14 Cmo 359/2020-37 — Vrchní soud v Praze

1. Soud prvního stupně v záhlaví uvedeným usnesením schválil konečnou zprávu o průběhu likvidace obchodní společnosti , Anonymizováno, /dále jen „společnost“/ ze dne 16. července 2020 (výrok I.), přiznal likvidátorce , Anonymizováno, odměnu ve výši 5 000 Kč a náhradu hotových výdajů likvidace ve výši 2 357,30 Kč; celkem 7 357,30 Kč (výrok II.).2. Výrok II. usnesení soud prvního stupně odůvodnil tím, likvidace společnosti byla nařízena a , Anonymizováno, ustanovena likvidátorkou společnosti usnesením soudu prvního stupně ze dne 15. února 2013, č. j. 36 Cm 73/2012 - 8. S ohledem na přechodné ustanovení § 3043 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku /dále jen „o. z.“/, je třeba vyjít při rozhodování o její odměně a o náhradě výdajů likvidace z právní úpravy účinné do 31. prosince 2013, konkrétně z § 1 odst. 2, § 4 odst. 2, § 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 479/2000 Sb., o odměně a náhradě hotových výdajů likvidátora a člena statutárního orgánu společnosti jmenovaného soudem /dále jen „vyhláška“/. Likvidátorce přiznal odměnu v maximální výši 5 000 Kč a současně rozhodl o náhradě všech likvidátorkou vyčíslených výdajů likvidace, vyjma nákladů ve výši 220 Kč na tisk, neboť tento výdaj (na rozdíl od ostatních výdajů) likvidátorka nedoložila.3. Likvidátorka podala proti výroku II. usnesení odvolání, navrhujíc jeho změnu a přiznání odměny ve výši 13 000 Kč a náhrady hotových výdajů likvidace ve výši 2 577,30 Kč; celkem 15 577,30 Kč.4. Odvolatelka argumentuje nepřiměřeností přiznané odměny, k tomu vypočítává jednotlivé úkony, které při likvidaci učinila, poukazuje na to, že z částky 5 000 Kč po odečtení povinných odvodů jí zbyde 3 150 Kč, přepočtená hodinová mzda tak odpovídá mzdě u profesí se základní kvalifikací. Přiznaná odměna neodpovídá vykonané práci, kvalifikaci a odpovědnosti likvidátora. Navíc odporuje dosavadní rozhodovací praxi soudů. Podle usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. března 2017, č. j. 7 Cmo 74/2016-36 a ze dne 26. dubna 2017, č. j. 7 Cmo 4/2016 - 28, činí přiměřená výše odměny 10 000 Kč. Stran částky 220 Kč za tisk listin je zřejmé, že likvidátor musí vést likvidační spis a korespondující náklady nemohou být s ohledem na postavení likvidátora hrazeny z jeho odměny. Podle jediné přijatelné analogie zaměstnanec není plátcem nákladů souvisejících s výkonem práce. Kalkulace částky se opírá o vlastní prostředí soudu jako zadavatele, kdy je účtováno podle instrukce MS ČR č. j. 286/2011-OT-OSV.5. Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu podle § 212 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.6. Usnesení soudu prvního stupně ze dne 15. února 2013, č. j. 36 Cm 73/2012 - 8, o zrušení společnosti s likvidací a jmenování odvolatelky likvidátorkou společnosti nabylo právní moci dne 23. března 2013, jak se podává z obsahu spisu. Likvidátorka nezjistila relevantní majetek společnosti, likvidační zůstatek byl nulový, jak vyplývá z konečné zprávy o průběhu likvidace ze dne 16. července 2020.7. Při stanovení výše odměny a náhrady hotových výdajů likvidátora v případech, kdy k nařízení likvidace a jmenování likvidátora došlo v období od 1. ledna 2001 do 31. prosince 2013, je třeba vyjít z právní úpravy účinné v době, kdy byl likvidátor soudem jmenován do své funkce, v daném případě tedy z vyhlášky, a nikoliv z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob /dále jen „nařízení“/, a to i přesto, že je o odměně a náhradě hotových výdajů likvidátora rozhodováno po 1. lednu 2014 (viz usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 7. ledna 2016, sp. zn. 14 Cmo 348/2015, uveřejněné pod číslem 118/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní). Je tomu tak proto, že likvidace obchodní společnosti nařízená soudem před 31. prosincem 2013 se dokončí podle tehdejší právní úpravy, jak vyplývá z přechodného ustanovení § 3043 odst. 2 o. z., na které správně odkazuje soud prvního stupně, podle něhož bylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona rozhodnuto o zrušení nebo přeměně právnické osoby, postupuje se podle dosavadních právních předpisů, nerozhodne-li příslušný orgán právnické osoby do tří měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, že se uplatní postup podle tohoto zákona (druhá část této věty se přirozeně uplatní pouze v případě dobrovolné likvidace), tedy podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku /dále jen „obch. zák.