7 C 64/2025-26 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne , datum, domáhala na žalované zaplacení částky 40 685 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně žalobní návrh odůvodnila tak, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČ , IČO, (dále jen „původní věřitelka“), a žalovanou došlo dne , datum, k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , jejíž nedílnou součástí byly Smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru. Na základě této smlouvy, uzavřené po řádném ověření úvěruschopnosti žalované, poskytla původní věřitelka žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Ve smlouvě se žalovaná zavázala zaplatit původní věřitelce spolu s jistinou i poplatek ve výši 19 282 Kč představující součet kapitalizovaných úroků, odměnu za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a poplatek za pojištění ve výši 2 709 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 43 491 Kč (odpovídající součtu poskytnutého úvěru a sjednaných poplatků) se žalovaná zavázala uhradit původní věřitelce formou 21 měsíčních splátek po 2 071 Kč s tím, že poslední splátka byla stanovena na den , datum, . Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, původní věřitelka postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne , datum, . Žalobkyně tedy po žalované požadovala dlužnou jistinu ve výši 19 637,38 Kč, dlužný souhrnný poplatek ve výši 21 047,62 Kč, úrok ve výši 15 % ročně z částky 19 637,38 Kč za období od , datum, do , datum, kapitalizovaný částkou ve výši 3 705,41 Kč, dále pak zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 19 637,38 Kč za období od , datum, do , datum, kapitalizovaný částkou ve výši 3 223,80 Kč, úrok ve výši 15 % ročně z částky 19 637,38 Kč od , datum, do zaplacení a konečně zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 19 637,38 Kč od , datum, do zaplacení. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě celkové dlužné částky, žalovaná však do dne podání návrhu neuhradila ničeho.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud ve věci nařídil jednání na den , datum, , k němuž byli řádně předvoláni účastníci řízení. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila. Žalované bylo předvolání k jednání doručeno dle § 50m o.s.ř. uplynutím lhůty deseti dnů po uložení zásilky u soudu a zveřejnění výzvy k vyzvednutí zásilky na úřední desce soudu, tj. dnem , datum, . Vzhledem k tomu, že se žalovaná k jednání nedostavila a včas nepožádala z důležitého důvodu o odročení, soud projednal a rozhodl věc bez přítomnosti účastníků řízení, vycházeje z obsahu spisu a z provedeného dokazování.4. Ke skutkovým tvrzením žalobkyně byly provedeny důkazy listinami založenými ve spise. Z listin založených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti:- ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, a ze zákaznické karty soud zjistil, že původní věřitelka poskytla žalované, na základě její žádosti a po řádném ověření její úvěruschopnosti, úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku společně se souhrnnými poplatky ve výši 20 782 Kč a poplatkem za pojištění ve výši 2 709 Kč, tj. celkem tedy částku 43 491 Kč původní věřitelce vrátit ve 21 měsíčních splátkách po 2 071 Kč;- ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně seznamu postupovaných pohledávek soud zjistil, že původní věřitelka postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni;- z oznámení o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně podacího lístku soud zjistil, že původní věřitelka vyrozuměla žalovanou o postoupení své pohledávky za žalovanou na žalobkyni;- z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne , datum, včetně podacího lístku soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou před podáním žaloby k úhradě celkového dluhu.5. Na základě provedeného dokazování má soud za zcela prokázané, že žalobkyně disponuje pohledávkou za žalovanou, kterou nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek od původní věřitelky, přičemž právním důvodem postoupené pohledávky byla smlouva o spotřebitelském úvěru. Původní věřitelka poskytla žalované finanční prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaná byla povinna jí je vrátit spolu se souhrnnými poplatky ve výši 23 491 Kč. Žalovaná však svoji povinnost nesplnila, když původní věřitelce svůj dluh řádně a včas neuhradila, čímž se dostala do prodlení.6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).Podle § 1880 odst. 1 občanského zákoníku postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.7. Ve světle citovaných ustanovení soud posoudil po právní stránce žalobu ohledně nároku ze smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 odst. 1 občanského zákoníku ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, jako důvodnou. Původní věřitelka splnila své povinnosti ze smlouvy o úvěru, když žalované poskytla peněžní prostředky; zároveň řádně ověřila úvěruschopnost žalované. Naopak žalovaná svůj díl závazku ze smlouvy řádně nesplnila, jelikož poskytnuté peněžní prostředky se sjednaným příslušenstvím původní věřitelce řádně a včas nevrátila. Původní věřitelka postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni, čímž je dána aktivní legitimace žalobkyně v tomto řízení. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila jistinu ve výši 19 637,38 Kč včetně sjednaných poplatků ve výši 21 047,62 Kč, dostala se tak do prodlení s plněním peněžitého závazku, za což je po právu sankcionována úrokem z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na shora uvedené skutečnosti shledal soud žalobu důvodnou a zavázal proto žalovanou k úhradě dlužné částky spolu s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 939 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 035 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 40 685 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (tj. převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 400 Kč ve výši 504 Kč.9. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.10. Žalovaná je povinna uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o.s.ř.).