10 C 318/2025-32 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 30. 7. 2025 se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení částky 20 000 Kč s úroky z prodlení z titulu bezdůvodného obohacení. Svůj návrh žalobkyně odůvodnila tím, že mezi žalovaným a společností , Anonymizováno, , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále též jen „původní věřitelka“) probíhala jednání o uzavření smlouvy, avšak uzavřenou smlouvu není žalobkyně schopna doložit. Původní věřitelka poskytla žalovanému dne 18. 5. 2025 částku ve výši 20 000 Kč bezhotovostním převodem na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalovaný se na úkor původní věřitelky bezdůvodně obohatil. Pohledávka za žalovaným byla nejprve smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 5. 2025 postoupena na společnost , právnická osoba, ., smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 22. 5. 2025 pohledávku nabyla žalobkyně. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil ani v reakci na zaslanou předžalobní upomínku ze dne 20. 6. 2025.2. Žalobkyně a její právní zástupce se z jednání omluvili, souhlasili s tím, aby soud jednal v jejich nepřítomnosti. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ani se nedostavil k jednání, ani se neomluvil, ač byl k jednání řádně a včas předvolán. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a jednal v nepřítomnosti účastníků.3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, která však není podepsána žalovaným, a všeobecných obchodních podmínek pro smlouvy o zápůjčce původní věřitelky soud zjistil, že dle textu smlouvy měl být žalovanému původní věřitelkou poskytnut úvěr ve výši 5 000 Kč. Z potvrzení o provedené platbě ze dne 31. 1. 2024, 22. 3. 2024 a 25. 3. 2024 soud zjistil, že původní věřitelka převedla ve prospěch účtu č. , č. účtu, částku ve výši 5 000 Kč, 10 000 Kč a 5 000 Kč, variabilní symbol , var. symbol, je shodný s rodným číslem žalovaného. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 5. 2025 soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla z původní věřitelky postoupena na společnost , právnická osoba, . Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 5. 2025 soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobkyni. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 20. 6. 2025, předžalobní upomínkou z téhož dne a souvisejícím poštovním podacím lístkem bylo prokázáno, že žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn též byl žalobkyní vyzván k vyrovnání předmětného dluhu.4. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutkový stav věci. Původní věřitelka zaslala žalovanému na jeho účet částku celkem 20 000 Kč, a to postupně dne 31. 1. 2024 částku 5 000 Kč, dne 22. 3. 2024 částku 10 000 Kč a dne 25. 3. 2024 částku 5 000 Kč. Pohledávka za žalovaným byla nejprve smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 5. 2025 postoupena na společnost , právnická osoba, , následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 22. 5. 2025 na žalobkyni. Žalovaný na dluh ničeho neuhradil, ačkoliv byl žalobkyní vyzýván.5. Provedeným řízením má soud za prokázané, že žaloba je důvodná, proto jí vyhověl. Předmětná pohledávka byla platně postoupena na žalobkyni podle § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), proto je žalovaný povinen vydat předmětné bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 o. z., tj. získané finanční prostředky ve výši 20 000 Kč, žalobkyni. Jelikož tak neučinil, přestože k tomu byl vyzýván, dostal se do prodlení s plněním svého peněžitého dluhu ve smyslu § 1968 o. z. Soud tedy rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši stanovené dle § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 300 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 000 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. Soud posoudil žalobu podanou žalobkyní jakožto návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech tak, jak to předpokládá ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu. Je totiž zřejmé, že žalobkyně podala ke zdejšímu soudu více obdobných žalob (vedených pod sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, či , spisová značka, ), které se liší pouze osobou žalovaného a výší dlužné částky (bezdůvodného obohacení). Nejedná se tedy o skutkově i právně složité věci, které by se vyskytovaly v rámci podnikání žalobkyně výjimečně.