cesty staví praxe na roveň užívání na základě výprosy i případy obligačních oprávnění dávajících možnost výpovědi bez uvedení důvodů s velmi krátkou výpovědní dobou (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2018, sp. zn. 22 Cdo 651/2018 a ze dne 15. 2. 2022, sp. zn. 22 Cdo 3606/2020).6. Ve zde řešeném případě není mezi stranami sporu o tom, že panující nemovitost (pozemek, který je plošně zcela zastavěn stavbou stodoly) je zcela obklopena nemovitostí sloužící (pozemek představující trvalý travní porost), přičemž žalobcům jako vlastníkům panující nemovitosti nesvědčí žádné (věcné, ani obligační) právo k užívání jakékoliv části sloužící nemovitosti ve vlastnictví žalované. Základní pozitivní předpoklad pro zřízení práva nezbytné cesty je tedy dán.7. Spor mezi stranami se pak v zásadě zúžil pouze na řešení otázky, zda je či není naplněna negativní podmínka zmíněná v ustanovení § 1032 odst. 1 písm. b) o. z., která by zřízení práva nezbytné cesty bránila.8. Z důkazů provedených v řízení soud zjistil tento skutkový stav. Z výpisů z Katastru nemovitostí , právnická osoba, pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště , adresa, – , Anonymizováno, bylo zjištěno, že nemovitosti zapsané na LV č. , hodnota, , pro k.ú. a obec , jméno FO, , a to pozemek parc. č. St. o výměře 97 m2 – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: čp/če, zem. stav., jsou ve společném jmění manželů – žalobců na základě kupní smlouvy ze dne 12. 9. 2016. Nemovitost zapsaná na LV č. , hodnota, , a to pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře 2162 m2 – trvalý travní porost, je ve vlastnictví žalované na základě darovací smlouvy ze dne 20. 4. 2016.9. Z kupní smlouvy ze dne 12. 9. 2016 bylo zjištěno, že jí , jméno FO, prodává kupujícím , jméno FO, a , Jméno žalobce A, pozemek parc. č. St. , Anonymizováno, , jehož součástí je zemědělská stavba bez č./če, zaps. na LV č. , hodnota, pro obec a k.ú. , jméno FO, za dohodnutou kupní cenu ve výši 20 000 Kč.10. Z odborného posudku č. 03/2019 ing. , jméno FO, byla zjištěna obvyklá jednotková cena projednávaného věcného břemene – služebnosti ve výši 70 Kč/m2 ke dni 26. 2. 2019.11. Ze znaleckého posudku ing. , jméno FO, č. , hodnota, -28/2023 byla zjištěna obvyklá cena náhrady za zřízení projednávaného věcného břemene – služebnosti v rozsahu dle geometrického plánu č. , hodnota, -46/2019 ve výši 6 000 Kč.12. Z geometrického plánu č. , hodnota, -46/2019 vyhotoveného Ing. , jméno FO, byl zjištěn rozsah věcného břemene, z geometrického plánu a shodných tvrzení účastníků pak bylo zjištěno, že pozemek parc. č. st. , Anonymizováno, ve vlastnictví žalobců se nachází uvnitř pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, ve vlastnictví žalované, a to bez přístupové cesty.13. Z fotografií a shodných tvrzení účastníků bylo zjištěno, že žalobci za účelem přístupu na svůj pozemek užívají pozemek žalované, což je patrno z vyježděných blátivých kolejí. Na pozemku žalované se nachází pokácené dřeviny a u zemědělské stavby žalobců rostou keře.14. Z písemného čestného prohlášení , jméno FO, , předchozí majitelky nuzné nemovitosti a jejího syna , jméno FO, bylo zjištěno, že od doby zakoupení nemovitosti až do jejího prodeje manželům , jméno FO, v roce 2016 neměli problém s přístupem k nemovitosti ani s uskla