10 C 45/2026-77 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem ze dne 1. 10. 2025 domáhala na žalovaném zaplacení 25 517 Kč s příslušenstvím. Žalobní návrh odůvodnila tak, že žalovaný jako vlastník/provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, RZ: , SPZ, , VIN , VIN kód, (dále jen „vozidlo“) neměl v období od 23. 7. 2022 do 24. 10. 2022, od 25. 10. 2022 do 16. 1. 2023, od 12. 7. 2023 do 11. 9. 2023, od 12. 9. 2023 do 19. 2. 2024 a od 20. 2. 2024 do 8. 6. 2024 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ačkoliv mu tato povinnost plyne ze zákona. Žalobkyni tak v souladu s § 4 odst. 1 a 4 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, účinného do 31. 3. 2024, ve spojení s § 2 vyhl. č. 205/1999 Sb., a jednak na základě ustanovení § 45 odst. 2 zák. č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, účinného od 1. 4. 2024, ve spojení s § 5 vyhl. č. 69/2024 Sb. vznikl nárok na příspěvek vypočtený jako součin počtu dní, kdy byla porušována výše uvedená povinnost a výše denní sazby podle druhu vozidla. Jelikož vozidlo nebylo pojištěno celkem 511 dní při denní sazbě příspěvku 47 Kč vzniklo žalobkyni právo na příspěvek ve výši 4 418 Kč, 3 948 Kč, 2 914 Kč, 7 567 Kč a 5 170 Kč a náklady na mimosoudní uplatnění práva na příspěvek ve výši 5 x 300 Kč, splatnost nastala ke dni 27. 2. 2023 (u částky 4 418 Kč), 20. 6. 2023 (u částky 3 948 Kč), 20. 1. 2024 (u částky 2 914 Kč), 29. 6. 2024 (u částky 7 567 Kč) a 5. 11. 2024 (u částky 5 170 Kč) a 10. 2. 2025 (u částky 7 085 Kč) po výzvě žalobkyně. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě výše uvedených pohledávek rovněž předžalobní výzvou, avšak žalovaný ničeho na svůj dluh neuhradil.2. Žalobkyně a její právní zástupkyně se z jednání omluvily, souhlasily s tím, aby soud jednal v jejich nepřítomnosti. Žalovaný se k jednání nedostavil, ani se neomluvil, ač k němu byl řádně a včas předvolán. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a jednal v jejich nepřítomnosti.3. Soud ve věci provedl dokazování následujícími listinami. Ze zjištěných údajů o vozidle z centrálního registru vozidel soud zjistil, že žalovaný byl v rozhodném období vlastníkem/provozovatelem vozidla. Z výzvy ze dne 14. 12. 2022 včetně informací o podání zásilky a jejím sledování bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu ve výši 4 418 Kč ve lhůtě 60 dnů, a to z důvodu nesjednání pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při provozu vozidla. Z výzvy ze dne 6. 4. 2023 včetně informací o podání zásilky a jejím sledování bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu ve výši 3 948 Kč ve lhůtě 60 dnů, a to z důvodu nesjednání pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při provozu vozidla. Z výzvy ze dne 6. 11. 2023 včetně informací o podání zásilky a jejím sledování bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu ve výši 2 914 Kč ve lhůtě 60 dnů, a to z důvodu nesjednání pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při provozu vozidla. Z výzvy ze dne 15. 4. 2024 včetně informací o podání zásilky a jejím sledování bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu ve výši 7 567 Kč ve lhůtě 60 dnů, a to z důvodu nesjednání pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při provozu vozidla. Z výzvy ze dne 22. 8. 2024 včetně informací o podání zásilky a jejím sledování bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu ve výši 5 170 Kč ve lhůtě 60 dnů, a to z důvodu nesjednání pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při provozu vozidla. Z upomínky ze dne 22. 3. 2023, 12. 7. 2023, 7. 2. 2024, 17. 7. 2024 a 12. 11. 2024 soud zjistil, že žalobkyně žalovaného opakovaně upomínala o zaplacení příspěvku za vozidlo včetně nákladů na mimosoudní uplatnění práva. Z předžalobní upomínky ze dne 19. 3. 2024, 26. 4. 2024, 12. 9. 2024 a 16. 1. 