“/. Vyhláška i nařízení jsou podzákonné právní předpisy; vyhlášku vydalo Ministerstvo spravedlnosti k provedení § 71 odst. 9 obch. zák., podle něhož Ministerstvo spravedlnosti stanoví vyhláškou pravidla pro určení výše odměny likvidátora nebo člena orgánu společnosti jmenovaného soudem, a v jakých případech náhradu hotových výdajů a odměnu likvidátora hradí stát. Nařízení vydala vláda k provedení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních a zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. V projednávané věci likvidace proběhla dle § 70 a násl. obch. zák. (včetně zmíněného § 71 odst. 9 obch. zák.), proto nelze jako prováděcí předpis aplikovat nařízení, jež je prováděcím předpisem k jiným zákonům, nýbrž je třeba aplikovat vyhlášku, z níž správně vyšel i soud prvního stupně. Naproti tomu v soudních rozhodnutích, na která odvolatelka poukazuje, je s ohledem na nařízení likvidace po 1. lednu 2014 aplikováno nařízení.8. Podle § 71 odst. 6 obch. zák. odměnu likvidátora určuje orgán společnosti, který likvidátora jmenoval. Byl-li likvidátor jmenován soudem, určuje jeho odměnu soud. Likvidátorovi lze přiznat právo na vyplácení zálohy. Jde-li o likvidátora jmenovaného soudem podle § 71 odst. 2 věty druhé, odměna mu nenáleží.9. Podle § 7 vyhlášky, není-li likvidační majetek k úhradě odměny a hotových výdajů likvidátora, hradí odměnu a hotové výdaje podle § 8 a 9 likvidátorovi stát. Dostačuje-li likvidační majetek k úhradě odměny a hotových výdajů pouze částečně, hradí odměnu a hotové výdaje stát pouze v rozsahu, v jakém nebyly uhrazeny z majetku společnosti.10. Podle § 4 vyhlášky(1) Skončí-li likvidace dříve, než je zjištěna výše likvidačního majetku, nebo nedostačuje-li likvidační majetek zcela nebo zčásti k úhradě odměny, náleží likvidátorovi odměna ve výši 1 000 Kč.(2) Soud může podle okolností případu odměnu likvidátora podle odstavce 1 přiměřeně zvýšit až do výše 5 000 Kč.11. Z právě citovaného § 4 odst. 1 a 2 vyhlášky vplývá, že soud prvního stupně odvolatelce přiznal odměnu v maximální možné výši 5 000 Kč. Byť se jedná o běžnou likvidaci již jen formálně existující společnosti, za kterou by jinak odvolatelce dle § 4 odst. 1 vyhlášky náležela odměna ve výši 1 000 Kč, odvolací soud považuje přiznání odměny v maximální možné výši 5 000 Kč za akceptovatelné. Důvodem je především skutečnost, že vyhláška nebyla po celou dobu své účinnosti od 1. ledna 2001 až do 31. prosince 2013 ani jednou novelizována. V závěru zmíněného období již byla odměna likvidátora ve výši 1 000 Kč skutečně podhodnocená, a to i u likvidací nemajetných společností, neboť i tam je třeba učinit řadu likvidačních úkonů, jak vypočítává odvolatelka. Ovšem částka 5 000 Kč podle shora uvedené právní úpravy představuje nepřekročitelný limit.12. Podle § 8 odst. 1 vyhlášky, likvidátorovi náleží náhrada hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s prováděním likvidace, zejména na soudní a jiné poplatky, cestovní výdaje, poštovné, telekomunikační poplatky, znalecké posudky a odborná vyjádření, překlady, opisy a fotokopie.13. Z předloženého spisu se podává, že odvolatelka v řízení doložila výdaj na zveřejnění oznámení o vstupu společnosti do likvidace u vydavatele Obchodního věstníku ve výši celkem 2 178 Kč, poštovné ve výši 42 Kč a výdaj za poštovní datové služby ve výši 137,30 Kč. Hotový výdaj na tisk odvolatelkou zmíněného „likvidačního spisu“ odvolatelka nedoložila. Předpokladem náhrady nákladů účelně vynaložených v souvislosti s prováděním likvidace podle shora citovaného § 8 odst. 1 vyhlášky je, že likvidátor vynaložení těchto nákladů doloží. Právo likvidátora na paušální náhradu administrativních výdajů, jak je upraveno např. ve vztahu k advokátům v § 13 odst. 4 vyhlášky č.177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), vyhláška nezakládá. Není-li likvidátor schopen tyto administrativní výdaje jednotlivě vyčíslit a doložit, nezbyde, než aby je nesl ze svého v rámci přiznané odměny. Odvolatelkou zmíněnou instrukci MS ČR č. j. 286/2011-OT-OSV nelze v projednávané věci aplikovat, neboť upravuje odlišnou materii, a to úhradu nákladů spojených s