10 C 257/2025-79 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 23. 4. 2025 doplněného podáním ze dne 31. 10. 2025 a 3. 12. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení 16 704,70 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne 12. 4. 2022 se společností , právnická osoba, . (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“) smlouvu o běžném účtu č. , hodnota, a následně také o poskytování konkrétního úvěru , Anonymizováno, k tomuto běžnému účtu (dále jen „smlouva“), na jejímž základě původní věřitelka žalovanému poskytla úvěr ve výši 13 709,97 Kč. Žalovaný se v rámci kontokorentního úvěru zavázal, že jeho běžný účet bude vykazovat kreditní zůstatek, a to alespoň jedenkrát v průběhu každých 180 dnů čerpání , Anonymizováno, a že bude mít na běžném účtu minimální měsíční kreditní příjem ve výši odpovídající 50 % poskytnutého úvěrového limitu a že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu. Dále se žalovaný zavázal neocitnout se v prodlení se splněním jakéhokoliv svého závazku vzniklého z uvedené smlouvy. Tuto svoji povinnost však porušil, když se dostal do prodlení s plněním smluvních povinností a úroků. Právní předchůdce žalobkyně proto využil svého práva a dne 26. 1. 2024 převedl v souladu s podmínkami smlouvy debetní zůstatek z běžného účtu na úvěrový účet č. , č. účtu, a umožnil splácení ve splátkách. Následně dne 24. 6. 2024 úvěr prohlásil za splatný.Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 9. 12. 2024 byla pohledávka za žalovaným postoupena z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni. Dopisem ze dne 18. 12. 2024 bylo žalovanému postoupení pohledávky oznámeno. Žalovaná částka sestává z dlužné jistiny ve výši 13 709,97 Kč, poplatků ve výši 2 100 Kč, nepovoleného záporného zůstatku ve výši 894,73 Kč a dále žalobkyně požaduje zaplacení úroku ve výši 14,75 % z částky 13 709,97 Kč od 25. 6. 2024 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 951 Kč a zákonné úroky z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 15 809,97 Kč od 18. 12. 2024 do zaplacení a z částky 894,73 od 18. 12. 2024 do zaplacení. Žalobkyně žalovaného marně vyzývala k úhradě dlužné částky.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, z jednání soudu se telefonicky omluvil a sdělil že souhlasí, aby jednání proběhlo bez jeho přítomnosti. Žalobkyně i její právní zástupce se z jednání omluvili, jednání se zúčastnila advokátka , tituly před jménem, , jméno FO, na základě substituční plné moci od právního zástupce žalobkyně.3. Soud ve věci provedl dokazování listinami předloženými žalobkyní. Ze Smlouvy o bankovních produktech a službách a z Dispozic k této smlouvě dne 12. 4. 2022 soud zjistil, že původní věřitelka se žalovanému zavázala poskytnout peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit původní věřitelce spolu uhradit celkovou částku ve výši 10 636,75 Kč. Před uzavřením smlouvy původní věřitelka provedla kontrolu úvěruschopnosti žalovaného, z nichž ověřila příjmy žalovaného. Úrok byl sjednán ve výši 21,99 %. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 9. 12. 2024 včetně přílohy, z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 18. 12. 2024 a podacího lístku soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla původní věřitelkou postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Z předžalobní výzvy ze dne 13. 3. 2025, včetně podacího lístku z téhož dne, soud zjistil, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k zaplacení dlužné částky.4. Po provedeném dokazováním soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně dne 12. 4. 2022 smlouvu o běžném účtu a následně také o poskytování konkrétního úvěru , Anonymizováno, k tomuto běžnému účtu, přičemž dostatečně zkoumal jeho úvěruschopnost. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut kontokorentní úvěr do výše 13 709,97 Kč za smluvený úrok 21,99 % ročně.Z důvodu neplněním smluvených podmínek kontokorentního úvěru právní předchůdce žalobkyně převedl dne 26. 1. 2024 pohledávku na úvěrový účet č. , č. účtu, a umožnil splácení ve splátkách. Jelikož dlužná částka nebyla řádně a včas splácena a žalovaný neplnil podmínky úvěru, právní předchůdce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě celé dlužné částky ve výši 15 946,59 Kč. Po tomto datu nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku do postoupení pohledávky uhrazeno ničeho. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne , datum, . Žalovaný svůj dluh žalobkyni neuhradil, ačkoliv byl k tomu vyzván předžalobní výzvou.5. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Nárok žalobkyně na zaplacení žalované částky vyplývá z § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Z této právní úpravy vyplývá závazek žalovaného k zaplacení částky ve výši 15 809,97 Kč a 894,73 Kč (přečerpaný kontokorent) a úroku ve výši 14,75 % z částky 13 709,97 od 25. 6. 2024, Anonymizováno, do zaplacení.Vedle žalované jistiny a úroku vznikl žalobkyni podle § 1970 o. z. též nárok na zaplacení požadovaného úroku z prodlení, který byl kapitalizován částkou 951 Kč a dále ve výši 14,75 % ročně z částky 15 809,97 Kč od 18. 12. 2024 do zaplacení a z částky 894,73 od 18. 12. 2024 do zaplacení. Výše úroku z prodlení je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 313,30 Kč. Tyto náklady sestávají ze- zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč,- nákladů zastoupení advokátem, jemuž náleží odměna stanovenái. dle § 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a sepis žaloby) realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t., aii. dle § 14b odst. 4 a § 7 bod. 5 a. t. sestávající se z částky 1 780 Kč za jeden úkon právní služby (účast na jednání) včetně jedné paušální náhrady výdajů ve výši 450 Kč dle § 14b odst. 6 písm. b) a. t. a- náhrady DPH 21 % ve výši 783,30 Kč.Soud žalobkyni nepřiznal odměnu advokáta za úkon „písemné podání ve věci samé ze dne 31. 1. 2025“. V daném případě se nejednalo o podání ve věci samé ve smyslu a.t., neboť právní zástupce žalobkyně na výzvu soudu dokládal skutečnosti, které měly být doloženy již v žalobním návrhu (zkoumání úvěruschopnosti žalovaného).