2025 včetně doručenek datové zprávy bylo zjištěno, že žalovanému byla před podáním žaloby odeslána předžalobní výzva.4. Provedeným dokazováním má soud za prokázaný následující skutkový stav věci. K vozidlu neměl žalovaný v rozhodných obdobích sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému příspěvek do garančního fondu za dobu, po kterou žalovaný provozoval vozidlo bez tzv. povinného ručení, a vyzvala jej k úhradě ve lhůtě 60 dnů od doručení; žalovaný nezaplatil žalobkyni ničeho. Žalobkyně žalovaného upomínala k zaplacení příspěvku včetně nákladů na jeho uplatnění a nákladů, žalovaný však žalobkyni ničeho neuhradil ani přes předžalobní výzvy.Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žaloba je důvodná, a proto jí soud vyhověl, když žalovaný v rozporu se zákonem provozoval vozidlo po dobu celkem 511 dní bez sjednaného pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, čímž porušil svou zákonnou povinnost podle § 1 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb., resp. podle § 6 odst. 1 zák. č. 30/2024 Sb. Podle § 4 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., resp. podle § 45 odst. 2 zák. č. 30/2024 Sb., je proto žalovaný jako provozovatel předmětného vozidla povinen zaplatit za každý den, kdy vozidla neměl pojištěná, příspěvek stanovený dle vyhlášky č. 205/1999 Sb., resp. dle vyhlášky č. 69/2024 Sb., tzn. příspěvek ve výši 4 418 Kč, 3 948 Kč, 2 914 Kč, 7 567 Kč a 5 170 Kč. Spolu s těmito příspěvky je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni poplatky spojené s vymáháním pohledávky ve výši 5 x 300 Kč, a to podle § 4 odst. 4 zák. č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb., resp. podle § 45 odst. 2 zák. č. 30/2024 Sb. ve spojení s § 6 vyhl. č. 69/2024 Sb. Celkem je tedy žalovaný povinen žalobkyni zaplatit částku 25 517 Kč. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením žalované částky, je zároveň povinen zaplatit žalobkyni zákonné úroky z prodlení podle § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť splatnost příspěvků nastala marným uplynutím lhůty uvedené ve výzvě k zaplacení dlužného příspěvku (§ 4 odst. 7 zák. č. 168/1999 Sb., resp. § 46 odst. 2 zák. č. 30/2024 Sb.).5. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 142a odst. 1 o. s. ř. a jejich náhradu přiznal ve věci úspěšné žalobkyni, která před jejím podáním žalovaného o zaplacení prostřednictvím právního zástupce písemně upomínala. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 021 Kč a dvou paušálních náhrad hotových výdajů à 100 Kč dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Soud má s přihlédnutím k nálezům Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 988/2012, II. ÚS 736/2012 a IV. ÚS 223/2012 za to, že žalobkyni nelze na nákladech řízení přiznat jakožto účelně vynaložené náklady za právní zastoupení, když v projednávaném případě se nejednalo o úkony učiněné v reakci na individuálně uplatněnou obranu ze strany žalovaného, nýbrž o prosté přepsání údajů z upomínky sestavené žalobkyní do formuláře návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Byť žalobkyně není subjektem „spolufinancovaným státem“, byla však zřízena mimo jiné i za účelem správy garančního fondu, jehož zdrojem tvorby jsou i příspěvky nepojištěných, tedy jejich vybírání a případně též vymáhání představuje činnost náležející k hlavnímu předmětu činnosti žalobkyně. Právě jako takovou by ji žalobkyně měla být schopna zajišťovat vlastními silami, na rozdíl od jednotlivých pojišťoven, u kterých vymáhání neuhrazeného pojistného představuje pouze nutný vedlejší produkt jejího podnikání, který nemusí být schopna zabezpečit z vlastních zdrojů. Ačkoliv tedy náklady na zastupování advokátem nejsou v projednávaném případě účelně vynaloženými, náleží žalobkyni paušální náhrada hotových výdajů tak, jako by příslušela účastníku nezastoupenému v řízení zástupcem podle § 137 odst. 2 o.s.ř., tedy ve výši 200 Kč, tj. ve výši 100 Kč dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za každý ze dvou úkonů (tj. výzvu k plnění a návrh na vydání elektronického platebního rozkazu) dle § 1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., když současně řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a šlo v něm o peněžité plnění nepřesahující částku 50 000 Kč (k tomu srov. usnesení Krajského soudu v Brně – pobočky v Jihlavě ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ).