14 Cmo 317/2020-31 — Vrchní soud v Praze

1. Soud prvního stupně v záhlaví uvedeným usnesením zamítl návrh likvidátora , Anonymizováno, na poskytnutí zálohy ve výši 60 500 Kč.2. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí vyplývá, že Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci usnesením ze dne 6. června 2008, č. j. 39 Cm 69/2008-5, rozhodl o zrušení společnosti , Anonymizováno, (dále jen „společnost“), nařídil její likvidaci a likvidátorem z řad konkurzních správců jmenoval , Anonymizováno, . Usnesení nabylo právní moci dne 13. září 2008. Likvidátor podáním ze dne 21. srpna 2020 požádal o poskytnutí zálohy ve výši 60 500 Kč s odůvodněním, že společnost je nemajetná a po celou dobu likvidace náklady spojené s likvidací hradil ze svého. Soud prvního stupně uvedl, že délka likvidace společnosti je záležitostí jmenovaného likvidátora. V daném případě však tato trvá neúměrně dlouhou dobu; kdy jediným zjištěním likvidátora za 12 let jeho činnosti bylo zjištění, že společnost je nemajetná. Soud prvního stupně konstatoval, že obvyklé náklady likvidace v obdobných případech nepřesahují zpravidla částku 5 000 až 10 000 Kč. Návrh v poměrech projednávané věci nepovažoval za důvodný, neboť „soud nelze zaměňovat za podpůrný fond na finanční podporu liknavých likvidátorů“. Dále je potřeba, aby likvidátor ukončil likvidaci zákonným postupem, třeba i za použití § 82 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, podal soudu zprávu likvidátora, vyčíslil a prokázal účelně vynaložené výdaje. Takovými výdaji nejsou ty výdaje, které byly vynaloženy jen v důsledku liknavého postupu likvidátora.3. Proti usnesení soudu prvního stupně podal likvidátor včas odvolání, navrhuje, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil a zprostil jej funkce likvidátora.4. Odvolatel uvádí, že jeho podnikatelská činnost byla prakticky ukončena. Jeho příjmem je pouze důchode; nemá žádné prostředky, ze kterých by mohl uhradit náklady nezbytné pro zdárné ukončení likvidace společnosti.5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně podle ustanovení § 212 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a neshledal odvolání důvodným.6. Předně odvolací soud připomíná, že likvidace obchodní společnosti nařízená soudem před 31. prosincem 2013 se dokončí podle tehdejší právní úpravy /§ 3043 odst. 2 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“)/, tj. podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku ve znění účinném do 31. prosince 2013 (dále jen „obch. zák.“). Stejně tak postavení likvidátora (např. jeho odvolání, vzdání se funkce, odměňování, náhrada nákladů likvidace), jemuž vznikla funkce před 31. prosincem 2013, se bude řídit dosavadní právní úpravou (viz § 3028 odst. 1 a 3 věty první o. z. ). Ke shodnému závěru dospěl odvolací soud např. v usnesení dne 7. ledna 2016, sp. zn. 14 Cm 348/2015, uveřejněném pod číslem 118/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní. V ustanovení § 71 odst. 6 obch. zák. možnost poskytnutí zálohy na náklady spojené s likvidací společnosti likvidátorovi byla výslovně zakotvena. Na likvidátorovi jmenovaném soudem nelze spravedlivě požadovat, aby veškeré náklady s likvidací spojené, do doby, než bude rozhodnuto o výši odměny likvidátora, nesl ze svého. Záloha na náklady likvidace společnosti má pokrýt pouze nezbytné výdaje, neslouží ke krytí veškerých nákladů s likvidací spojených. Zda však bude likvidátorovi záloha poskytnuta, a v jaké výši, záleží vždy na okolnostech daného případu.7. V poměrech projednávané věci je třeba soudu prvního stupně přisvědčit v tom, že výše náhrady hotových výdajů likvidace nemajetné a jen formálně existující obchodní společnosti podle rozhodovací praxe soudů zpravidla nepřesahuje částku 10 000 Kč. Likvidátorem požadovaná částka není adekvátní; jeho požadavek se jeví jako přemrštěný a bylo by třeba, aby likvidátor specifikoval, na úhradu jakých nezbytných konkrétních hotových výdajů zálohu plánuje použít, případně řádně specifikoval již vzniklé výdaje, k tomu měl soud prvního stupně likvidátora vyzvat.8. Nelze však pominout, že likvidátor spolu s odvoláním navrhl, aby jej soud zprostil funkce. Tento návrh musí soud prvního stupně projednat a rozhodnout o něm. Do té doby je požadavek na poskytnutí zálohy irelevantní.9. S ohledem na shora uvedené skutečnosti odvolací soud usnesení soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil.