10 C 43/2026-30 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se po žalované domáhala návrh na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 12. 12. 2025 zaplacení částky ve výši 353 600 Kč z titulu dvou neuhrazených dobropisů. Na základě žalovanou vystavené zálohové faktury číslo , hodnota, ze dne 28.8.2024 žalobkyně žalované zaplatila zálohu na budoucí dovoz osobního automobilu značky , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ve výši 160 000 Kč. Tato zálohová platba byla zaplacena ve prospěch žalované dne 6. 9. 2024. Vzhledem k tomu, že prodej automobilu se následně neuskutečnil, žalovaná vystavením dobropisu – daňového dokladu číslo , hodnota, ze dne 22. 11. 2024 se zavázala ve lhůtě do 22. 11. 2024 žalobkyní zaplacenou zálohu ve výši 160 000 Kč vrátit, což se do současné doby nestalo, takže od 23.11.2024 se žalovaná dostala do prodlení s plněním své povinnosti a nám kromě nároku na zaplacení jistiny náleží i nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení od 23.11.2024 do zaplacení z žalované částky. Stejným způsobem žalobkyně zaplatila žalované částku ve výši 193 000 Kč na základě zálohové faktury číslo , hodnota, ze dne 28.8.2024 na budoucí dovoz osobního automobilu značky , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Tato zálohová platba byla zaplacena ve žalované dne 11. 9. 2024. Vzhledem k tomu, že prodej automobilu se následně neuskutečnil, žalovaná vystavením dobropisu – daňového dokladu číslo , Anonymizováno, dne 31. 1. 2025 se zavázala ve lhůtě do 15. 2. 2025 žalobkyní zaplacenou zálohu ve výši 193 600 Kč vrátit. Do dne podání návrhu žalovaná ani jeden z dobropisů žalobkyni neuhradila, přestože k tomu byla vyzvána upomínkou ze dne 19. 2. 2025 a výzvou ze dne 23. 9. 2025. Vzhledem k prodlení žalované po ní žalobkyně požaduje částku ve výši 353 600 Kč společně s úroky z prodlení ve výši 12,75 % z částky 160 000 Kč od 23. 11. 2024 do zaplacení a ve výši 12 % z částky 193 600 Kč od 16. 2. 2025 do zaplacení2. Z jednání konaného dne , datum, se žalobkyně omluvila, právní zástupce žalobkyně a žalovaná byli přítomni. V rámci jednání žalovaná namítala existenci další zálohové faktury, a to na automobil značky , jméno FO, . Kdy provedené úhrady žalobkyně považovala za započtené právě na tuto fakturu. K tomuto právní zástupce žalobkyně uvedl, že tato zálohová faktura byla uhrazena žalobkyní v hotovosti. Žalovaná dále uvedla, že dobropisy byly vystaveny její účetní ale bez jejího souhlasu a svolení. Dobropisy měly být vystaveny na pokyn přítele žalované a obecně komunikace se žalobkyní probíhala přes přítele žalované. Zde právní zástupce žalobkyně namítá, že žalované byly zaslány upomínky a předžalobní výzvy do datové schránky. K tomuto žalovaná uvedla, že o nich ví, ale nereagovala na ně.3. Soud ve věci provedl dokazování listinami předloženými žalobkyní. Ze zálohových faktur č. , hodnota, a č. , hodnota, ze dne 28. 8. 2024, daňového dokladu č. , Anonymizováno, ze dne 11. 9. 2024, faktur č. , hodnota, a č. , hodnota, ze dne 22. 11. 2024, faktury č. , hodnota, ze dne 31. 1. 2025, upomínky ze dne 20. 2. 2025 a její doručenky, upomínky č. , hodnota, ze dne 4. 4. 2025 a její doručenky, předžalobní výzvy ze dne 23. 9. 2025 a její doručenky soud zjistil, že žalobkyně uhradila žalované celkovou částku ve výši 353 600 Kč. jakožto zálohu na budoucí dovoz dvou automobilů , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Jelikož k budoucímu dovozu nedošlo, žalovaná vystavila žalobkyni dobropis ve formě faktur č. , hodnota, a č. , hodnota, . Žalovaná však žalobkyni tyto dobropisy ani přes upomínku ze dne 20. 2. 2025, upomínku č. , hodnota, ze dne 4. 4. 2025 a předžalobní výzvu ze dne 23. 9. 2025 neuhradila. Žalovaná soudu nepředložila v rámci jednání důkazy dokazující její tvrzení, přestože byla poučena v souladu s § 119a o. s. ř.4. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutkový stav věci. Žalobkyně disponuje pohledávkou za žalovanou, přičemž právním důvodem pohledávky jsou neuhrazené dobropisy. Žalovaná se zavázala v rámci dobropisů vrátit žalobkyni finanční plnění, které obdržela jako zálohu na budoucí dovoz automobilů, který se nakonec neuskutečnil. Proto se žalobkyně s žalovanou dohodly na ukončení smluv o dovozu automobilů a na vrácení finančního plnění zpět žalobkyni právě formou zmíněných dobropisů. Žalovaná na tento svůj dluh žalobkyni neuhradila ničeho. Žalovaná na žalovanou částku ničeho neuhradila, přestože k tomu byla žalobkyní opakovaně vyzývána, a to upomínkou ze dne 20. 2. 2025, upomínkou č. , hodnota, ze dne 4. 4. 2025 a předžalobní výzvou ze dne 23. 9. 2025.5. Provedeným řízením má soud za prokázané, že žaloba je důvodná, a proto jí vyhověl, když mezi žalovanou a žalobkyní byly uzavřeny smlouvy o koupi automobilů podle § 2079 a násl., § 2085 a násl., § 2157 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), jejichž součástí byla dohoda o úhradě zálohy na dovoz automobilů. Jelikož se dovoz automobilů neuskutečnil, dohodli se žalobkyně se žalovanou na ukončení smluv a tím pádem na vrácení záloh ve výši 353 600 Kč. Žalovaná své povinnosti dle dohody o ukončení smluv nesplnila, neboť žalobkyni neuhradil řádně a včas částku ve výši 353 600 Kč. Vedle žalované jistiny vzniklo žalobkyni právo dle § 1970 o. z. na zákonný úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z částky 160 000 Kč od 23. 11. 2024 do zaplacení a z částky 193 600 Kč od 16. 2. 2025 do zaplacení. Soud nepřihlédl k tvrzení žalované o existenci další faktury na automobil , jméno FO, a zápočtu žalované částky na tuto fakturu, neboť žalovaná výslovně při jednání soudu dne , datum, uvedla, že tento nárok uplatní samostatnou žalobou. Soud proto výrokem I. tohoto rozsudku žalobě vyhověl.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 63 463,60 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 14 144 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 353 600 Kč sestávající z částky 9 740 Kč za každý ze 4 úkonů právní služby (převzetí a příprava, předžalobní výzva, účast na jednání soudu dne , datum, , žaloba) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 40 760 Kč ve výši 8 559,60 Kč. Náklady za promeškaný čas a cestu žalobkyně nepožaduje.