10 C 113/2025-53 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 16. 1. 2025 domáhala po žalované zaplacení částky 29 746,70 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že společnost , právnická osoba, . (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“) uzavřela se žalovanou dne 12. 10. 2018 smlouvu o půjčce č. , hodnota, , na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaná nehradila svůj závazek ze smlouvy řádně a včas a byla proto právním předchůdcem žalobkyně vyzvána dopisem ze dne 22. 3. 2019 k úhradě dluhu. Žalovaná však ničeho neuhradila. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 1. 2020, o čemž byla žalovaná vyrozuměna dopisem ze dne 30. 1. 2020. Žalobkyně se v tomto řízení domáhá z titulu výše uvedené smlouvy úhrady částky 9 845,17 Kč (dlužná jistina), 1 054,95 Kč (dlužný obchodní úrok ke dni 22. 3. 2019), 9 806,98 Kč (obchodní úrok ve výši 29,9 % ročně za období od 23. 3. 2019 do 21. 7. 2022), 5 000 Kč (smluvní pokuta), 499 Kč (poplatek za odeslanou upomínku) a dále se domáhá i úhrady zákonného úroku z prodlení, který částečně kapitalizovala za období od 23. 3. 2019 do 21. 7. 2022 na částku 3 197,93 Kč (z dlužné jistiny) a na částku 342,67 Kč (z dlužného obchodního úroku). Žalovaná ničeho žalobkyni neuhradila ani v návaznosti na žalobkyní zaslanou předžalobní upomínku ze dne 21. 7. 2022.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Žaloba a předvolání k jednání bylo žalované řádně doručeno dne 30. 10. 2025 (tj. desátým dnem po uložení a připravení zásilky k vyzvednutí na adrese jejího trvalého pobytu), přičemž byla poučena, že jestliže se k jednání bez důvodné a včasné omluvy nedostaví, může být vynesen rozsudek pro zmeškání. Vzhledem k tomu, že se žalovaná k jednání nedostavila a včas nepožádala z důležitého důvodu o odročení, soud projednal a rozhodl věc bez přítomnosti takového účastníka, vycházeje z obsahu spisu a z provedeného dokazování.4. Žalobkyně při prvním jednání ve věci konaném dne 8. 1. 2026 navrhla vydání rozsudku pro zmeškání.5. Podle § 153b odst. 1 o.s.ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Podle § 153b odst. 3 o.s.ř. rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky.6. Protože v projednávané věci žalobkyně svůj nárok odvozovala od smlouvy o půjčce ve smyslu § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, předmětem řízení tak byla subjektivní majetková práva, o nichž se rozhoduje ve sporném řízení, a tedy účastníci (jejich nositelé) jimi mohou podle jejich povahy i podle příslušných zákonných předpisů volně nakládat. Protože se tedy jednalo o věc, jejíž povaha připouštěla uzavření smíru, bylo možno rozhodnout rozsudkem pro zmeškání ve smyslu § 153b odst. 3 o.s.ř. Z hmotněprávního hlediska soud posoudil spor podle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, přičemž žalobkyni vzniklo na základě smlouvy právo na úhradu dlužné jistiny půjčky, smluvních úroků, a rovněž jí vzniklo právo i na úhradu dlužného poplatku. Nárok na zákonné úroky z prodlení byl žalobkyni přiznán podle § 1968 a § 1970 o. z., a podle vládního nařízení č. 351/2013 Sb., a nárok na zaplacení smluvní pokuty podle § 2048 o. z. Aktivní legitimaci žalobkyně má soud za prokázanou ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 30. 1. 2020 uzavřenou dle ust. § 1879 a násl. o. z. mezi právním předchůdcem žalobkyně jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Protože byly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání, soud podle ustanovení § 153b odst. 1 o. s. ř. vynesl rozsudek pro zmeškání, kterým žalobě zcela vyhověl, přičemž tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, vzal za nesporná.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 374,53 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 190 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 29 746,70 Kč sestávající z částky 300 Kč za dva úkony právní služby realizované před 1. 1. 2025 (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva), z částky 400 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé ze dne 16. 1. 2025 a z částky 2 300 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 8. 1. 2026 včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a, v souvislosti s cestou realizovanou dne 8. 1. 2026 cestovné za 296 ujetých km v částce 2 190,52 Kč (34,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 573/2025 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,4 l/100 km a 5,90 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 573/2025 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 9 × 30 minut v částce 1 350 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 590,52 Kč ve výši 1 594,01 Kč. Soud posoudil žalobu podanou žalobkyní jakožto návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech tak, jak to předpokládá ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu. Je totiž zřejmé, že žalobkyně podala ke zdejšímu soudu více obdobných žalob (např. sp. zn. EPR , č. účtu, či EPR , č. účtu, ), které se liší pouze osobou žalovaného, výší poskytnutého úvěru a výší dlužné částky. Nejedná se tedy o skutkově i právně složité věci, které by se vyskytovaly v rámci podnikání žalobkyně výjimečně.8. Tento rozsudek pro zmeškání obsahuje odůvodnění ve zkráceném znění podle § 157 odst. 3 o. s. ř.