10 C 14/2026-52 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem ze dne 14. 10. 2025 domáhala zaplacení 31 860 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byly žalované poskytnuty bezhotovostně finanční prostředky dle smlouvy a žalovaná se zavázala úvěr splácet měsíčními splátkami. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení se splácením úvěru, byl úvěr žalobkyní ke dni 23. 1. 2025 zesplatněn, o čemž byla žalovaná informována. Žalovaná dluží částku 28 000 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč a ze smluvního úroku 40 % měsíčně za první měsíc doby čerpání úvěru kapitalizovaného ve výši 8 000 Kč. Žalobkyně se dále domáhala zaplacení smluvní pokuty sjednané v odst. 4.2 písm. c) smlouvy ve výši 0,1 % denně z jistiny ode dne 27. 1. 2025 (od data prodlení) do 8. 8. 2025 (odeslání předžalobní upomínky) kapitalizované částkou 3 860 Kč. Žalobkyně žalovanou marně vyzývala k zaplacení předžalobní výzvou ze dne 8. 8. 2025.2. Žalobkyně a její právní zástupkyně se z jednání omluvily, souhlasily s tím, aby soud jednal v jejich nepřítomnosti. Žalovaná se k jednání nedostavila, ani se neomluvila, ač k němu byla řádně a včas předvolána. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a jednal v jejich nepřítomnosti.3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že žalobkyně se dle smlouvy zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky do výše 1 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěr byl sjednán na dobu neurčitou do úplného splacení jistiny. Úroková sazba byla sjednána ve výši 40 % měsíčně. Dle čl. VI. smlouvy byla žalobkyně oprávněna celý dluh zesplatnit v případě prodlení žalované po dobu dvou kalendářních měsíců či delší. Pro případ prodlení byla dále sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž se žalovaný dostane do prodlení. Z žádosti o spotřebitelský úvěr č. , hodnota, a z výpisů z běžného účtu žalovaného za období od 26. 2. 2024 do 22. 7. 2024 soud zjistil, že žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Z kopie občanského průkazu bylo zjištěno, že žalobkyně ověřila totožnost žalovaného. Z potvrzení o platbě bylo zjištěno, že ve prospěch bankovního účtu č. , č. účtu, , VS , var. symbol, byly provedeny z bankovního účtu žalobkyně následující platby: dne 23. 9. 2024 platba ve výši 1 000 Kč, dne 24. 9. 2024 platba ve výši 1 000 Kč, dne 26. 9. 2024 platba ve výši 1 000 Kč, dne 30. 9. 2024 platba ve výši 4 x 1 000 Kč, dne 1. 10. 2024 platba ve výši 2 000 Kč, dne 2. 10. 2024 platba ve výši 2 x 1 000 Kč, dne 4. 10. 2024 platba ve výši 2 x 1 000 Kč a dne 17. 10. 2024 platby ve výši 2000 Kč a 5 000 Kč . Ze zesplatnění spotřebitelského úvěru č. , hodnota, ze dne 23. 1. 2025 soud zjistil, že žalobkyně informovala žalovaného o zesplatnění úvěru. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 8. 8. 2025 včetně podacího lístku bylo zjištěno, že žalobkyně před podáním žaloby žalovaného vyzývala k úhradě dlužné částky.4. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutkový stav věci. Žalobkyně na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala dlužnou částku společně s úrokem ve výši 40 % měsíčně splácet, Jelikož se dostala do prodlení se splácením úvěru, zesplatnila žalobkyně úvěr ke dni 23. 1. 2025. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou byla sjednána povinnost žalovaného uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny denně. Žalovaný však svůj závazek nesplnil řádně, přičemž na jistině úvěru dluží 20 000 Kč, na kapitalizovaném úroku 8 000 Kč a smluvní pokutě 3 860 Kč. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil ani poté, co k tomu byl žalobkyní vyzván předžalobní výzvou.5. Provedeným řízením má soud za prokázané, že žaloba je důvodná, a proto jí vyhověl, když mezi žalovaným a žalobkyní byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalovaný nesplnil svoji povinnost vyplývající pro něj z uvedené smlouvy, neboť svůj závazek řádně nesplatil a původní věřitelce nevrátil částku 20 000 Kč a částku 8 000 Kč na kapitalizovaném úroku. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s plněním svého závazku ve smyslu § 1968 o. z., má žalobkyně právo dle § 1970 o. z. a nařízení č. 531/2013 Sb. na zákonný úrok z prodlení, za období ode dne následujícího po zesplatnění úvěru, tedy od 17. 5. 2023, jakož i právo na smluvní pokutu dle § 2048 o. z. ve sjednané výši 0,1 % z dlužné jistiny denně v požadované výši 3 860 Kč. Z uvedených důvodů shledal soud podanou žalobu důvodnou, a proto jí výrokem I. tohoto rozsudku v plném rozsahu vyhověl.6. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 765 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 275 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 31 860 Kč sestávající z částky 2 380 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava, předžalobní výzva a sepis žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 14b odst. 6 písm. b) a. t.